Rezoluce Valného shromáždění OSN. Deklarace není právně závazná, zavazuje však adresáty morálně, a tak může mít na chování států vliv. I jako tzv. soft law může mít nezávazná deklarace určité právní účinky:
1) nemůže sice určité jednání státům přikázat, nicméně chová-li se určitý stát v souladu s deklarací (nebo uzákoní-li stát zásady v deklaraci ve svém vnitrostátním právním řádu), jde o jednání právně dovolené
2) deklarace dává mezinárodním organizacím (např. OSN) právo věnovat se tématům uvedeným v deklaraci, aniž by to někdo mohl považovat za vměšování do vnitřních záležitostí
3) ustanovení z deklarace se mohou vyvinout v právní obyčej (tj. přesvědčení, že určité jednání je právem přikázané + určitá praxe)
Deklarace zakazuje diskriminaci příslušníků menšin a na druhou stranu ukládá státům, aby podporovaly sebeuvědomovací proces menšin, vytvořily podmínky pro rozvoj jejich kultury a výuku jejich jazyka a nebránily menšinám v kontaktu s dalšími příslušníky jejich skupiny v zahraničí. Název předpisu v angličtině: Declaration on the Rights of Persons Belonging to National or Ethnic, Religious and Linguistic Minorities.