Migraceonline.cz

Portál pro kritickou diskuzi o migraci

Lidská práva v praxi

Česká nezisková organizace s právním statutem obecně prospěšné společnosti - La Strada, která své aktivity zaměřuje na prevenci obchodu se ženami, podporu obětí obchodu se ženami, ovlivňování zákonodárství a informování veřejnosti o tomto problému, vydala za finanční podpory Ministerstva práce a sociálních věcí ČR publikaci Lidská práva v praxi; Manuál pro sociální práci s oběťmi obchodu se ženami a dětmi. Jedná se o překlad z anglického originálu vypracovaného Globální aliancí proti obchodu se ženami (GAATW).
Manuál je určen zaměstnancům organizací, které poskytují sociální služby obětem obchodu s lidmi. Jeho cílem je zkvalitnění poskytování služeb a současně posílení politických aktivit nestátních neziskových organizací při prosazování práv obětí obchodu z lidmi.

Manuál je rozdělen do 13 předmětových kapitol, které jsou pro lepší pochopení situace obchodovaných osob v ČR doplněny četnými kazuistikami.
Úvodní kapitola se zabývá koncepty a definicemi obchodu se ženami a dětmi. Vysvětluje rozdíly mezi migrací, pašeráctvím a obchodováním se ženami. V dalších kapitolách je analyzován konceptuální rámec lidských práv a nastíněny jsou způsoby ochrany a prosazování lidských práv obchodovaných žen. Mezinárodním normám lidských práv pro zacházení s obchodovanými ženami a konkrétním závazkům z těchto norem vyplývajících, věnuje manuál zvýšenou pozornost.

Proces obchodování může zahrnovat jednu nebo celý řetězec osob, který začíná dohazovačem a končí tím, kdo jako poslední kupuje nebo přebírá oběť. Tímto posledním článkem řetězce může být majitel podniku, klubu nebo továrny, kde jsou ženy „zaměstnávány“, nebo může jít o jinou osobu, která je drží v nevolnickém postavení a v podmínkách násilného donucování, kdy ženy pracují mnoho hodin za neadekvátní nebo dokonce žádnou mzdu. Obchodováním se ženy mohou dostat do mnoha situací vykořisťování a zneužívání: v zemědělství, v oděvním, zpracovatelském nebo sexuálním průmyslu, jako pomocnice v domácnosti nebo jako manželka (držená doma jako zajatkyně). Důležitým rysem obchodu se ženami je transport obětí do neznámého prostředí a jejich odloučení od rodiny, komunity a přátel. Ženy-oběti jsou fyzicky, psychicky a jazykově (nebo nějakou jinou kulturní bariérou) odděleny od obvyklé podpůrné sociální sítě.

Pro většinu migrujících žen jsou hlavní příčinou jejich migrace ekonomické důvody. Mnoho žen se odhodlá opustit zemi původu proto, aby zvýšily příjmy rodiny, aby mohly poslat své dítě do školy, splatily rodinné dluhy, nebo uhradily náklady na lékařskou péči o člena rodiny. Jinými slovy mnoho žen migruje v naději na zlepšení životní situace své i své rodiny.

Koncept lidských práv může být mocným nástrojem k ochraně práv žen. Většina zemí je členy Organizace spojených národů. Jako takové se zavázaly dodržovat články lidských práv OSN, obsažené v Chartě Spojených Národů a detailněji ve Všeobecné deklaraci lidských práv (VDLP). Ratifikací VDLP se každá země zavázala lidská práva zajišťovat a prosazovat. V praxi to znamená zajistit:
NEDISKRIMINAČNÍ PRINCIP: V principu ani v praxi nesmí hmotné ani procesní právo jednotlivých států obsahovat prvky diskriminující oběti obchodu se ženami.
BEZPEČNOST A SPRAVEDLIVÉ ZACHÁZENÍ: Stát musí k obchodovaným osobám přistupovat jako k obětem velmi vážného porušení lidských práv. Bez ohledu na jejich nelegální imigrační status musí bránit a prosazovat jejich práva a zamezovat dalšímu násilí a zneužívání.
PRÁVO NA SPRAVEDLOST: Policie, státní zastupitelství a soudy by měly udělat maximum pro to, aby systém, v jehož rámci se snaží potrestat obchodníky se ženami, respektoval a chránil práva obětí na soukromí, zachování lidské důstojnosti a bezpečí.
PRÁVO NA NÁVRAT DO VLASTI: Stát musí zajisti právní nárok obchodovaných žen na vymáhání repatriace přímo od obchodníků a pomoci jim v případě, že je ženy požádají tento nárok prosadit.
RESIDENČNÍ STATUS: Po dobu trestního, civilního nebo jiného řízení s obchodníky by měl stát udělit  obchodovaným ženám povolení k dočasnému pobytu (včetně možnosti po tuto dobu legálně pracovat). Ženy by měly mít právo požádat v nové zemi o azyl, ale současně by měly stále mít možnost volby návratu domů.
ZDRAVOTNÍ A JINÉ SLUŽBY: Po dobu dočasného pobytu by měl stát zajistit obětem adekvátní zdravotní péči a kvalitní sociální služby.
REPATRIACE A REINTEGRACE: Stát by měl na přání obětí obchodu zajistit jejich bezpečný návrat domů.
MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE: Konečné naplnění těchto norem může zajistit pouze mezinárodní spolupráce.

Manuál si uvědomuje, že obchodování se ženami je v mnoha případech součástí procesu mezinárodní migrace. Jedná se tedy o globální problém (zahrnuje nucenou prostituci, různé formy zneužívání, nucené práce a otrokářské praktiky v oblasti neformálních vztahů). Zvyšovat povědomí o procesu obchodování s lidmi prostřednictvím koordinovaných prevenčních a informačních kampaní, rozvoje výzkumu a mezinárodní spolupráce, se proto jeví jako velmi prospěšné.

Publikace je vázaná, má 124 stran a můžete si ji vypůjčit v knihovně Multikulturního centra Praha.



6. 5. 04
...nahoru ▲