Dopad teroristických útoků v Londýně na muslimské komunity ve státech EU
Přestože je stále brzy na vyvozování závěrů o dopadu londýnských událostí na život muslimských komunit v Evropě, zpráva Národního kontaktního místa ukazuje, že se sice odehrály incidenty namířené proti členům a majetku muslimské komunity, ale byly málo četné a izolované. Situace v různých částech Spojeného království vykazovala na základě oficiálních i neoficiálních zpráv krátkodobý nárůst počtu incidentů v období bezprostředně po útocích. Relativně nízký počet incidentů ve státech EU může být přičítán různým faktorům, kterými jsou zejména: rychlá odpověď vlád, politiků a tvůrců veřejného mínění, podpořená policií , kteří vyvinuli značné úsilí v jasném rozlišení mezi aktivitami útočníků a islámem jako takovým. K tomu se připojila silná a okamžitá reakce muslimských představitelů, kteří jednohlasně odsoudili útočníky. Poučení ze 7. července je takové, že silná a koordinovaná akce všech důležitých veřejných činitelů je efektivní cestou k cíli. Z obav před možnými protimuslimskými incidenty zdůraznila britská vláda okamžitě svou podporu legitimním požadavkům muslimské komunity, Policie prohlásila, že případné akty odvety na členech muslimské komunity bude tvrdě potírat. Ve všech členských státech EU odpověděly vlády a politické strany na útoky vyjádřeními soustrasti a v mnoha členských státech se s opatrností rozlišovalo mezi útočníky a muslimskou komunitou jako takovou.
Muslimské organizace v EU obzvlášť silně odsoudily londýnské útoky a vyjádřily odhodlání postavit se násilnému radikalismu. Muslimští vůdcové ve Spojeném království okamžitě odsoudili atentáty a zdůraznili, že takovéto činy odporují islámu. Zapojili se do dialogu s vládou, policií a místními autoritami a podpořili úsilí vykořenit terorismus a zamezit svévolným aktům odplaty na muslimských komunitách. Muslimské organizace ve všech dalších členských státech jednotně odsoudily útoky a zatímco v Británii tyto organizace především plánovaly zaměřit se na práci s širší společností tak, aby z ní byly vymýceny všechny formy extremismu, v některých dalších členských státech byl kladen důraz spíše na aktivizaci plné spolupráce členů muslimských komunit s vyšetřujícími orgány. Muslimští náboženští vůdcové v některých státech vydali fatwy, které prohlašovaly útoky za akty v naprostém rozporu s islámem. V Británii muslimům okamžitě veřejně deklarovali podporu zástupci křesťanské církve a židovských komunit.
V týdnu následujícím po útocích se média ve všech členských státech obecně snažila o vyváženost zpráv. Britská média zdůrazňovala fakt, že útočníci nejednali jménem muslimské komunity. Jakmile byli pachatelé identifikováni jako britští muslimové, došlo nicméně ke změně a média se začala soustředit na širší témata související s islámem a s předcházením dalším útokům. Některá média se zaměřila na postavení muslimských komunit v britské společnosti, zejména na zjevné odcizování mladých mužů vyznávajcích islám. V dalších členských státech některá média oprášila téma regulace imigrace, zatímco jiná se soustředila na radikalizaci muslimské mládeže, kterou přičítala nedostatečné integraci. Ve většině případů média zřetelně rozlišovala mezi terorismem a islámem.
Z obecného pohledu vyplývajícího ze zpráv Národních kontaktních míst se dá konstatovat, že ve většině členských států EU nedošlo ve sledovaném období k významnému nárůstu protimuslimsky zaměřených incidentů. Ve Velké Británii se nicméně počet útoků vedených proti členům muslimských komunit a jejich modliteben zvýšil téměř okamžitě. V pěti týdnech následujících po bombových útocích zaznamenala londýnská policie strmý nárůst protinábožensky zaměřených trestných činů v porovnání se stejným obdobím roku 2004. Tyto útoky byly vedeny ve většině proti britským muslimům. Zprávy z ostatních oblastí Velké Británie, včetně zpráv pocházejících od neziskových organizací, potvrdily, že muslimské komunity se staly bezprostředně po útocích ve zvýšené míře terčem nepřátelských aktivit. Nicméně v době psaní této zprávy se dá o vývoji výskytu zločinů z nenávisti prohlásit, že po nárůstu tohoto typu činů v období mezi 7. červencem a začátkem srpna se jejich výskyt navrátil zpět k úrovni běžné v roce 2004. Dočasný nárůst rasisticky motivovaných činů ve Velké Británii zvýšil i pocit ohrožení menšinových skupin, zvláště britských muslimů. Obavy z odvety byly úměrné tomu, že členové muslimských komunit pociťovali častější výskyt protimuslimských předsudků. V rozhovorech a živých programech v médiích muslimové prohlašovali, že se bojí chodit do práce či se pohybovat na veřejnosti. Různé zdroje potvrzovaly, že britští muslimové se cítili „být v podezření“.
Vlády, policie a muslimské komunity podnikly řadu iniciativ vedoucích k monitorování činů namířených proti muslimům. Muslimská rada Británie (The Muslim Council of Britain) zahájila práci Monitorovací služby (Incident Monitoring Service) a britská vláda uskutečnila řadu setkání s muslimskými vůdci, na základě kterých byly plánovány společné aktivity. Britské ministerstvo vnitra zahájilo proces konzultací se zástupci muslimské komunity, aby společně pracovali na návrzích směřujících k posílení koheze a boji proti extremismu. Odezva britské vlády, policie a místních autorit ukazuje, že se tyto instituce poučily z podobných útoků, které si veřejnost spojovala s islámem. Zejména se to týká silného politického tlaku proti možným protimuslimským represáliím, pozitivního zapojení muslimské komunity a podpory policie. V některých dalších členských státech EU podnítily londýnské události nové iniciativy zaměřené na oslovení muslimské komunity nebo posílily už existující aktivity, do kterých byla tato komunita zapojena. Od muslimských vůdců vzešly také návrhy na zintenzivnění dialogu mezi muslimskými komunitami a státem nebo mezi různými náboženstvími. V některých členských státech se vlády zaměřily na urychlení a prohloubení integračních aktivit.
Tato zpráva poukazuje na iniciativy, které byly v období po červencových útocích zahájeny, aby předešly protimuslimským incidentům a oslovily a zapojily muslimskou komunitu. Stěžejním faktem je, že prostřednictvím těchto aktivit je zaváděna srozumitelná politika antidiskriminace a sociální inkluze, přičemž směřování těchto aktivit do budoucna je vedené tak, aby bylo dosaženo dlouhodobě udržitelných výsledků a aby byly řešeny klíčové otázky, což přinese prospěch celé společnosti. Na základě svých předešlých zpráv týkajících se muslimských komunit ve státech EU navrhuje EUMC čtyři zásadní závěry s cílem podpořit tvorbu politiky vůči muslimským komunitám.
Závěry pro členské státy a evropské instituce:
1. Členové vlád, policejní činitelé, politici a další tvůrci veřejného mínění musí ukázat rozhodné politické vůdcovství, vyhnout se zobecňujícím tvrzením a pokračovat v kvalitní práci odvedené po londýnských atentátech. Vstřícná veřejná gesta a dialog se zástupci muslimských komunit by neměly být k vidění pouze v o bbdobí zvýšeného napětí. Tyto aktivity by měly také nasměrovat práci médií a zamezit negativním stereotypům vztahujícím se k muslimům.
2. Členské státy a evropské instituce by měly podporovat aktivní zapojení muslimských komunit do institucionalizovaných procedur tvorby politiky a zahrnout je i do neformálních informačních kanálů dialogu na evropské, národní i místní úrovni. Členské státy a evropské instituce by měly zvážit možnosti podpory samoorganizace muslimských komunit prostřednictvím budování kapacit a podpory schopnosti vést.
3. Policie musí podporovat oznamování rasistických incidentů, neodkladně reagovat na náznaky napětí zpřísněním policejní kontroly cílových skupin a zajišťovat vhodnou podporu obětem rasistických činů. Srozumitelná trestní legislativa musí uznávat rasistickou motivaci činu jako přitěžující okolnost, aby bylo zajištěno plné vyšetření a náležité potrestání těchto činů.
4. Členské státy by měly zavést monitorovací procedury, aby bylo možné vyhodnotit postup procesu sociální inkluze a vyslat jednoznačný signál všem komunitám, že boj proti diskriminaci patří k jejich prioritám. Prioritou by se měly stát i programy zabraňující marginalizaci menšinových komunit.