Portál pro kritickou diskuzi o migraci v České republice
a v zemích střední a východní Evropy

MigraceOnline.czE-knihovna › České knihovny a uprchlíci - Reakce českých knihoven na migrační krizi

České knihovny a uprchlíci - Reakce českých knihoven na migrační krizi

10. 3. 16
Zdroj: migraceonline.cz

S ohledem na své poslání - poskytovat rovný přístup všem bez rozdílu – by knihovny měly přizpůsobit některé své služby, případně vytvořit služby nové v reakci na potřeby lidí, kteří museli opustit své domovy. Knihovny jako informační instituce mohou být místem, kam uprchlíci zamíří, když chtějí získat informace o hostitelské zemi.

Autoři: Renata Faltejsková, Klára Jampílková, Kateřina Nekolová, Zuzana Sikorová  

Převzato z Ikaros - elektronický časopis o informační společnosti

Situace uprchlíků je v současné době důležitým politickým tématem. Nárůst žadatelů o azyl v ČR není dramatický. V roce 2015 bylo podáno přibližně 1400 žádostí o mezinárodní ochranu, zatímco v roce 2014 bylo podaných žádostí celkem 1156. Z dlouhodobého horizontu se nejedná o nijak šokující čísla, v roce 2001 zažádalo v ČR o azyl přes 18 000 osob.[1] Podle vyjádření organizace Člověk v tísni není současný počet žadatelů o azyl v  historii ČR ničím výjimečným: „Naopak, nejedná se ani zdaleka o největší počet žadatelů o azyl v novodobé historii Česka.“[2] K nárůstu nedochází ani v počtu migrantů v ČR, právě naopak. Celosvětově však k nárůstu počtu uprchlíků dochází. V roce 2014 muselo své domovy opustit až 59,5 milionu lidí, což je nejvíce od 2. světové války. V Evropě žádají nejvíce o azyl lidé ze Sýrie, Afghánistánu a Kosova. V ČR je situace jiná, nejvíce je zde žadatelů o azyl z Ukrajiny, dále se jedná o lidi ze Sýrie, Vietnamu, Ruska a Kuby.[3]

Na praktické úrovni se tedy spíše řeší zadržování migrantů bez potřebných dokladů v detenčních zařízeních proti jejich vůli. Tuto praxi kritizuje například Migrační manifest Konsorcia nevládních organizací pracujících s migranty.[4] Podmínky v detenčních zařízeních ČR byly negativně vyhodnoceny jak ze strany veřejné ochránkyně práv[5], tak i na mezinárodní úrovni. Vysoký komisař OSN kritizoval nejen podmínky, v jakých jsou uprchlíci v ČR drženi, ale také výroky českého prezidenta.[6] Výrazný je také nárůst nepřátelských postojů vůči imigrantům, především pak uprchlíkům muslimského vyznání.[7]

sikorova1.jpg
Detenční zařízení Drahonice

Reakce na nárůst počtu uprchlíků

V současnosti hýbe (nejen) českou společností téma uprchlické krize. Na tuto situaci reagují také vědecké či kulturní organizace, vysoké školy a neziskové organizace pořádáním besed, diskusí a vzdělávacích akcí. Příkladem může být např. vzdělávací projekt Multikulturního centra Praha s názvem „Praha sdílená a rozdělená“, který má za cíl přiblížit předválečné česko-německo-židovské soužití a celkovou multikulturní povahu hlavního města.[8] Akce s uprchlickou tématikou uspořádaly například také Univerzita Karlova v Praze (konference „Uprchlická krize a Česká republika“[9] a přednáška v rámci Týdne vědy AV ČR „Cizince v ČR nechceme? Sociální mechanismy xenofobie pohledem etnologie“[10]) či Metropolitní univerzita Praha (veřejná debata na téma „Uprchlická krize“[11]). Akademie věd ČR ve spolupráci s Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR uspořádala seminář s názvem „Poznatky českých společenských vědců o imigraci do České republiky v evropském kontextu“[12]. Knihovny jako součást veřejného prostoru mají také mnoho možností, jak na současnou situaci reagovat a vycházet vstříc jak uprchlíkům, tak veřejnosti.

S ohledem na své poslání - poskytovat rovný přístup všem bez rozdílu – by knihovny měly přizpůsobit některé své služby, případně vytvořit služby nové v reakci na potřeby lidí, kteří museli opustit své domovy. Knihovny jako informační instituce mohou být místem, kam uprchlíci zamíří, když chtějí získat informace o hostitelské zemi.

Knihovny mohou hrát významnou roli také v rámci seznamování veřejnosti s informacemi o uprchlické krizi. Jejich příležitost je v poskytování objektivních informací o situaci v ČR a ve světě, o původu a kultuře uprchlíků, ale také např. o jejich životních osudech. Knihovny jako vzdělávací instituce mají mnoho příležitostí, jak tyto informace mezi lidmi šířit. Klíčovým bodem ve veškerých aktivitách je spolupráce s organizacemi, které pracují s uprchlíky a zabývají se uprchlickou tématikou.

Možnosti knihoven jsou popsány v několika prohlášeních mezinárodních a národních knihovnických asociací, ze kterých je možné čerpat. Organizace IFLA vydala dokument s názvem „Responding! Public Libraries and Refugees“, který obsahuje seznam aktivit, které jsou zaměřeny na uprchlíky a realizovány v evropských knihovnách. Uvedeny jsou aktivity zaměřené na dospělé či děti v oblasti přístupu k informacím, vzdělávání a vzájemného poznávání. Příklady z praxe jsou demonstrovány na knihovnách z Rakouska, Finska, Francie, Německa, Švédska či Velké Británie.[13]

Pro získání přehledu v oblasti interkulturních knihovnických služeb mohou posloužit publikace vydané Multikulturním centrem Praha v rámci mezinárodních projektů.[14] O službách pro migranty v českých knihovnách vyšlo i několik článků[15] a akademických prací[16]. V zahraničních textech se někteří autoři zaměřili i konkrétně na cílovou skupinu uprchlíků.[17] Na blogu časopisu ProInflow se nad nutností informačního vzdělávání v souvislosti s nárůstem uprchlíků zamyslel Roman Novotný.[18]

Možnosti knihoven

Na základě prohlášení a doporučení knihovnických asociací lze aktivity knihoven při přijímání uprchlíků rozdělit na dva proudy – aktivity zaměřené na pomoc uprchlíkům a aktivity zaměřené na informování veřejnosti.

Aktivity zaměřené na pomoc uprchlíkům

Mezi aktivity zaměřené na pomoc uprchlíkům patří informování o chodu knihoven v různých jazycích a různých formách, např. prostřednictvím letáků, plakátů a brožur, prohlídek či workshopů v knihovně. Dále mohou knihovny poskytovat potřebné informace o hostitelské zemi, např. o legislativě, zdravotní péči, atp. Knihovny mohou ve spolupráci s dobrovolníky nabízet jazykové a konverzační kurzy pro dospělé i pro děti. Další možností jsou kulturní a integrační aktivity, např. v podobě zájmových skupin či čtenářských klubů. Knihovny by měly v reakci na národnostní složení uprchlíků nabízet knihy, filmy a další dokumenty v různých jazycích. Některé knihovny také nabízejí bezplatnou registraci, případně k registraci nevyžadují doklady. Samozřejmostí by měla být pomoc s přístupem k informacím, umožnění takového přístupu formou poradenských či konzultačních služeb a nabídkou bezplatného internetu.

Aktivity zaměřené na informování veřejnosti

Knihovny mají také možnost různými cestami informovat veřejnost o situaci okolo uprchlíků a tím předcházet vytváření nepodložených závěrů mezi lidmi. Jedním ze způsobů je vytváření seznamů doporučené literatury s uprchlickou tématikou, díky nimž si mohou čtenáři udělat vlastní představu o životě a kultuře lidí, kteří jsou nuceni opustit svou zemi. Pro širokou veřejnost, ale také pro střední či základní školy jsou určeny lekce informační a mediální gramotnosti, zařazena může být také interkulturní výchova, v níž lze vycházet ze dvou přístupů - kulturně-standardního a transkulturního. Kulturně-standardní přístup je zaměřen na skupinovou příslušnost, důraz je tedy kladen na rozdíly mezi skupinami a na pochopení a respektování těchto rozdílů. Transkulturní přístup se primárně zajímá o jednotlivce, jeho odlišnosti a zkušenosti, které vytvářejí kulturní rozdíly.[19] Knihovny mohou pořádat tematické besedy či diskuse a další kulturní akce, např. výstavy. Dobrým nástrojem k seznámení veřejnosti s osudy konkrétních uprchlíků je koncept Živá knihovna. V Živé knihovně jsou místo knih „půjčováni“ lidé, kteří formou rozhovoru sdílejí svůj příběh a zodpovídají dotazy návštěvníků knihovny. „Živé knihy“ bývají lidé z různých menšin - etnických, náboženských, zdravotně znevýhodnění lidé, lidé s odlišným životním stylem či sexuální orientací - kteří se ve svém životě často setkávají s předsudky.[20]

Příklady z ČR

V některých knihovnách v České republice se již pořádají, ať už jednorázové či dlouhodobé, akce reagující na současnou situaci. České knihovny si především berou za cíl informovat veřejnost a předkládat fakta o současné situaci. Následují příklady knihoven a jejich akcí, výčet není jistě úplný, vycházíme z rešerše na internetu.

Například Parlamentní knihovna svým uživatelům poskytla seznam dostupných titulů ze svého fondu na téma “Islám - Islámské země - Migrace - Uprchlíci”. V knihovně je na toto téma rozsáhlá kolekce publikací od českých i zahraničních autorů.[21] Městská knihovna Most pro své čtenáře připravila nabídku knih “Život v cizí zemi”. Jedná se o knihy s tématikou emigrace, vyhnanství, přistěhovalectví a jiných způsobů dobrovolného nebo vynuceného života mimo domov. Ukázka knih z této nabídky je dostupná na webových stránkách knihovny.[22] Na téma “Islám, islámská kultura, islamismus” pak nabízí vybrané publikace ze svého fondu Městská knihovna v Praze, seznam knih je dostupný na webových stránkách knihovny.[23]

sikorova2.jpg
Doporučená literatura s tematikou islámu v pobočce MKP Michle

Městská knihovna v Praze na svých stránkách nabízí i zdarma ke stažení komiks „Jednou se zase setkáme, Sanam”. V knize je popsán příběh mladého Afghánce, který podniká strastiplnou cestu do Evropy. Komiks vyšel v roce 2015 a jeho autorem je Oskar Ekman.[24]

Městská knihovna v Praze byla také zapojena do akce „Sbírka arabské literatury pro uprchlíky”. Jednalo se o výzvu mířenou zejména na obyvatele České republiky arabského původu, aby do sbírky věnovali knihy a časopisy v arabštině. Sbírka byla určena pro česká uprchlická centra, kde se nachází knihovny pro uprchlíky. Knihovny tam mají velmi limitovanou nabídku literatury v arabštině. Publikace mohli dárci odevzdat do konce listopadu 2015 v jakékoli pobočce Městské knihovny v Praze.[25]

Velmi časté jsou jednorázové akce knihoven jako besedy, přednášky, diskuse a podobně. Městská knihovna Písek dne 2. listopadu 2015 pořádala veřejnou přednášku a diskusi s názvem “Migrace v ČR”. Přednáška byla vedena otevřenou formou s prostorem pro diskusi a zodpovězení otázek.[26] V pátek 9. října 2015 pořádala Městská knihovna v Praze moderovanou diskusi na téma “Uprchlíci v Evropě: Fakta nebo dojmy”. Cílem diskuse bylo nabídnout ověřené informace místo zjitřených emocí.[27]

Pravoslavná církevní obec ve spolupráci s Městskou knihovnou ve Františkových Lázních pořádala 5. listopadu 2015 přednášku „Mýty a fakta o uprchlících a současné migrační krizi”. Cílem přednášky bylo objasnit otázky jako: „Odkud přicházejí do ČR a Evropy uprchlíci? Jaké jsou podmínky v zemích, odkud jdou? Kolik uprchlíků k nám přichází? Jaké zkušenosti máme s jejich integrací? Jak pomoci potřebným?”.[28] Krajská knihovna Karlovy Vary uspořádala přednášku 25. listopadu 2015, která otevřela otázky „Kdo jsou a odkud k nám přicházejí uprchlíci? Jak těžký je život v Sýrii? Co všechno podstupují lidé, kteří prchají z domova do Evropy? A co všechno musejí obětovat?”.[29]

Besedu „Bojíme se islámu?!” hostila dne 6. března 2015 Městská knihovna Lysá nad Labem. Jednalo se o besedu se spisovatelkou, cestovatelkou a zahraniční zpravodajkou nad aktuálním tématem strachu z islámu.[30] Krajská vědecká knihovna Liberec pořádala 7. září 2015 přednášku nazvanou „Islám”. Posluchači byli mimo jiné seznámeni s kulturně-historickým pozadím vzniku islámu a se základní myšlenkovou strukturou tohoto náboženství.[31]

Diskusní klub Studijní a vědecké knihovny v Hradci Králové dne 20. ledna 2016 pořádal přednášku na téma „Západ, EU a migrační krize”. Diskusní klub nabádal návštěvníky vyjádřit svůj názor k tomuto tématu.[32] Tuto besedu pak má v plánu hostit i Městská knihovna Dobruška, a to v únoru 2016.[33]

Městská knihovna v Novém Městě nad Metují hostila 25. listopadu 2015 besedu s názvem „Uprchlíci? Ptejte se…”. Besedu vedla vedoucí pobytového střediska v Kostelci nad Orlicí. Pobytové středisko slouží k ubytování uprchlíků po dobu řízení ve věci jejich žádostí o mezinárodní ochranu. Součástí besedy byla výstava výtvarných děl uprchlíků v tomto zařízení ubytovaných.[34] Městská knihovna Tábor pořádala dne 12. ledna 2016 výstavu fotografií a večerní debatu nejen s autory fotografií, kteří byli na hraničním přechodu Berkašovo-Bapska, ale i s dalšími lidmi, kteří se kritickou situací běženců zabývají.[35]

Besedu s názvem „Klaun mezi uprchlíky” nabídla Městská knihovna Prostějov dne 13. ledna 2016. Zdravotní klaun a herec Jan Šprynar se podělil o své zážitky z uprchlických táborů v Srbsku a na dalších místech, kudy proudí uprchlíci do Evropy.[36]

Knihovna Vlasty Javořické ve Studené pořádala dne 11. prosince 2015 akci „Uprchlíci očima českých dobrovolnic”.[37] Také v knihovně ve Valticích se konala beseda s dobrovolníky, a to s těmi, kteří pomáhají na srbské hranici. Beseda se konala 2. prosince 2015.[38] Městská knihovna Louny pořádala besedu 12. listopadu 2015 s názvem „Uprchlická krize v Evropě”, a to z pohledu dobrovolníka pomáhajícího na maďarsko-srbské hranici.[39]

Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje ve spolupráci se Západočeskou univerzitou pořádala dne 30. listopadu a 7. prosince 2015 přednášky na téma migrace. Odborníci ze Západočeské univerzity se 30. listopadu věnovali například islámu v kontextu migrace, migraci v prostoru a čase či migrantům na území Francie. 7. prosince 2015 proběhly mimo jiné přednášky na téma migrace a multikulturalismu či mediálního konstruktu uprchlické krize.[40]

Dne 23. října 2015 se v Národní technické knihovně pořádal humanitární kongres „Od Bosny k Ukrajině - rostoucí výzvy humanitární pomoci”, jehož klíčovým tématem byla uprchlická krize. Na kongresu se sešli světoví odborníci z nevládních a humanitárních organizací, zástupci akademického sektoru a veřejnost. V rámci kongresu se debatovalo o uprchlické krizi, tíživé humanitární situaci na Ukrajině, ale i o nedávném zemětřesení v Nepálu.[41]

Knihovna Václava Havla nabídla veřejnosti mezinárodní konferenci nazvanou „Příběh uprchlíka: Evropa snů a skutečností”. Konference byla zaměřena na vlnu uprchlíků ze Středního východu a severní Afriky a humanitární a politické problémy, kterým Evropa a mezinárodní společenství v tomto ohledu čelí. Konference se uskutečnila 30. září 2015 na Pražské křižovatce u kostela svaté Anny v Praze.[42]

Co se týká malých akcí knihoven, v rámci reakce na aktuální téma „Imigranti, běženci, přistěhovalci” byl ve Šmidingerově knihovně ve Strakonicích 16. - 17. června 2015 promítán film Samba.[43] Trochu jinou akci pořádala knihovna Častolovice - v prostorách knihovny byla vystavena díla žadatelů o azyl.[44]

Zprávy z navštívených akcí

Navštívily jsme tři akce ve vybraných knihovnách ve snaze zachytit, jakého návštěvníka akce zajímají, jak jsou akce navštěvovány a jaká je na ně odezva. Jednou z námi navštívených akcí byla vernisáž výstavy v knihovně Vyšší odborné školy sociálně pedagogické a teologické Jabok. Výstava se konala od 23. listopadu do 22. prosince 2015 a nesla název „Lidé na cestě.“ Knihovna Jabok byla první knihovnou, ve které se tato výstava konala, jinak výstavy probíhají spíše na farnostech. Výstava sestávala z informačních panelů, které byly umístěny po celé knihovně. Na úvodních panelech byly vysvětleny základní otázky k tématu. Další panely obsahovaly fotografie jak uprchlíků, tak lidí žijících ve válce a jejich osobní příběhy. Vernisáž v knihovně byla spíše komornější, věkové rozložení návštěvníků bylo však pestré. Podle vyjádření ředitelky knihovny Evy Cerniňákové se v souvislosti s výstavou objevila řada pozitivních reakcí, pouze jedna negativní. Výstavu si přišlo prohlédnout i několik lidí, kteří nejsou čtenáři knihovny.[45] Na webových stránkách k výstavě je možné najít podrobné informace, případně kontaktovat tvůrce.[46] Výstava je putovní a nabízí se její zapůjčení do dalších knihoven. Akce, stejně tak jako její webové stránky, jsou určitě dobrou reakcí na stávající problém. Na vernisáž v knihovně Jaboku pak volně navazovala přednáška profesora Kropáčka „Křesťanské pohledy na Islám v dějinách". V souvislosti s touto putovní výstavou se konaly další navazující akce, např. beseda „O uprchlické krizi s Janem Sokolem”[47]  dne 22. ledna 2016, či vyprávění dobrovolníků, kteří pomáhali uprchlíkům na hranicích spojené s promítáním fotografií, které se konalo 26. ledna 2016. Obě akce se uskutečnily v kostele Nejsvětějšího Srdce Páně na náměstí Jiřího z Poděbrad.[48]

sikorova3.jpg
Mgr. Eva Cerniňáková zahajuje vernisáž výstavy „Lidé na cestě“ v Knihovně Jabok

Další akce, na kterou naše skupina zavítala, se konala 25. listopadu 2015 v pobočce Městské knihovny v Praze, v Domě čtení v Ruské ulici. Šlo o setkání s názvem „Večer o současné uprchlické krizi.“[49]  Diskusi, společně s básníkem Josefem Strakou, který večer zahájil, vedl chilský spisovatel žijící v Čechách, Jorge Zúñiga Pavlov, sociální antropolog Jakub Grygar, působící na Etnologickém ústavu Akademie věd ČR, český prozaik Vratislav Kadlec a Ivo Slavík, provozovatel „kulturní lodi“ (A)void Floating Gallery na Vltavě. Akce se setkala s velkým ohlasem. V sále bylo asi třicet posluchačů, věkové zastoupení bylo také pestré - od dospívajících po seniory. Diskuse začala námětem: „Jaké vidíte příčiny migrační krize?“. Návštěvníci měli možnost vyslechnout si nejen názory pozvaných hostů, ale i argumentovat si navzájem. Diskutující se vraceli k migracím v historii, pozastavili se nad rolí médií v dané problematice. Mluvilo se i o možném budoucím vývoji a o strachu Evropanů. Dále diskuse směřovala k možným řešením situace.

Knihovna Václava Havla hostila 15. prosince 2015 debatu v angličtině. Předmětem byla role dobrovolníků a univerzit v uprchlické krizi (The role of volunteers and universities in the refugee crisis)[50]. Diskusi vedla Lucia Najšlová, PhD. z Institutu mezinárodních studií na FSV UK. Návštěvníci mohli vyslechnout i Constanze Jeitler a Stefana Rocha - dobrovolníky, studenty ze Středoevropské univerzity v Budapešti, dále také Laylu Bartheldi ze Studentského hnutí za solidaritu či JUDr. Věru Honuskovou, PhD. z Právnické fakulty UK a Jana Růžičku z Aberystwyth University ve Walesu. I tato akce měla vysokou návštěvnost. Diskuse se zúčastnilo přibližně 30 lidí, a to jak Čechů, tak cizinců. V publiku převládali mladí lidé, studenti, nechyběla ale ani starší generace. Lucie Najšlová shrnula současnou situaci. Dobrovolníci Roch a Jeitler prezentovali zkušenosti z uprchlických táborů a možnosti pomoci. Bartheldi hovořila o své zkušenosti s dobrovolnictvím na chorvatsko-srbské hranici. Věra Honusková hovořila o možnostech univerzit v uprchlické krizi. Příkladem může být situace na univerzitě ve Walesu, o které mluvil Jan Růžička. Opět zazněly i názory publika.

Závěr

Jak je zřejmé z uvedených příkladů, ani české knihovny se nebojí postavit čelem k aktuálním společensko-politickým problémům. Vzhledem k tomu, že velké množství uprchlíků míří spíše do jiných evropských zemí a jen malé množství lidí žádá o azyl v České republice, je vhodné, že se knihovny zaměřily spíše na prevenci nenávistných nálad ve společnosti. Nabízí alternativu k informacím získaným z médií, jiný pohled na problematiku, případně osobní výpovědi a skutečné lidské příběhy. Zároveň poskytují prostor pro diskusi jak s odborníky, tak s běžnou veřejností.

Samozřejmě i v tomto případě je možný další rozvoj a šíření nabízených aktivit. Knihovny mohou reagovat na aktuální situaci ve své lokalitě a přizpůsobit akci či opatření místním požadavkům. Velkou výzvou je vytvoření seznamu doporučené literatury k problematické tématice, a to jak odborných publikací, tak beletrie a dalších médií. Mimo vlny islamofobních hnutí se v ČR objevila také vlna solidarity a především mladí lidé se zapojili do dobrovolnických aktivit. Takoví nadšenci nám mohou poskytnout osobní svědectví. Pro oblast multikulturního či interkulturního vzdělávání existuje podrobně propracovaná metodika, knihovny v tomto ohledu mohou spolupracovat s neziskovými organizacemi a nabídnout interaktivní programy, které zaujmou. K překonání strachu někdy stačí seznámení s tím, co ho vyvolává. Jako vhodný se nabízí již zmíněný formát Živá knihovna, který umožní osobní rozhovor s někým, s kým bychom jinak těžko přicházeli do kontaktu. Dále je možné přizpůsobit lekce informační a mediální gramotnosti na toto aktuální téma. Na příkladu zpráv o migrační krizi, přijímání uprchlíků a islámu se dá dobře popsat rozdíl mezi věrohodným a nevěrohodným informačním zdrojem.

Zároveň by knihovny neměly vyčkávat s rukama v klíně, dokud u nás nenaroste procento uprchlíků a migrantů. Pro zavádění interkulturních knihovnických služeb je podstatné vhodné načasování tak, aby se předešlo vzniku konfliktů a nově příchozí se bezproblémově zařadili do místní komunity. Buďme připraveni na to, že jazykové a kulturní složení se bude v naší společnosti do budoucna měnit. Je vhodné mít připravený alespoň koncept budoucího rozvoje vlastní knihovny tak, aby touto skutečností nebyla zaskočena.


Literatura:

1.   Počty žádostí o mezinárodní ochranu v jednotlivých letech (1990-2014). 2015. Ministerstvo vnitra České republiky [online]. Praha, 2015-12-16 [cit. 2016-01-01]. Dostupné z: www.mvcr.cz/soubor/cs-stat-listopad-2015-1-pdf.aspx.

2.   Migrace: Často kladené dotazy. 2015. Člověk v tísni [online]. Praha [cit. 2016-01-03]. Dostupné z: https://www.clovekvtisni.cz/cs/migrace/info/casto-kladene-dotazy.

3.   Migrace: Často kladené dotazy. 2015. Člověk v tísni [online]. Praha [cit. 2016-01-03]. Dostupné z: https://www.clovekvtisni.cz/cs/migrace/info/casto-kladene-dotazy.

4.    KONSORCIUM NEVLÁDNÍCH ORGANIZACÍ PRACUJÍCÍCH S MIGRANTY V ČESKÉ REPUBLICE. 2015. Migrační manifest nevládních organizací pracujících s migranty v České republice. 1. vydání. Praha. Dostupné z: https://migraceonline.cz/doc/Migracni_manifest_2015_web.pdf.

5.   VEŘEJNÝ OCHRÁNCE PRÁV OMBUDSMAN. 2015. Zařízení pro zajištění cizinců Bělá-Jezová: Vyhodnocení systematické návštěvy. Brno. Dostupné z: http://www.ochrance.cz/fileadmin/user_upload/ochrana_osob/ZARIZENI/Zarizeni_pro_cizince/2015-rijen-Bela-Jezova-ZZ_vyhodnoceni.pdf.

6.   MASOPUSTOVÁ, Věra. c2007-2016. Vysoký komisař OSN pro lidská práva zkritizoval xenofobní projevy prezidenta Zemana. Český rozhlas [online]. Praha: Český rozhlas, 2015-10-22 [cit. 2016-01-01]. Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/zpravy/politika/_zprava/vysoky-komisar-osn-pro-lidska-prava-obvinil-cesko-z-porusovani-prav-bezencu--1546375.

7.   Informace z výzkumu STEM trendy 9/2015: Strach z uprchlíků - odkud se vzal a s čím souvisí. 2015. STEM [online]. Praha: STEM, 2015-11-06 [cit. 2016-01-01]. Dostupné z: http://www.stem.cz/clanek/3084.

8.   Praha sdílená a rozdělená. Multikulturní centrum Praha [online]. 2015 [cit. 2016-01-02]. Dostupné z: http://www.mkc.cz/cz/migrace.html#a30.

9.   Konference "Uprchlická krize a Česká republika". Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze [online]. 2015 [cit. 2016-01-02]. Dostupné z: https://www.natur.cuni.cz/fakulta/aktuality/konference-uprchlicka-krize-a-ceska-republika.

10. Cizince v ČR nechceme?: Sociální mechanismy xenofobie pohledem etnologie. Týden vědy a techniky AV ČR [online]. 2015 [cit. 2016-01-02]. Dostupné z: http://www.tydenvedy.cz/sd/udalosti/kalendar/prednasky__PRAHA/1106-FFUK-cizince-v-cr-nechceme-socialni-mechanismy-xenofobie-pohledem-etnologie.html.

11. Uprchlická krize. IMUP [online]. 2015 [cit. 2016-01-02]. Dostupné z: http://www.imup.cz/rubriky/aktualne/uprchlicka-krize/.

12. Akademie věd k tématu migrace. Akademie věd České republiky [online]. 2015 [cit. 2016-01-02]. Dostupné z: http://www.cas.cz/sd/novinky/hlavni-stranka/2015/151016-akademie-ved-k-tematu-migrace.html.

13. IFLA. PUBLIC LIBRARIES SECTION. 2015. Responding! Public libraries and refugees. Dostupné z: http://www.ifla.org/files/assets/public-libraries/publications/library_service_to_refugees.pdf.

14. HOŘAVOVÁ, Barbora (ed.) a Daniela RICHTEROVÁ (ed.). 2005. Knihovny pro všechny: Role veřejných knihoven v multikulturní společnosti. Praha: Multikulturní centrum Praha, 106 s. ISBN 80-239-5021-5.; ŠPAČKOVÁ, Lea (ed.) a Jitka ŠTEFKOVÁ (ed.). 2006. Knihovna jako brána k integraci cizinců v EU. Praha: Multikulturní centrum Praha, 172 s. ISBN 80-239-7826-8.

15. Např. HOUŠKOVÁ, Zlata. 2006. Knihovna jako brána k integraci cizinců v EU. Ikaros. 10(3). Dostupné z: http://www.ikaros.cz/node/3219; SOVOVÁ, Petra. 2011. Vietnamský večer - ochutnávka Vietnamu pro všechny smysly. Světlik : svět libereckých knihoven. (2 (40): 12-13. Dostupné z: http://www.kvkli.cz/files/Svetlik/svetlik_40.pdf ; CUKROVÁ, Ladislava. 2003. Interkulturní dialog v knihovnách. Čtenář. 55(7/8): 210-211.

16. Např. HŘEBÍČKOVÁ, Olga. 2012. Služby a programy veřejných knihoven v České republice zaměřené na imigranty a národnostní menšiny. Praha: Univerzita Karlova v Praze, 109 s., x s. příl. [cit. 2014-08-19]. Diplomová práce. Filozofická fakulta UK. Vedoucí práce Hana Landová. nebo HANZLÍKOVÁ, Lenka. 2003. Veřejné knihovny a etnické menšiny. Praha, 72 s. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Ludmila Vášová.

17. Např. VARHEIM, A. Trust and the role of the public library in the integration of refugees: The case of a Northern Norwegian city. Journal of Librarianship and Information Science [online]. 2014, 46(1): 62-69 [cit. 2016-01-04]. Dostupné z SAGE Journals: http://lis.sagepub.com.ezproxy.is.cuni.cz/content/46/1/62.full.pdf+html.

18. NOVOTNÝ, Roman. 2015. Proč fakt potřebujeme informační vzdělávání. Inflow: Information Journal [online]. Brno: Inflow, 2015-07-28 [cit. 2016-01-03]. Dostupné z: http://www.inflow.cz/proc-fakt-potrebujeme-informacni-vzdelavani.

19. Teoretická východiska MKV. Inkluzivní škola.cz [online]. [cit. 2016-01-04]. Dostupné z: http://www.inkluzivniskola.cz/pedagogicka-prace-s-diverzitou/teoreticka-vychodiska-mkv.

20. Živá knihovna. OPIM: Organizace na podporu integrace menšin [online]. [cit. 2016-01-04]. Dostupné z: http://www.opim.cz/index.php?page=projekt-ziva-knihovna.

21. Aktuality: Informace z PK 10/2015 - 1. část. Poslanecká sněmovna parlamentu České republiky[online]. Praha, 2015 [cit. 2015-12-25]. Dostupné z: http://www.psp.cz/sqw/hp.sqw?k=2008&z=8524.

22. Život v cizí zemi. Městská knihovna Most [online]. [cit. 2016-01-02]. Dostupné z: http://www.knihovnamost.cz/zivot-v-cizi-zemi.

23. Islám, islámská kultura, islamismus. Městská knihovna v Praze [online]. [cit. 2016-01-13]. Dostupné z: https://www.mlp.cz/cz/novinky/1067-islam-islamska-kultura-islamismus/?knihovna=.

24. Jednou se zase setkáme, Sanam. Městská knihovna v Praze [online]. 2015 [cit. 2015-12-26]. Dostupné z: http://search.mlp.cz/cz/titul/jednou-se-zase-setkame-sanam/4160401/.

25. Sbírka arabské literatury pro uprchlíky. Infomuslim, to jsou praktické informace pro muslimy v ČR [online]. 2015 [cit. 2015-12-26]. Dostupné z: http://www.infomuslim.cz/news/sbirka-arabske-literatury-pro-uprchliky/?utm_source=copy&utm_medium=paste&utm_campaign=copypaste&utm_content=http%3A%2F%2Fwww.infomuslim.cz%2Fnews%2Fsbirka-arabske-literatury-pro-uprchliky%2F.

26. Migrace v ČR - přednáška a beseda. Městská knihovna Písek [online]. 2015 [cit. 2015-12-26]. Dostupné z: http://www.knih-pi.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=849:aktivity-besedy-migrace&catid=54:aktivity-besedy&Itemid=80.

27. Uprchlíci v Evropě: Fakta nebo dojmy: Moderovaná diskuze na ožehavé téma uprchlíků. Městská knihovna Praha [online]. 2015 [cit. 2015-12-26]. Dostupné z: https://www.mlp.cz/cz/akce/e16051-uprchlici-v-evrope-fakta-nebo-dojmy/?knihovna=&knihovna=0.

28. Mýty a fakta o uprchlících a současné migrační krizi. Živý kraj [online]. 2015 [cit. 2015-12-26]. Dostupné z: http://www.zivykraj.cz/cz/akcevypis/myty-a-fakta-o-uprchlicich-a-soucasne-migracni-krizi-57644.

29. Kdo jsou a odkud k nám přicházejí uprchlíci? Krajská knihovna Karlovy Vary [online]. 2015 [cit. 2015-12-26]. Dostupné z: http://www.knihovnakv.cz/akce/kdo-jsou-a-odkud-k-nam-prichazeji-uprchlici-a3796.htm.

30. BOJÍME SE ISLÁMU?!. Městská knihovna Lysá nad Labem [online]. [cit. 2016-01-13]. Dostupné z: http://www.knihovnalysa.cz/tag/islam/.

31. Islám. Krajská vědecká knihovna Liberec [online]. [cit. 2016-01-13]. Dostupné z: http://admin.kvkli.cz/index.php?id=2724.

32. 20. 1. Diskusní klub SVK HK: PhDr. A. Valenta, Ph.D.: Západ, EU a migrační krize. Studijní a věděcká knihovna v Hradci Králové [online]. [cit. 2016-01-13]. Dostupné z: http://www.svkhk.cz/Akce/Dalsi-akce-%28Neco-navic---%29/Clanky/20-1-Diskusni-klub-SVK-HK-PhDr-A-Valenta,-Ph.aspx.

33. Akce a novinky. Městská knihovna Dobruška [online]. [cit. 2016-01-13]. Dostupné z: http://knihovna.mestodobruska.cz.

34. Uprchlíci? Ptejte se…. Městské informační centrum Nové Město nad Metují [online]. [cit. 2016-01-13]. Dostupné z: http://www.infocentrum-nmnm.cz/index.php/component/rseventspro/event/653-uprchlici-ptejte-se.

35. Hraniční přechod Berkašovo-Bapska. Městská knihovna Tábor [online]. [cit. 2016-01-13]. Dostupné z: http://www.knihovnatabor.cz/akce/hranicni-prechod-barkasovo-bapska.

36. Městská knihovna Prostějov. Informační centrum pro mládež Prostějov [online]. [cit. 2016-01-13]. Dostupné z: http://www.icmprostejov.cz/content/mestska-knihovna-prostejov.

37. Knihovna Vlasty Javořické: Akce knihovny [online]. 2015 [cit. 2015-12-26]. Dostupné z: http://www.studena.cz/knihovna-vlasty-javoricke/akce-knihovny/?ftshow=516.

38. Městská knihovna Valtice: Akce knihovny [online]. 2015 [cit. 2015-12-26]. Dostupné z: http://www.knihovnavaltice.webk.cz/pages/akce-knihovny.html.

39. Uprchlíci v Evropě. Městská knihovna Louny [online]. [cit. 2016-01-13]. Dostupné z: http://www.mkl.cz/akce/uprchlici-v-evrope.

40. Univerzita a knihovna připravily přednáškový cyklus na téma migrace. Info ZČU [online]. [cit. 2016-01-13]. Dostupné z: https://info.zcu.cz/clanek.jsp?id=184.

41. Tisková zpráva. Humanitární kongres [online]. Praha, 2015 [cit. 2015-12-26]. Dostupné z: http://humanitarnikongres.cz/download/TZ_HUKO_2015.pdf.

42. Příběh uprchlíka: Evropa snů a skutečností. Knihovna Václava Havla [online]. 2015 [cit. 2015-12-26]. Dostupné z: http://www.vaclavhavel-library.org/cs/index/kalendar/850.

43. Samba. Šmidingerova knihovna Strakonice [online]. 2015 [cit. 2015-12-26]. Dostupné z: http://www.knih-st.cz/content/samba.

44. Výstava prací žadatelů o azyl. Knihovna Častolovice [online]. 2015 [cit. 2015-12-26]. Dostupné z: http://www.knihovna-castolovice.cz/index.php?option=com_phocagallery&view=category&id=2:vystava-praci-adatel-o-azyl&Itemid=60.

45. Soukromá korespondence s ředitelkou knihovny Jabok Mgr. Evou Cerniňákovou.

46. Lidé na cestě: mapy, fotografie, příběhy [online]. [cit. 2015-12-30]. Dostupné z: http://lidenaceste.cz/.

47. O uprchlické krizi s Janem Sokolem [online]. [cit. 2016-01-17]. Dostupné z: https://www.facebook.com/events/218465955157091/.

48. Lidé na cestě: mapy, fotografie, příběhy [online]. [cit. 2016-01-17]. Dostupné z: http://lidenaceste.cz/.

49. Večer o současné uprchlické krizi. Městská knihovna v Praze [online]. Praha: Městská knihovna v Praze [cit. 2015-12-30]. Dostupné z: https://www.mlp.cz/cz/akce/e16251-vecer-o-soucasne-uprchlicke-krizi/.

50. The role of volunteers and universities in the refugee crisis. Knihovna Václava Havla [online]. 2015 [cit. 2015-12-30]. Dostupné z: http://www.vaclavhavel-library.org/cs/index/kalendar/898/the-role-of-volunteers-and-universities-in-the-refugee-crisis.



...nahoru▲   

Kontakt

Multikulturní centrum Praha
Náplavní 1
120 00 Praha 2

Tel: (+420) 296 325 345
E-mail: migraceonline@mkc.cz

Doporučujeme



Sponzoři

Partneři

Webdesign & publikační systém Toolkit - Econnect