Ekonomická analýza (B.Chiswick: Are immigrants Favorably Self-selected?) z nastaveného metodologického rámce částečně vybočuje, protože se věnuje vybranému specifickému problému. Otázka, nakolik migranti ovlivňují rozdhodnutí zůstat nebo odejít a za jakých podmínek, má bezpochyby pro studium mezinárodní migrace klíčový význam. Autor třetího eseje Barry Chiswick je navíc uznávaným odborníkem a předkládá čtenářům vynikající ekonomickou analýzu, která potěší spíše pokročilé znalce. V kontextu celého souboru tak ale chybí rekapitulace různých přístupu k mezinárodní migraci z ekonomického hlediska.  

Barbara Schmitter Heisler, která je autorkou čtvrtého eseje (The Sociology of Immigration), se zabývá začleněním přistěhovalců do nové společnosti, otázkami asimilace, integrace a občanství. Taktéž rekapituluje přístupy ostatních odborníků k tématu, což je pro nespecializovaného čtenáře velmi přínosné. Text se primárně zaměřuje na americkou společnost, ale jednotlivé poznatky hodnotí globálně.

Editoři celého sborníku mají také kromě velmi informativního úvodu ve sborníku po jednom samostatném eseji. Caroline Brettell je autorkou textu Theorizing Migration in Anthropology, v němž se zabývá otázkami konstrukce sociálních a migračních sítí, identitami a podobou společenství a společností v globálním prostoru. Autorka vysvětluje, že v oblasti mezinárodní migrace se antropologie zaměřuje spíše na zkoumání vztahu migranta k místu původu a vytváření nových vazeb v cílové zemi, než na sledování migračních vln jako takových. Následuje opět rekapitulace různých přístupů antropologie k mezinárodní migraci a vytváření typologií.

Následující text Jamese Hollifielda (The Politics of International Migration) je uveden konstatováním, že se odborné debaty o mezinárodní migraci dlouho zaměřovaly na neoklasické ekonomické přístupy a pohledy sociologické, přičemž politologie zůstávala zdánlivě v pozadí. Autor nicméně dále vysvětluje, že ve skutečnosti se politická filosofie a politická věda historicky zabývaly třemi zcela zásadními otázkami vztahujícími se k mezinárodní migraci. A to jednak tématem "kontroly", tedy možnostmi státu kontrolovat příchod a odchod migrantů. Druhou klíčovou oblastí je "vliv migrace na mezinárodní vztahy", tedy nakolik je možné aplikovat kontrolní mechanismy vnitřní politiky na situaci globální, v níž jsou aktéry suverénní státy a mezinárodní společenství. Třetím tématem souvisejícím úzce s předchozími dvěma je "začlenění", neboli otázka nakolik jsou přistěhovalci včleňováni do hostitelských společenství a jaké konsekvence pro cílovou zemi taková inkorporace má ve vztahu k občanství, politickému chování původního domácího obyvatelstva i přistěhovalců.

Sedmý esej Petera Schucka (Law and the Study of International Migration) se věnuje právní perspektivě mezinárodní migrace. V úvodu autor rekapituluje roli, kterou právo sehrávalo v průběhu posledních století ve vztahu k migraci. Schuck říká (snad polemicky), že většina migrantů má velmi malé znalosti práva a právních systémů, přestože právě právní podmínky mají na způsob jejich odchodu, cesty a pobytu zásadní vliv. Na následujících stranách potom rekapituluje formování mezinárodního právního rámce, v němž se odvíjí mezinárodní migrace - a to jak legálních, tak nelgálních migrantů, přičemž se geograficky zaměřuje zejména na příklady ze Spojených států.

Poslední text Howarda Changa (The Economic Analysis of Immigration Law) se zabývá rolí ekonomie v přistěhovaleckých či cizineckých zákonech, kterou označuje za překvapivě malou vzhledem k váze, která se ekonomii ve vztahu k migraci obecně připisuje. I tento esej nabízí přehled různých přístupů a argumentací a i zde se autor věnuje především vyhodnocení situace ve Spojených státech. Autor dochází k závěru, že odborná literatura nenabízí z ekonomického pohledu dostatek argumentů pro restriktivní imigrační politiku Spojených států.

Celý sborník Migration Theory je dobrou příručkou pro každého, kdo se o mezinárodní migraci zajímá na středně pokročilé úrovni. Každý esej doplňuje poznámkový aparát a podrobný seznam odkazů, který pomáhá nasměrovat zájemce o hlubší studium jednotlivých témat. V závěru je i seznam a krátké info o jednotlivých přispěvatelích.              

Kniha vyšla v nakladetelství Routledge v roce 2000, je brožovaná, má 240 stran a je k dispozici v knižním fondu Multikulturního centra Praha.