Studie "Urban Policy in the Structural Policy of the European Union" srovnává vývoj urbánní politiky v rámci Evropské unie a Švédského království. Seznamuje čtenáře o jednotlivých programech strukturálních fondů EU, které již byly v této oblasti implementovány, ale také nastiňuje vize rozvoje urbánní politiky do roku 2006. Předpokladem vytvoření efektivní urbánní politiky je podle autorů studie definice objektu zkoumání, tzn. města, městských aglomerací a metropolí. Vzhledem k tomu, že v rámci EU se za město pokládá území čítající alespoň 10 000 obyvatel, lze konstatovat, že 80% všech občanů EU žije ve městech. Tato data se při srovnání EU se Švédskem poněkud rozbíhají. Švédsko tvoří prakticky jen 3 velké metropole (s propracovanou urbánní politikou státu) a dále menší města a venkovské oblasti (bez jakékoli promyšlené strategie).
Současný trend migrace obyvatel na území Švédska, ale i EU samotné vykazuje jisté společné znaky: obyvatelé z venkovských oblastí se s vidinou lepší pracovní perspektivy a osobní seberealizace stěhují do měst. Města a metropole tak postupně ztrácí na své atraktivnosti, což má za následek stále skromnější ekonomické investice, omezenější produkci veřejných statků a hlubší sociální rozdíly. Je proto nasnadě vytvořit odpovídající urbánní politiku zohledňující lidské potřeby, kvalitu životního prostředí a ekonomický růst. Vize a strategie její implementace se rodí jak na úrovni národní a regionální, tak na úrovni nadnárodní. Tím se míní aktivity specializovaných orgánů EU, OECD, Rady Evropy a Spojených národů pro zajištění udržitelného rozvoje městských oblastí. Názvy jednotlivých orgánů včetně specifikace jejich činnosti naleznete ve studii.
Kromě migrace z venkovských oblastí do měst, můžeme na území EU zaznamenat i trend opačný. Ten se především týká bohatých lidí, stěhujících se do drahých usedlostí na venkově. Města, městské aglomerace a metropole jsou v posledních letech charakteristické ještě jednou pozoruhodností. Imigranti (především ze třetích zemí) mají tendenci se usazovat v jejich centrech a měnit tak jejich původní tvář.
Dle autorů studie je pro vytvoření efektivní urbánní politiky nezbytná analýza soudobého stavu, dále diskuse o strategiích nápravy soudobého stavu a v neposlední řadě její implementace na úrovni lokální, regionální, národní i nadnárodní. Udržitelná urbánní politika tak beze sporu přispěje ke zlepšení životních podmínek obyvatel, hospodářskému růstu, příznivějšímu životnímu prostředí, ale i k uchování kulturního dědictví.
(anotovala A.Gerstnerová, Multikulturní centrum Praha)