Colleen Thouez: The Role of Civil Society in Shaping International Migration Policy
Institut veřejné politiky Terryho Sanforda na Holandské univerzitě vydal v říjnu 2003 studii Role občanské společnosti v procesu utváření mezinárodní migrační politiky (The Role of Civil Society in Shaping International Migration Policy). Její autor Colleen Thouez je reprezentantem Programu mezinárodní migrační politiky (tj. programu Spojených národů pro posilování role vládního sektoru a občanské společnosti při tvorbě a implementaci azylové a migrační politiky).
Studie je rozdělena do dvou kapitol. První kapitola analyzuje vliv globalizace na proces mezinárodní migrace a druhá si všímá nevyužitého potenciálu občanské společnosti jako plnohodnotného partnera v procesu tvorby optimálních mezinárodních strategií azylové a migrační politiky. Studie podává ucelený a přehledný obraz o situaci na poli mezinárodní migrace a nabízí čtenáři odpověď, jak by bylo možné slabé stránky mezinárodní migrace eliminovat ve prospěch „globálního veřejného dobra“.
Mezinárodní migrace se pod vlivem globalizace dostává na přední místo mezinárodně politického zájmu. Zástupci státního sektoru a občanské společnosti si tuto skutečnost uvědomují a začínají spolu kooperovat na vytváření strategie, jak tomuto jevu efektivně čelit. Tato spolupráce znamená významný posun oproti minulosti, kdy byla migrace chápána výhradně jako záležitost státní správy. Role občanské společnosti (zvláště mezinárodních nevládních organizací) byla v procesu tvorby a implementace azylové a migrační politiky zcela opomíjena.
Úloha občanské společnosti by měla napříště spočívat v monitoringu mezinárodní scény (tzn. tvorby a implementace azylové a migrační politiky, která vyhovuje mezinárodně-právním závazkům na ochranu migrantů, uprchlíků a vnitřně vysídlených osob), dále by se občanská společnost měla podílet na tvorbě mezinárodních strategií (a za své přesvědčení umět lobovat), rovněž by měla participovat na rozšiřování aktuálních a objektivních informací o migračních pohybech a rizicích z nich plnoucích a v neposlední řadě by občanská společnost měla působit jako jistá morální autorita, která bude vyhodnocovat legitimnost přijatých vládních opatření. Těchto cílů je podle studie Colleena Thoueze možné dosáhnout jedině v případě splnění dvou následujících předpokladů:
- existence respektovaných nevládních organizací (uznání nevládních organizací jako plnohodnotného partnera v procesu tvorby a implementace vládních strategií)
- a existence veřejné diskuse (vnášení nových myšlenek do diskuse, následná debata a konstruktivní kritika může být v procesu tvorby efektivních strategií velmi nápomocná, naproti tomu ostrý nesouhlas a konfliktní zájmy jednotlivých aktérů mohou šance o společenský pokrok promarnit).
Mezinárodní migrace se pod vlivem globalizace dostává na přední místo mezinárodně politického zájmu. Zástupci státního sektoru a občanské společnosti si tuto skutečnost uvědomují a začínají spolu kooperovat na vytváření strategie, jak tomuto jevu efektivně čelit. Tato spolupráce znamená významný posun oproti minulosti, kdy byla migrace chápána výhradně jako záležitost státní správy. Role občanské společnosti (zvláště mezinárodních nevládních organizací) byla v procesu tvorby a implementace azylové a migrační politiky zcela opomíjena.
Úloha občanské společnosti by měla napříště spočívat v monitoringu mezinárodní scény (tzn. tvorby a implementace azylové a migrační politiky, která vyhovuje mezinárodně-právním závazkům na ochranu migrantů, uprchlíků a vnitřně vysídlených osob), dále by se občanská společnost měla podílet na tvorbě mezinárodních strategií (a za své přesvědčení umět lobovat), rovněž by měla participovat na rozšiřování aktuálních a objektivních informací o migračních pohybech a rizicích z nich plnoucích a v neposlední řadě by občanská společnost měla působit jako jistá morální autorita, která bude vyhodnocovat legitimnost přijatých vládních opatření. Těchto cílů je podle studie Colleena Thoueze možné dosáhnout jedině v případě splnění dvou následujících předpokladů:
- existence respektovaných nevládních organizací (uznání nevládních organizací jako plnohodnotného partnera v procesu tvorby a implementace vládních strategií)
- a existence veřejné diskuse (vnášení nových myšlenek do diskuse, následná debata a konstruktivní kritika může být v procesu tvorby efektivních strategií velmi nápomocná, naproti tomu ostrý nesouhlas a konfliktní zájmy jednotlivých aktérů mohou šance o společenský pokrok promarnit).
4. 5. 04