Portál pro kritickou diskuzi o migraci v České republice
a v zemích střední a východní Evropy

MigraceOnline.czE-knihovna › Vzdělaní uprchlíci v Rakousku

Vzdělaní uprchlíci v Rakousku

Rakouský úřad práce (Arbeitsmarktservice – AMS) zveřejnil na začátku ledna tohoto roku závěry kvalitativního výzkumu vzdělání a kvalifikace uznaných uprchlíků v Rakousku s překvapivým výsledkem. Příchozí Syřané jsou v průměru častěji držiteli maturity nebo akademického titulu, než průměrný obyvatel Rakouska. Naopak Afghánci z výzkumu AMS vyšli jako velmi nízko vzdělaná národnostní skupina.[1]

Výzkum formou životopisných podrobných rozhovorů se uskutečnil na vzorku 900 uprchlíků v období od konce srpna do prosince loňského roku. Výsledky výzkumu mají mimo jiné sloužit k vyhledání vhodných pracovních míst pro respondenty. Krajně pravicová rakouská Strana Svobodných (FPÖ) označila výzkum za nevědecký a lživý.

Výsledky výzkumu se velmi liší u jednotlivých národností a šéf AMS Johannes Kopf označil úroveň vzdělání uprchlíků z Íránu a Sýrie za ohromující. 90 % uprchlíků z Íránu disponuje vyšším než základním vzděláním. Totéž bylo zjištěno u téměř 70 % Syřanů. Každý třetí Syřan složil maturitu. 40 % uprchlíků z Íránu a Iráku se může pochlubit akademickým diplomem. Rozvrácené školství v Afghánistánu naopak vede k tomu, že pouze jedna třetina Afghánců ukončila základní školu, třetina pak nechodila do školy vůbec, ale přesto 90 % Afghánců účastnících se výzkumu umělo alespoň číst a psát.

Zajímavé, i vzhledem k rozšířené představě o diskriminaci žen v muslimských zemích, je také zjištění, že ženy z Iráku, Íránu a Sýrie vykazovaly zřetelně vyšší úroveň vzdělání než muži z těchto zemí. A to je i hlavní výtka výzkumu – polovinu respondentů tvořily ženy, přestože jejich procento v uprchlické populaci je podstatně nižší. Sporná je také skutečnost, že cílová skupina výzkumu byli uznaní uprchlíci, z nichž někteří žili v Rakousku i několik let. Nikdo ovšem nezjistil, že by nově příchozí z tzv. „balkánské“ cesty byli méně nebo naopak více vzdělaní.[2] Není ani žádný důvod domnívat se, že by uprchlíci v České republice měli vykazovat významně odlišnou úroveň vzdělání a kvalifikace, než uprchlíci v Rakousku.

Kritici výzkumu AMS také poukazují na velmi odlišné výsledky mnohem reprezentativnějšího německého výzkumu z května 2014, který realizovala hamburská Lawaetz-Stiftung na základě dat dvaceti tisíc žadatelů o azyl v Německu. Němečtí výzkumníci dospěli k závěru, že 10 % žadatelů o azyl mělo akademické vzdělání (v České republice činil podle ČSÚ podíl vysokoškoláků v roce 2010 celkem 13,7 %[3]). Sám jeden z autorů výzkumu Lawaetz-Stiftung Thomas Mirbach však neshledává rozpor mezi německými a rakouskými výsledky, protože v případě německého výzkumu se jednalo o kvantitativní sběr dat lidí 150-ti národností a podle Mirbacha je docela dobře možné, že 30 % syrských uprchlíků v Rakousku se může pochlubit akademickým titulem.  

Největším problémem vstupu uprchlíků na pracovní trh v Rakousku, Německu i Česku tedy bude především jazyková bariéra.

Martin Rozumek, autor je ředitelem Organizace pro pomoc uprchlíkům (OPU)

Martin Rozumek
JUDr. Martin Rozumek je ředitelem Organizace pro pomoc uprchlíkům (OPU).


...nahoru▲   

Kontakt

Multikulturní centrum Praha
Náplavní 1
120 00 Praha 2

Tel: (+420) 296 325 345
E-mail: migraceonline@mkc.cz

Doporučujeme



Sponzoři

Partneři

Webdesign & publikační systém Toolkit - Econnect