Co se skrývá za nacionalismem – práce organizace SOLIDAR při vyvrácení krajně pravicových argumentů proti EU

V rámci prvního kroku jsme zvolili 9 otázek:

1. Má EU přidanou hodnotu v našem každodenním životě?
2. Podporuje EU udržitelný rozvoj a pracovní místa?
3. Pomohlo by nám všem více evropských sociálních politik?
4. Je uzavírání hranic řešením k potlačení migrace?
5. Poškozuje alokace zdrojů na integraci migrantů náš systém sociálního zabezpečení na národní úrovni?
6. Proč potřebujeme, aby se z rozpočtu EU investovalo do vzdělávání?
7. Vkládá EU a její členské státy příliš mnoho peněz do rozvojových zemí?
8. Proč EU nepomáhá účinněji v boji proti korupci a daňovým únikům?
9. Kdybychom EU poskytli větší finanční autonomii, měli bychom k dispozici méně peněz pro národní účely, jako jsou investice do sociálních a veřejných služeb?

1.    Má EU přidanou hodnotu v našem každodenním životě?

Mnoho lidí zpochybňuje přidanou hodnotu EU a klade si otázku, zda se spíše nejedná o výdaj než o investici. Nacionalisté podněcují myšlenku, že EU je nesmyslnou entitou, izolovanou od každodenních problémů lidí, vládnoucí našim životům. Ale EU je přidanou hodnotou – členské státy by v hodně oblastech nedosáhly stejných výsledků, kdyby k EU nepatřily.

Zde uvádíme několik příkladů:  

• Svoboda pohybu umožňuje lidem svobodně se pohybovat z jedné země do druhé, každodenně, kvůli studiu, práci, nebo jen k cestování
• Erasmus+ [1], program umožňující 4 milionům studentů, učitelů a pracovníků – mezi léty 2014 až 2020, účastnit se vzdělávání v zahraničí, a financující projekty občanských organizací v oblasti vzdělávání a školení zaměřená na mládež
• Evropský sociální fond [2], který podporuje sociální inkluzi a pracovní kvalifikace, a převádí zdroje až do výše 43 miliard € z členských států, které mají více, do těch, které mají méně
• Záruky pro mládež [3], program od roku 2014, který vytváří pracovní místa, další vzdělávání, zaškolování nebo učňovské vzdělávání pro více než 3,5 milionů mladých lidí každý rok
• Fond solidarity EU [4], který poskytl 5 miliard € 24 členským státům a jejich občanům, kteří se stali obětmi přírodních katastrof, jako jsou požáry, povodně nebo zemětřesení. Bez sdružených zdrojů všech členských států by oprava cest, škol a domů pro oběti trvala mnohem déle a dopady pro místní populaci by byly nepřekonatelné
• Jednotný trh [5] celkově, který každý rok obchodu přináší 233 miliard € navíc a vytvořil 2,77 milionů pracovních míst, a zajišťuje oběh výrobků a zboží napříč Evropou, přičemž respektuje nejvyšší světové normy kvality, bezpečnosti a dopadu na životní prostředí

Sdílení politik znamená sdílení pravidel, příležitostí a práv.

Listina základních práv [6] zaručuje základní práva všem Evropanům, přičemž vytváří další úroveň ochrany. Trvalo to dlouho, ale teď už také vidíme pozitivní vývoj v oblasti sociální ochrany. Základním příkladem je proklamace evropského pilíře sociálních práv [7] v listopadu 2017 v Goteborgu, která dláždí cestu k zavedení sociální ochrany každého pracovníka, včetně těch v nestandardních formách zaměstnání – jako jsou smlouvy na nulový počet hodin – která by zajistila rovnoprávný přístup ke každému zaměstnanci v Evropě.

 

2. Podporuje EU udržitelný rozvoj a pracovní místa?

Ano, určitě, ale ne dostatečně!

EU silně podporuje tvorbu pracovních míst a udržitelný rozvoj. Vlastně je to jedna z jejích hlavních funkcí: 50 % z peněz EU [8] jde na tvorbu pracovních míst a růst, stejně jako na podporu chudších regionů Evropy. Další velká část se investuje do zemědělství, rozvoje venkova a ochrany životního prostředí.

Navzdory tvrzením nacionalistů Brusel nepolyká peníze, aniž by členským státům nedával zpět. 94 % peněz EU je investováno zpět do členských států, a pouze 6 % se používá na administrativu EU, což je mnohem méně ve srovnání s národní správou. Země, které jsou pozadu, mají z členství EU obzvláště prospěch. Z celkového počtu 28 členských států jich 19 skutečně dostává více peněz, než kolik odvádí do rozpočtu EU. Dalších 9 jsou nejbohatší země, které mohou přinášet více peněz, než kolik dostávají, protože EU přispívá k blahu lidí díky přerozdělovacímu principu solidarity.

Co se týče konvergence, EU podporuje vytváření pracovních míst, a to zejména prostřednictvím politiky soudržnosti. Tato politika přerozděluje peníze z evropského rozpočtu, aby chudší regiony mohly dohnat ty bohatší. Mezi léty 2007 až 2012 EU vytvořila dalších 600 000 pracovních míst, přičemž nejméně třetina z nich byla v malých a středně velkých podnicích. Díky politice soudržnosti bylo postaveno nebo zmodernizováno 25 000 km cest a 1 800 km železnic, díky kterým vznikla dobře fungující transevropská dopravní síť.

Pouhý ekonomický růst však nestačí a omezuje naše přírodní zdroje. A proto SOLIDAR, se svými členy a partnery, činí EU odpovědnou za svůj závazek k tomu, aby její ekonomický rozvoj byl udržitelný, sociální a šetrný k životnímu prostředí. To znamená, že evropské fondy se zaměřují na sociální inkluzi, aby nikdo nezůstal pozadu, a na nízkouhlíkové hospodářství, na ochranu našeho zdraví a přírody.

 

3. Pomohlo by nám všem více evropských sociálních politik?

Evropa se potřebuje změnit – sociálním směrem – aby znovu získala důvěru svých občanů. Bohatství nebude prýštit samo od sebe, takže musíme zajistit, aby měl každý prospěch z ekonomického růstu a z projektu Evropské unie. Momentálně však dochází k tomu, že jsou proti sobě stavěni ti nejchudší a nejzranitelnější.

Jediným způsobem, jak pokořit hlavní příčiny nerovnosti, překlenout nacionalismus a pracovat na společné evropské budoucnosti, je bojovat s nerovnoprávností v rámci a napříč členskými státy. Je zřejmé, že údaje jsou hrozivé: 118 milionů lidí (23,5 % obyvatel) žije na hranici chudoby nebo sociálního vyloučení, či jsou jimi v EU ohroženi [9], 22 milionů lidí je bez práce, a 23 milionů jsou chudí pracující. Proti skutečným příčinám nerovnosti není možné bojovat jen na národní úrovni. Proto potřebujeme EU, musíme spojit své síly a upřednostnit tento úkol.

Pochybné pracovní podmínky způsobují, že příliš mnoho lidí zažívá vyloučení a znevýhodnění. Řešením jsou pevné normy pracovního práva pro všechny, bez ohledu na to, zda pracujete v Itálii, Bulharsku, nebo v Nizozemsku. EU má rozpočet 150 milionů pro období 2014–2020, který pomáhá propuštěným pracovníkům, zasaženým globalizací [10]. Dalším programem je evropská směrnice o vysílání pracovníků, která zavedla jasná a závazná pravidla rovnoprávnosti pro 2 miliony osob, které dočasně pracují v jiném členském státě EU, než je stát, ve kterém běžně pracují [11]. Všechny tyto snahy jsou důležité, ale přesto potřebujeme strategii, která by byla obsáhlejší.

Roky strádání a špatných priorit, které podnítily vztek a zklamání, mohou být odčiněny jen pomocí silné sociální agendy v celkovém plánu pro budoucnost Evropy. Evropský pilíř sociálních práv, který se zaměřuje na rovné příležitosti v přístupu na pracovní trh, spravedlivé pracovní podmínky a sociální ochranu, je dobrým počátečním bodem, který nyní nutně potřebuje implementaci. Účastí v evropských volbách rozhodujete o tom, zda dojde k zavedení této evropské sociální agendy: snížení chudoby, zvýšení životní úrovně, práce za lepších pracovních podmínek a zajištění sociální ochrany pro všechny.

 

4.   Je uzavírání hranic řešením k potlačení migrace?

Krajně pravicoví nacionalisté zobrazují migranty jako hrozbu pro naši společnost. Říkají také, že uzavření hranic je jediným řešením, jak zabránit jejich příchodu do Evropy.

Není to pravda:

• Humanitární problém potřebuje humanitární řešení
• Uzavření hranic je zločinem, za který EU nese odpovědnost. A má jen jediný důsledek – zabíjí lidi, kteří prchají před válkou, pronásledováním, klimatickými katastrofami, chudobou. Údaje Mezinárodní organizace pro migraci ukazují, že v roce 2018 ve Středozemním moři zahynulo 1 260 osob [12]. Za to, že toto číslo není mnohem vyšší, z velké části vděčíme nevládním organizacím aktivním na moři, které při záchraně lidských životů uvádějí solidaritu do chodu
• Migranti nejsou hrozbou a většina z těch, kteří do Evropy přicházejí, mají právo na mezinárodní ochranu (žadatelé o azyl a uprchlíci). V říjnu 2018 bylo podáno 136 665 žádostí o mezinárodní ochranu [13]. 

Chránit tyto osoby je povinností všech evropských členských států v souladu s evropskými dohodami a mezinárodními úmluvami, které byly schváleny. Je také morálním rizikem přihlížet k naší vlastní historii migrace do Evropy, z Evropy a napříč Evropou. Přesněji řečeno, nemůžeme svévolně zavřít své hranice, nebo odmítnout migranty bez objasnění jejich potřeby mezinárodní ochrany, a to jak podle Úmluvy o uprchlících z roku 1951, tak podle Smlouvy o fungování Evropské unie a Listiny základních práv EU.

• Migrace je konstrukčním detailem naší doby, kvůli globálním nerovnostem – včetně důsledků válek a klimatické změny a demografických trendů. Chudoba a nedostatek slušného zaměstnání jsou základními hnacími silami mezinárodní migrace. Proto jediným způsobem, jak řešit základní příčiny migrace, je vyřešit nezaměstnanost a chudobu v zemích, odkud migranti pocházejí, a to prostřednictvím řádného rozvoje a fondů spolupráce.

 

5.    Poškozuje alokace zdrojů na integraci migrantů náš systém sociálního zabezpečení na národní úrovni?

Zdroje přidělené na integraci migrantů a uprchlíků jsou sociální investicí, jejíž návratností je bezpečnější a spravedlivější společnost pro nás všechny. Krajní pravice podněcuje nenávist a odpor mezi těmi nejzranitelnějšími skupinami v naší společnosti.

Migranti, když jsou dobře začleněni do pracovního trhu, platí daně, které přispívají k všeobecné udržitelnosti veřejného rozpočtu, ze kterého čerpáme všichni. Údaje Mezinárodní organizace práce ukazují, že pracovníci z řad migrantů přispívají k ekonomice svých hostitelských zemí. Přesto však tito pracovníci nejsou dobře sociálně chráněni, čelí nerovnoprávnosti na pracovním trhu, a stávají se terčem zneužívání a obchodování s lidmi [14]. Navíc nedokumentovaní migranti mají právo jen na pohotovostní zdravotní péči, a jen uprchlíci mají právo na přístup k sociální ochraně.

• Migranti pomáhají vyvažovat demografické trendy, a tudíž podporují udržitelnost systému sociálního zabezpečení. Velký podíl osob, které se dostanou do Evropy, představují nedoprovázené děti – podle UNICEF v roce 2016 92 % neplnoletých dětí, které se dostaly do Itálie po moři, cestovalo bez doprovodu. Pokud chceme lepší životní podmínky pro všechny a soudržnou společnost místo snížení investic do sociálních infrastruktur, jako je vzdělávání, musíme investovat do přístupu ke vzdělání, na pracovní trh, stejně jako do mezinárodního uznávání stávajících dovedností a kvalifikací.

 

6.    Proč potřebujeme, aby se z rozpočtu EU investovalo do vzdělávání?

Nedávný zásah do vzdělání a do občanské společnosti krajně pravicovou maďarskou vládou ukazuje narůstající politiku restrikčních opatření proti iniciativám ke zlepšení dovedností v oblasti participační demokracie. Během studijní návštěvy organizace SOLIDAR v Maďarsku [15] v rámci pilíře školství a celoživotního vzdělávání místní nevládní organizace a civilní společnosti sdílely s našimi členskými organizacemi své obavy týkající se veřejných investic do neformálního vzdělávání, včetně dovedností pro život a odborného vzdělávání, inkluzivního vzdělávání a dobrovolnických programů.

Navzdory nespokojenosti některých národních vlád s obsahem a učebními přístupy používanými v neformálním vzdělávání Evropská unie pokračuje ve své podpoře programů, které se zaměřují na rozvíjení demokratických dovedností. Navzdory krajně pravicovým projevům nahlížejícím na formální vzdělání jako na jediný nástroj nutný pro pracovní trh, Evropská unie uznává a připouští, že neformální výchova a vzdělávání zvyšuje vnitřní motivaci žáků, jejich dobrovolnou účast a kritické myšlení, tolik potřebné pro demokratickou účast, zásadní pro budoucí evropské volby. Kromě toho, EU:

• Podporuje inkluzivní vzdělávání prostřednictvím odborného školství a výchovy s 650 000 studenty, kteří se mohou účastnit programu Erasmus+ [16], který nabízí strategická partnerství 125 000 školám, odborným vzdělávacím a školícím zařízením, vyšším institucím a institucím zaměřeným na vzdělávání dospělých, mládežnickým organizacím a podnikům s celkovým rozpočtem ve výši 14,7 miliard €.
• Poskytuje finanční podporu civilním organizacím v rozvoji platforem, jako je digitální platforma YourVoteMatters! (na Tvém hlase záleží), která se zaměřuje na skupinu depolitizovaných a odsunutých mladých lidí zastupujících „ztracenou generaci“, jež je pro demokratickou účast ve volbách kritická [17].

Posílení financování EU a lepší přístup k neformálnímu vzdělávání ve většině členských států významně odrazí pravicovou úspornou a privatizační agendu. Měli bychom následovat příklady progresivních vlád, jako je ta portugalská, s velkými veřejnými investicemi, protože takové vlády jsou příkladem cesty pro vytvoření sociální Evropy.

 

7.   Vkládá EU a její členské státy příliš mnoho peněz do rozvojových zemí?

Co se týče Oficiální rozvojové pomoci (ODA), EU a její členské státy jsou největším světovým poskytovatelem rozvojové pomoci. Rozvojová spolupráce EU z velké části přispívá na podporu sociálního a ekonomické rozvoje. Například, v letech 2013 až 2017:

• 12 milionů žen v plodném věku a děti mladší pěti let užívalo výhody programů zaměřených na výživu;
• 50 milionů dětí bylo zapsáno do základního vzdělávání;
• 20 milionů porodů proběhlo s pomocí kvalifikovaných pracovníků, napomáhajících snížení úmrtí během porodu;
• 60 milionů žen dostalo podporu při používání antikoncepčních metod.

Nacionalisté často tato fakta využívají k argumentaci, že Evropa utrácí příliš mnoho peněz na podporu chudých zemí, a že tyto peníze by se měly místo toho použít k zlepšení jejich vlastních životů.

Je však Evropa skutečně tak štědrá?

Abychom mohli odpovědět na tuto otázku, je třeba si připomenout, že i když se členské státy EU zavázaly k tomu, že budou na rozvojovou pomoc přispívat 0,7 % svého národního hrubého důchodu, v roce 2017 pouze čtyři z nich tento cíl splnilo (Dánsko, Lucembursko, Švédsko a Spojené království). Přestože jde v EU 10 % rozpočtu komise na pomoc rozvojovým zemím, představuje to pouze 5 centů na jednoho obyvatele EU ročně [18].

Za druhé, zájmem nacionalistů je přitlačit EU k tomu, aby se jedním z hlavních cílů rozvojové spolupráce stala kontrola migrace, a to vysoko nad sociální a ekonomický rozvoj, vymýcení chudoby a snížení nerovnoprávnosti – a k využívání rozvojové pomoci k tomuto účelu.

A nakonec, zatímco rozvojová spolupráce EU přináší některé dobré výsledky, její účinky jsou oslabeny neudržitelnou praxí zavedenou nadnárodními společnostmi (včetně těch evropských), které do rozvojových zemí investují, ale neplatí jejich spravedlivé daně, a velmi často porušují lidská práva. Podle konzervativních odhadů stojí daňové úniky velkých společností rozvojové země něco mezi 60 miliardami € a 100 miliardami € ročně. Takže nakonec, jedna ruka dává, zatímco druhá bere.

Zákonné a nezákonné daňové úniky dávají v sázku schopnost zemí zlepšit životy svých občanů: každé euro ztracené v daňovém ráji je eurem, které mohlo být investováno do veřejných služeb – na úhradu lékařů a učitelů, financování vakcín, investici do školních lavic pro děti. Tyto problémy můžeme vyřešit jen společně a s uplatněním evropských předpisů zajišťujících, že rozvojová pomoc a spolupráce Evropy budou přispívat ke zlepšení života lidí.

 

8.    Proč EU nepomáhá účinněji v boji proti korupci a daňovým únikům?

Nacionalisté a krajně pravicové strany volají po návratu národních opatření prosazujících, aby současná legislativa řešila přeshraniční daňové úniky a korupci. Evropská komise odhaduje roční daňové ztráty ve výši 1 trilion € kvůli daňovým únikům [19] a podle Evropského parlamentu EU ročně přichází o až 990 miliard € kvůli korupci, která napříč i uvnitř členských států zanechává větší ekonomické a sociální rozdíly, s vyšší úrovní organizované trestné činnosti, a narůstající nedůvěru veřejnosti ve státní úřady a vlády. Protože daňové úniky a korupce jsou přeshraniční problémy, které mají dopad na všechny členské státy Evropské unie, znamená to, že:

• členské státy a jejich daňové úřady mají širší dopad na řešení daňových úniků a korupce prostřednictvím mezinárodní a evropské přeshraniční spolupráce, automatické výměny informací, což umožňuje společný standard vykazování,
• členské státy, které spolupracují, mohou podporovat zavedení a implementaci právně závazných opatření na ochranu dodržování evropských norem a omezení snížení daňových příjmů potřebných k financování veřejných služeb, v souladu s cíli udržitelného rozvoje [20], které jsou zaměřené na podporu státních příjmů a vymýcení chudoby.

Aby členské státy mohly bojovat proti korupci a zajistit vyšší transparentnost a sdílení informací, musí spojit síly na evropské a mezinárodní úrovni a nesmí podkopávat úsilí Evropské komise jako tento rok.

 

9.    Kdybychom EU poskytli větší finanční autonomii, měli bychom k dispozici méně peněz pro národní účely, jako jsou investice do sociálních a veřejných služeb?

Je to takto: větší financování rozpočtu EU by znamenalo méně peněz v národních peněženkách, které z velké části zajišťují veřejné služby a financují systémy sociálního zabezpečení. Skutečnost je taková:

• Zkušenosti politiky ukazují, že rovnoprávnosti není možné dosáhnout výhradně v rámci jednoho státu. Příjmy domácností v EU čím dál více závisejí na evropských faktorech; avšak jakékoli rozhodnutí o financování EU vyžaduje jednohlasnou dohodu a následnou ratifikaci členských států EU, v souladu s jejich ústavními požadavky.
• EU může pomoci v boji proti nerovnoprávnosti nejen v rámci jednoho členského státu, ale také mezi členskými státy, a to díky slučování zdrojů pro zavedení skutečného sociálního rozměru EU, díky čemuž dojde k posílení sociálních investic [21].
• Rozpočet EU představuje pouze 1 % celkového příjmu EU, a pouze kolem 2 % veřejných výdajů EU, obsažené v aktuálním rozpočtu EU pro roky 2014 až 2020 [22].
• Například, v roce 2013 každý průměrný občan EU vložil do evropské rozpočtu 283 eur za celý rok. To je méně než jedno euro denně – což není tak drahé, přihlédneme-li k výhodám, které EU svým občanům přináší.
• Rozpočet EU je investicí, která, když je správně vytvořená, je vratná ve smyslu předvídatelné budoucnosti Evropy a jejích občanů.

EU potřebuje mít svou vlastní fiskální kapacitu, aby se mohla vypořádat s makroekonomický šoky a posílit stabilitu členských států, které jsou konfrontovány s globálními ekonomickými a finančními krizemi, jako jsme zažili v roce 2008.

Potřebujeme dodatečný plán evropské pomoci v nezaměstnanosti, který nám pomůže předcházet budoucím krizím a vyhnout se pasti „příliš velká na to, aby padla“, kdy veřejné rozpočty zachraňují soukromé finanční instituce a vytvářejí tak veřejné deficity.

Nakonec, potřebujeme radikální politickou změnu, abychom měli sociálnější, více inkluzivní a více chránící Evropskou unii. A toho chceme dosáhnout naší každodenní prací a naší angažovaností v evropské volební kampani „tentokrát volím“ – doufejme, že ve prospěch Evropy, kterou chceme, a pro kterou potřebujeme progresivní většinu v příštím evropském parlamentu, a ne nepřátele Evropy, našich demokracií a našich hodnot!​

 

[1] http://ec.europa.eu/programmes/erasmus-plus/node_en
[2] http://ec.europa.eu/esf/home.jsp?langId=en
[3] http://ec.europa.eu/social/main.jsp?catId=1079
[4] http://ec.europa.eu/regional_policy/en/policy/what/glossary/e/eu-solidarity-fund
[5] https://ec.europa.eu/growth/single-market_en
[6] http://www.europarl.europa.eu/charter/pdf/text_en.pdf
[7] https://ec.europa.eu/commission/priorities/deeper-and-fairer-economic-and-monetary-union/european-pillar-social-rights_en a http://ec.europa.eu/social/main.jsp?catId=1226&langId=en
[8] https://europa.eu/european-union/topics/budget_en; http://ec.europa.eu/regional_policy/en/faq/#10; http://ec.europa.eu/budget/explained/myths/myths_en.cfm
[9] https://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php/People_at_risk_of_poverty_or_social_exclusion
[10] http://ec.europa.eu/social/main.jsp?catId=326&langId=en
[11] http://www.consilium.europa.eu/en/policies/labour-mobility/posting-workers/
[12] http://missingmigrants.iom.int/region/mediterranean
[13] https://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php/Asylum_quarterly_report
[14] https://www.ilo.org/global/standards/subjects-covered-by-international-labour-standards/migrant-workers/lang--en/index.htm
[15] http://www.solidar.org/en/news/inside-orbans-crackdown-on-hungarys-civil-society-how-european-values-are-at-the-heart-of-the-budapest-resistance
[16] http://ec.europa.eu/programmes/erasmus-plus/about/statistics_en
[17] https://yourvotematters.eu/en/
[18] https://ec.europa.eu/europeaid/funding/about-funding-and-procedures/sources-funding_en
[19] https://ec.europa.eu/taxation_customs/fight-against-tax-fraud-tax-evasion/a-huge-problem_en
[20] https://www.un.org/sustainabledevelopment/sustainable-development-goals/; http://www.solidar.org/en/news/achieving-the-sdgs-needs-fair-taxation-ngos-call-on-the-eu-to-endtaxhavens
[21] http://www.solidar.org/en/news/the-eu-budget-after-2020
[22] http://ec.europa.eu/budget/explained/myths/myths_en.cfm