Historie a geografie jako formativní vlivy na Ukrajině a v České republice
Nic jako „národní povaha“ sice neexistuje, sociokulturní, ekonomické a historické okolnosti ale významně ovlivňují chování lidí v jednotlivých zemích. Platí to v České republice i na Ukrajině.
Ukrajina, rozlehlá země s různorodou krajinou a historií, čelila v minulosti mnoha invazím kvůli své otevřené krajině bez přirozených hranic. Úrodná černozem umožnila intenzivní zemědělství, což ovlivnilo ekonomiku a životní styl obyvatel. Dlouhá historie rozdělení mezi různé mocnosti, tragické události jako Holodomor i zkušenosti s totalitními režimy formovaly národní identitu a touhu po nezávislosti. Multietnická společnost s významnou ruskou menšinou a klesající populace s vysokou mírou urbanizace jsou dalšími faktory, které ovlivňují sociální dynamiku země. Silné regionální identity a rozdíly v politických preferencích, složitý vztah k Rusku a přetrvávající vliv sovětské éry na starší generace jsou důsledkem historického a geografického vývoje Ukrajiny.
Česká republika, menší země s relativně homogenním prostředím a strategickou polohou ve střední Evropě, má hornaté hraniční oblasti, které poskytovaly určitou přirozenou ochranu. Být součástí Habsburské monarchie a později Rakouska-Uherska, zkušenost s nacistickou okupací a komunistickým režimem i relativně poklidný přechod k demokracii po roce 1989 – to vše formovalo českou národní identitu a postoj k politice. Etnicky homogennější společnost, stárnoucí populace a vyšší životní úroveň ve srovnání s Ukrajinou jsou dalšími faktory, které ovlivňují sociální a ekonomickou situaci země.
Vývoj na začátku 90. let je pro pochopení těchto rozdílů klíčový. Petr Koubský ve svém textu o dějinách Ruska a Ukrajiny zdůrazňuje, že v tomto období měly obě země mnohem více společného než odlišného. Občané Ruska i Ukrajiny se tehdy poprvé ve svém životě a hned velice bolestivě seznámili s nezaměstnaností a inflací. Bylo to náročné období transformace, kterým obě země procházely po rozpadu Sovětského svazu. Koubský dále zmiňuje několik klíčových problémů, které byly pro obě země charakteristické: prudký nárůst sociálních rozdílů, vznik oligarchie, špatné řízení státu a politické krize i všudypřítomná korupce. Ta byla podle jeho slov „nevyhnutelným důsledkem situace, kdy jsou úředníci a jiní zaměstnanci státu špatně placeni, ale jejich razítka mají pořád velkou moc.“
Propouštění, chudoba a ztráta úspor se tehdy dotkly téměř každé ukrajinské rodiny. Pokles životní úrovně, restrukturalizace a nástup oligarchů se po roce 1989 odehrával i v České republice, ale v mnohem menším měřítku.
Obě země, ČR i Ukrajina, prošly transformací z komunistického režimu a mají historickou zkušenost s cizí nadvládou, což ovlivňuje jejich národní identitu. Geografická poloha ve střední/východní Evropě formuje geopolitické vztahy obou zemí.
Historie a geografie tedy významně ovlivňují mentalitu a chování obyvatel obou zemí, přičemž Ukrajina čelí větším vnitřním rozdílům a složitějším geopolitickým výzvám, zatímco Česká republika těží z relativně stabilnější pozice a homogennější společnosti.
Článek vznikl v rámci projektu „Tréninky interkulturních kompetencí pro specialisty, organizace a aktéry působící na území HMP,“ realizovaného s finanční podporou hlavního města Prahy.
Titulní obrázek: Freepik.com
