Hubert Krieger: Migration Trends in an Enlarged Europe
Evropská nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek (European Foundation for the Improvement of Living and Working Conditions) vydala v únoru 2004 studii s názvem Migrační trendy v rozšířené Evropě (Migration Trends in an Enlarged Europe). Cílem studie bylo na základě dostupných empirických dat přispět k politické debatě o migračních pohybech v Evropské unii a jejich předpokládané podobě a důsledcích v rozšířené Evropě.
Studie vychází z výsledků průzkumů veřejného mínění Eurobarometr, které se v uskutečnily během přístupových jednání ve všech členských státech EU, přistupujících a kandidátských zemí v dubnu roku 2002.
Studie vychází z výsledků průzkumů veřejného mínění Eurobarometr, které se v uskutečnily během přístupových jednání ve všech členských státech EU, přistupujících a kandidátských zemí v dubnu roku 2002.
Autor studie Hubert Krieger, zástupce Evropské nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek, se ve své studii soustřeďuje především na analýzu příčin migrace na mikroúrovni (tzn. analyzuje motivy konkrétních migrujících osob v závislosti na jejich věku, vzdělání, pracovním uplatnění a spokojenosti se svým životním standardem). Studie potvrzuje poznatky již dříve provedených výzkumů, ovšem s jednou výjimkou: studie uvádí, že studenti patří do kategorie osob s vysokou pravděpodobností potenciální migrace (jde ale o tvrzení zobecněné a liší se stát od státu). Studie rovněž poukazuje na rostoucí počet žen-migrantek (procenta žen-migrantek se ovšem rozcházejí v závislosti na zemi původu).
Výsledky studie spolu s dalšími plánovanými průzkumy by měly přispět k identifikování silných a slabých míst evropské migrační politiky a nasměrovat diskusi zákonodárců (působících na národní a evropské úrovni) k věcným tématům.
Studie předpovídá, že hrubá míra migrace v příštích pěti letech dosáhne cca 1,1 milionu osob. Jedná se o migranty přicházející do Evropské unie (na mysli se má evropský prostor, který existoval do 31.4.2004) z 10 přistupujících (od 1.5.2004 členy EU) a 3 kandidátských zemí (Turecko, Bulharsko, Rumunsko). Autor studie Hubert Krieger poznamenává, že výsledky studie se shodují se studií Evropské komise.
Studie uvádí, že v příštích pěti letech ze 3 kandidátských a 10 přistupujících zemí (nyní členských států EU) odejde do 15 zemí EU (členských států EU k 31.4.2004) mezi 2 až 5 procenty mladých lidí (především z Bulharska a Rumunska). Odliv mladých lidí ze země původu do EU přímo souvisí i s obávaným odlivem mozků (tzv. brain drain). Vysílající země mohou ve stejném časovém období (horizontu pěti let) ztratit od 3 do 5 procent vysokoškolsky vzdělaných osob a 10 procent studentů (příklad Rumunska a Bulharska). Skutečný „brain drain“ by v příštích pěti letech mohl v přistupujících (nyní členských států EU) a kandidátských zemích dosahovat hodnoty 3 procent. Studie ovšem předpokládá, že během deseti let po vstupu do EU dojde ke zlepšení životní úrovně nových členských států EU, která bude občany-migranty motivovat k návratu do země původu.
Pokud jde o migrační motivy občanů zmiňovaných zemí v závislosti na příslušnosti k určitému pohlaví, studie na základě zjištěných dat uvádí, že v České republice, Maďarsku a Slovensku procento migrujících žen převyšuje procento migrujících mužů. Naproti tomu v Bulharsku, Polsku a Turecku je situace opačná (tzn. migrují především muži). Nezaměstnanost podle výsledků studie sice působí jako „push“ faktor, ovšem v menší míře než se předpokládalo. Pouze 2 procenta nezaměstnaných by chtělo svou situaci řešit migrací do některého z 15 členských států EU (členy EU k 31.4.2004). Očekává se, že největší zastoupení bude mít v případě nezaměstnaných migrantů Turecko, Bulharsko a Estonsko.
Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) poznamenává, že pro příčiny mezinárodní migraci neexistuje jednoduché vysvětlení. Jde o kombinaci vzájemně propojených faktorů (ekonomických, sociálních a rodinných).
Profil typického migranta:
- svobodný mladý muž s vysokoškolským vzděláním nebo studující (zvýšený počet žen migrantek se ale v příštích letech musí rovněž vzít v úvahu).
Výsledky studie spolu s dalšími plánovanými průzkumy by měly přispět k identifikování silných a slabých míst evropské migrační politiky a nasměrovat diskusi zákonodárců (působících na národní a evropské úrovni) k věcným tématům.
Studie předpovídá, že hrubá míra migrace v příštích pěti letech dosáhne cca 1,1 milionu osob. Jedná se o migranty přicházející do Evropské unie (na mysli se má evropský prostor, který existoval do 31.4.2004) z 10 přistupujících (od 1.5.2004 členy EU) a 3 kandidátských zemí (Turecko, Bulharsko, Rumunsko). Autor studie Hubert Krieger poznamenává, že výsledky studie se shodují se studií Evropské komise.
Studie uvádí, že v příštích pěti letech ze 3 kandidátských a 10 přistupujících zemí (nyní členských států EU) odejde do 15 zemí EU (členských států EU k 31.4.2004) mezi 2 až 5 procenty mladých lidí (především z Bulharska a Rumunska). Odliv mladých lidí ze země původu do EU přímo souvisí i s obávaným odlivem mozků (tzv. brain drain). Vysílající země mohou ve stejném časovém období (horizontu pěti let) ztratit od 3 do 5 procent vysokoškolsky vzdělaných osob a 10 procent studentů (příklad Rumunska a Bulharska). Skutečný „brain drain“ by v příštích pěti letech mohl v přistupujících (nyní členských států EU) a kandidátských zemích dosahovat hodnoty 3 procent. Studie ovšem předpokládá, že během deseti let po vstupu do EU dojde ke zlepšení životní úrovně nových členských států EU, která bude občany-migranty motivovat k návratu do země původu.
Pokud jde o migrační motivy občanů zmiňovaných zemí v závislosti na příslušnosti k určitému pohlaví, studie na základě zjištěných dat uvádí, že v České republice, Maďarsku a Slovensku procento migrujících žen převyšuje procento migrujících mužů. Naproti tomu v Bulharsku, Polsku a Turecku je situace opačná (tzn. migrují především muži). Nezaměstnanost podle výsledků studie sice působí jako „push“ faktor, ovšem v menší míře než se předpokládalo. Pouze 2 procenta nezaměstnaných by chtělo svou situaci řešit migrací do některého z 15 členských států EU (členy EU k 31.4.2004). Očekává se, že největší zastoupení bude mít v případě nezaměstnaných migrantů Turecko, Bulharsko a Estonsko.
Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) poznamenává, že pro příčiny mezinárodní migraci neexistuje jednoduché vysvětlení. Jde o kombinaci vzájemně propojených faktorů (ekonomických, sociálních a rodinných).
Profil typického migranta:
- svobodný mladý muž s vysokoškolským vzděláním nebo studující (zvýšený počet žen migrantek se ale v příštích letech musí rovněž vzít v úvahu).
5. 5. 04