Portál pro kritickou diskuzi o migraci v České republice
a v zemích střední a východní Evropy

MigraceOnline.czE-knihovna › Evropské občanství a práce: Pracovní setkání k otázkám porušování pracovních práv migrantů

Evropské občanství a práce: Pracovní setkání k otázkám porušování pracovních práv migrantů

V pátek 20. března se konalo setkání k problematice občanství Evropské unie a dodržování pracovních práv. Jakkoli mají mít občané EU pracující v jiné členské zemi rovná práva, v praxi se to tak vždy neděje, jak o tom svědčí mnohé případy závažného porušování pracovních práv, a ve svém důsledku to znamená i hrozbu pro místní standardy v oblasti odměňování a pracovního práva. V případě migrantů ze zemí mimo EU bývá situace ještě komplikovanější. S ohledem na tuto skutečnost byly představeny některé nové evropské směrnice související s oblastí zaměstnávání a diskutovaly se možnosti různých institucí (inspektorát práce, EURES, MPSV) přispět k dodržování pracovních práv. Setkání probíhalo v rámci projektu Testování evropského občanství jako „pracovního občanství“: Od případů porušování pracovních práv k posílení pracovněprávního režimu a zúčastnili se ho zástupci organizací z Belgie, Česka, Itálie, Německa, Litvy a Rumunska.

2015-03-20_09.48.26.jpg

Nové směrnice o veřejných zakázkách [1], které mají být do právního řádu členských zemí EU přeneseny do dubna 2016, přináší mimo jiné podstatnou novinku, která by mohla napomoci omezit nejhorší podoby pracovního vykořisťování v oblasti veřejných zakázek. Nově totiž musí členské státy EU zaručit, aby veřejné zakázky byly v souladu s pracovním právem včetně souladu s dohodami o pracovních právech, včetně některých smluv Mezinárodní organizace práce. Požadavky souladu s právem v oblasti zaměstnávání by dále mohly být též součástí zadání samotné veřejné zakázky a zadavatel (stát, obce, veřejné organizace) by tak mohl z veřejné soutěže rovnou vyloučit nabídky takových dodavatelů, kteří závazky dodržování pracovní legislativy už někdy porušili. Detaily nové právní úpravy budou samozřejmě vycházet z konkrétního způsobu začlenění směrnic do práva členských států, ale pro pracovníky mohou nové směrnice přinést některé pozitivní změny.

Poněkud jiná situace panuje v případě nové evropské směrnice o sezónních pracovnících [2]. Směrnice má sice usnadnit vstup pracovníků ze zemí mimo EU na evropský pracovní trh za účelem časově omezených pracovních smluv (i opakovaných) ve vybraných odvětvích, ale, jakkoli se směrnice snaží více chránit pracovníky ve vztahu k zaměstnavateli (např. zákaz agenturního zaměstnávání), zároveň výrazně omezuje některá jejich práva. Povolení pobytu je tak výrazně navázáno na zaměstnanecký poměr a změna zaměstnavatele je povolena pouze jedenkrát, přičemž pracovní smlouvy na sebe musí bezprostředně navazovat bez jediného dne výpadku. Sezónních pracovníků se pak nemají týkat ani sociální benefity v nezaměstnanosti ani třeba právo na sloučení rodiny a už vůbec ne sociální benefity pro rodinné příslušníky. Maximální doba sezónní práce může být až 9 měsíců, což přináší další pochyby o samotné definici sezónnosti práce. Pro uplatnění směrnice bude klíčové, jakých odvětví se bude týkat. Z pohledu pracovních práv je žádoucí, aby se režim omezených práv migrantů, jak je tomu v tomto případě, týkal co nejmenšího počtu ekonomických odvětví a aby co nejvíce pracovníků z řad migrantů mělo plnoprávný občanský status. Implementace směrnice do právních řádů jednotlivých členských zemí EU, která má být podle požadavků směrnice dokončena v září 2016, ukáže, nakolik směrnice přispěje či uškodí pracovním právům migrantů.

2015-03-20_14.39.33.jpg

V další diskuzi se účastníci podrobněji zaměřili na roli institucí v oblasti ochrany pracovních práv migrantů. Opakovaně zaznělo, že zahraniční migranti se v Česku nemají tendenci organizovat v odborech, ač na to dokonce i bez ohledu na svůj pobytový status mají právo. Neochota migrantů se odborově organizovat může být dána dočasností jejich pobytu, ale také chybějící komunikací odborů směrem k pracovníkům z řad migrantů. Z pohledu inspekce práce bylo řečeno, že kontroly nelegální práce se zaměřují prioritně na to, zda pracovníci pracují na základě povolení k pobytu a na základě povolení k zaměstnání, zaměstnanecké karty či modré karty, dále zda mají uzavřený pracovněprávní vztah, s tím, že kontrola zaměřená na pracovní vztahy a podmínky probíhá spíše v základních bodech. Hloubkovou kontrolu dodržování pracovněprávních předpisů (ať už zaměřenou na pracovní vztahy a podmínky nebo na bezpečnost a ochranu zdraví při práci) vykonávají specializovaní inspektoři, významným informačním zdrojem jsou pak zejména podněty. Inspektoráty práce napříč EU disponují informačním systémem pro výměnu informací o výsledcích své práce. V prostředí různých národních legislativ v oblasti práce se pak objevují problémy s přeshraničním vymáháním pokut ze strany celních úřadů po zaměstnavatelích, kteří porušili pracovní právo. Inspektoři tak mají dobrou představu o používaných praktikách obcházení pracovního práva, ale mají omezené možnosti tyto praktiky dokazovat a stíhat. Pro komunikaci migrantů s institucemi je velkým problémem jazyková bariéra, uvedla zástupkyně EURES, sehnat nezávislého překladatele, tedy bez napojení na zaměstnavatele, je obtížné a drahé. Pracovníci z řad migrantů také nejsou příliš motivovaní podstupovat zdlouhavé a náročné procedury stížností; v praxi v prvé řadě řeší finanční záležitosti a pokud jim zaměstnavatel neplatí, tak mají tendenci přesunout se spíše k jinému zaměstnavateli, než jít za institucemi, které by jim mohly pomáhat, jak uvedla zástupkyně organizace La Strada. Velkým problémem, který zneužívání pracovníků z řad migrantů (i opakované) umožňuje, je nedostatek informací pro potenciální migranty, kteří hledají pracovní příležitost a na které se specializují různé podvodné pracovní agentury, které z neznalosti těží, jak poznamenal zástupce Diakonie ČBCE.

Pracovní setkání je východiskem pro další aktivity v projektu, které se budou zaměřovat na zkušenosti migrantů se závažným porušováním pracovních práv a přenos těchto zážitků k expertům a zástupcům relevantních institucí na české i evropské úrovni.

[1] Současné směrnice 2004/17/EC a 2004/18/EC budou nahrazeny směrnicemi 2014/25/EU a 2014/24/EU.

[2] Směrnice 2014/36/EU



Informace na této webové stránce odráží pouze stanoviska autorů. Výkonná agentura pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast a Evropská komise nenesou žádnou odpovědnost za případné využití informací plynoucích z této webové stránky.

Petr Kučera
Sociální geograf, spoluzakládal Centrum pro společenské otázky - SPOT, kde působí jako výzkumník. V MKC Praha je koordinátorem projektu Ženy za pultem. Proměny práce a pracovních podmínek domácích a zahraničních pracovnic v obchodu.


...nahoru▲   

Kontakt

Multikulturní centrum Praha
Náplavní 1
120 00 Praha 2

Tel: (+420) 296 325 345
E-mail: migraceonline@mkc.cz

Doporučujeme



Sponzoři

Partneři

Webdesign & publikační systém Toolkit - Econnect