Portál pro kritickou diskuzi o migraci v České republice
a v zemích střední a východní Evropy

MigraceOnline.czE-knihovna › EU hledá své Inteligentní hranice

EU hledá své Inteligentní hranice

16. 4. 15
Zdroj: migraceonline.cz
Země: EU

Evropská komise předložila v únoru 2013 legislativní návrhy, které společně tvoří balíček opatření týkající se tzv “inteligentních hranic”[1]. Cílem balíčku měl být boj proti nedovolenému přistěhovalectví tím, že bude snazší identifikace tzv. „overstayers”, tedy těch, kteří na území EU zůstávají v neregulérním postavení poté co jim vyprší víza a zrychlení kontrol na hranicích.

V současné době v EU neexistuje jednotný registr vstupu cestujících do schengenského prostoru.  Inteligentní hranice by měly také propojit národní vízové a hraniční systémy, což by mělo značně zrychlit mezistátní spolupráci a zjednodušit dohledávání dat a informací. Ústřední systém by měla řídit Agentura pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva[2].

Balíček k zavedení Inteligentních hranic z roku 2013

Na základě této reformy by všichni cizinci byli registrováni za použití spousty osobních dat, jako například jméno, číslo ID, původ, členský stát, místo a datum vstupu, včetně 10ti otisků prstů (systém vstupu/výstupu (EES)).

Komise zároveň navrhla ustanovení programu častých cestujících, například obchodníků, studentů a výzkumníků, kteří by díky zapsání do tohoto programu mohli přeskočit fronty na hranicích a projít například automatickou branou (program registrovaných cestujících (RTP)). Do tohoto programu by se mohli přihlásit dobrovolně přes konzulát, zaplatit poplatek a dodat řadu osobních i biometrických údajů. Následně by cestující takto registrovaní procházeli přes hranice rychleji, za použití například automatických bran.

V návrhu z roku 2013 se přístup policie a kriminálních složek do těchto databází měl povolit vždy jen v případě konkrétního vyšetřování.

Evropský Parlament, nevládní organizace, i členské státy v Radě identifikovali v návrhu řadu nejasností a problematických částí, což vedlo k novým studiím ohledně technického provední a nákladů balíčku[3].

Současný vývoj ohledně balíčku

Na základě této studie, Komise oznámila, že začátkem roku 2016 vydá nový balíček legislativních návrhů. Jeho součástí také bude to, že během roku 2015 řada členských států implementuje pilotní projekt (na 17ti vnějších hranicích), v jehož rámci proběhne řada praktických zkoušek, aby se určité možnosti otestovaly v reálných podmínkách. Rozpočet EU do roku 2020 již s připravovaným balíčkem počítá s tím, že rozpočet EU by měl být schopen pokrýt náklady na nové systémy, přičemž studie, kterou Komise loni připravila, odhaduje výdaje na Inteligentní hranice cca 622 millionu Eur.[4]

23.-24. února 2015 proběhlo též setkání poslanců vnitrostátních parlamentů a poslanci Evropského parlamentu.[5] Zpravodajové pro Inteligentní hranice, Tanja Fajon (SD, Slovinsko) a Agustín Díaz de Mera García Consuegra (EPP, Španělsko) také informovali o svém pohledu na balíček a možných komplikacích či nejasnostech.

S čím se musí nový návrh vypořádat

Balíček představený v roce 2013 obsahuje řadu nejasností v oblasti ochrany osobních dat. Především není jasné jaká data a na jak dlouho plánuje EU shromažďovat a kdo k nim bude k nim mít přístup. Při návratu cizinců do třetích zemí bude docházet k předání osobních dat zemím, které nemají dostatečnou ochranu osobních dat jako EU.

Velmi kontroverzní je otázka přístupu bezpečnostních složek do databází. Jak jsem již zmínila, Evropská komise se v původním návrhu přiklonila k variantě, že tento plošný přístup není nutný. Nyní však na ni působí Rada, jelikož všechny členské státy jsou pro tento přístup a stejně tak část poslanců Evropského parlamentu. Například též český Senát[6] se vyjádřil tak, že podporuje přístup bezpečnostních složek do obou navrhovaných systémů (EES, RTP). Z hlediska neziskových organizací je to něco velmi nebezpečného. Přístup bezpečnostních složek ke všem osobním údajům cizinců je diskriminační. Není přece možné vycházet z předpokladu, že každý cizinec je potenciální zločinec.

Stále není zcela jasný cíl, který bude nový návrh (2016) celého balíčku, s tím by se Komise měla ještě v průběhu tohoto roku vypořádat. Původní hlavní plán boje proti „overstayers“ nebyl dobře odůvodněn. Výsledkem zapojení nových systémů by především pak byly dobré statistiky o tom, kdo v EU zůstal, avšak systémy by nijak nepomohly v tomaby lidé po vypršení víza v zemích EU nezůstávali.

Není také jasné, zda již dostatečně využíváme stávající systémy (SIS II, VIS, Eurodac). Zda by nestačilo využívat je lépe, nebo je alespoň implementovat do současného návrhu balíčku Inteligentních hranic.

Komise návrh projednává s Radou, tedy všechny členské státy EU o návrhu vědí a v zásadě jej podporují. Stejně tak na setkání se členy 16 národních parlamentů ve výboru LIBE naznačuje, že z hlediska Evropské komise se jedná o transparentní proces (stanovisko k balíčku vydal i český Senát).[7] I přesto však vyvstává v této situaci otázka transparentnosti přijetí takovéto velké reformy.

Informace o balíčku o Inteligentních hranicích se vůbec neobjevují v  médiích členských států, takže až bude projekt v příštím roce oficiálně přijat, může to pro řadu lidí být velkým překvapením.

Především otázka nákladů nového systému by měla být více projednávána na domácí půdě. Řada zemí se potýká s rozpočtovými škrty a domácí politici i občané by možná byli překvapeni, kolik peněz se EU rozhodla dát ze svého rozpočtu do nového – a stále dost nejasného a kontroverzního – bezpečnostního systému na ochranu vnějších hranic.

Jak dál?

Zpravodaj návrhu v Evropském parlamentu Agustín Díaz de Mera García Consuegra (Evropská lidová strana, EPP, Španělsko) uvádí, že do roku 2025 překročí hranice EU jedním nebo druhým směrem až 70 milionů lidí. Považuje tedy za důležité tuto situaci lépe zorganizovat. Zmiňuje potřebu bojovat proti neregulérní migraci či obchodu s lidmi a terorismu. Zároveň je velkým zastáncem přístupu bezpečnostních složek do obou databází. Role Evropského parlamentu bude obzvláště v této otázce vysoce důležitá, neboť Komise byla od začátku spíše proti, členské státy jsou pro a parlament je rozpolcen napříč politickými stranami. Pokud by se mu podařilo mluvit v této věci jednotným hlasem, může o přístupu bezpečnostních složek rozhodnout.

Tanja Fajon, Slovinská zpravodajka v Evropském parlamentu řekla, že „tento projekt bude mít obrovské dopady na EU a na to jak nás bude vnímat zbytek světa“. S tím nelze než souhlasit. Na rok 2015 Komise plánuje diskuse s nevládním sektorem, experty a akademiky, s Evropským parlamentem i členskými státy. Též výsledky pilotních studií mají přinést nové informace, na jejichž základě Komise přijde s novým, a doufejme že dobře odůvodněným a z hlediska lidských práv, nediskriminace a ochrany osobních dat ošetřeným návrhem.


Tento článek vznikl v rámci projektu Na práci v ČR, financovaném z Evropského sociálního fondu prostřednictvím OP LZZ a státního rozpočtu ČR.


[1] Tento balíček obsahuje dvě hlavní složky:
(1) návrh nařízení o systému vstupu/výstupu (COM(2013)95), který by na vnějších hranicích zaznamenával čas a místo vstupu občanů třetích zemí na území Unie a čas a místo opuštění území Unie, vypočítal by délku jejich pobytu a v případě, že by povolená délka pobytu vypršela, by vydal varování,
(2) a návrh nařízení, kterým se zřizuje program registrovaných cestujících (COM(2013)97), jenž by určitým skupinám častocestujících osob ze třetích zemí (např. osobám na služebních cestách, rodinným příslušníkům) umožnil vstup na území Unie – po odpovídající předběžné kontrole – na základě zjednodušené hraniční kontroly, jež by mohla být prováděna i na automatických branách. Tyto dva návrhy doplňuje návrh třetí, kterým se mění Schengenský hraniční kodex, „pokud jde o používání systému vstupu/výstupu (EES) a programu registrovaných cestujících (RTP)“ na hranicích (COM(2013)96).

[3] Tuto studii představila Komise výboru LIBE dne 16. října 2014. Dne 3. prosince oznámil komisař Avramopoulos výboru, že návrhy z roku 2013 budou staženy a koncem roku 2015 nebo začátkem roku 2016 budou nahrazeny novými návrhy.

[4] Presentation of Mr Rosenberg, European Commission, to the LIBE Committee on 4 December 2014, http://www.europarl.europa.eu/ep-live/en/committees/video?event=20141204-0900-COMMITTEE-LIBE

[6]Viz zde

[7] 36 členů EP, z 16 zemí EU. Některé státy vydaly k návrhu Inteligentních hranic prohlášení, stanovisko českého Senátu je ke stažení zde. Český senát podporuje EES (systém vstupu/výstupu) avšak považuje program registrovaných cestujících (RTP) za příliš drahý.

Karolína Babická
Karolína Babická absolvovala doktorské studium na Právnické fakultě University Karlovy v Praze a je držitelkou Odysseus Network Certificate in EU Migration and Asylum Law. Věnuje se politické a advokační činnosti v oblasti migrace a azylu jako zaměstnanec jedné z celoevropských NNO sídlících v Bruselu.


...nahoru▲   

Kontakt

Multikulturní centrum Praha
Náplavní 1
120 00 Praha 2

Tel: (+420) 296 325 345
E-mail: migraceonline@mkc.cz

Doporučujeme



Sponzoři

Partneři

Webdesign & publikační systém Toolkit - Econnect