Portál pro kritickou diskuzi o migraci v České republice
a v zemích střední a východní Evropy

MigraceOnline.czE-knihovna › Usnesení dolnosaského zemského sněmu k férové soutěži na pracovním trhu: Zaměstnanost, blahobyt a participace

Usnesení dolnosaského zemského sněmu k férové soutěži na pracovním trhu: Zaměstnanost, blahobyt a participace

Na začátku roku 2014 se v německé spolkové zemi Dolní Sasko usnesl zemský sněm, že je zapotřebí učinit soubor kroků k posílení pozice zaměstnanců na pracovním trhu. Podle usnesení je potřeba posílit nezávislost zaměstnanců, protože tak se "hlavním znakem sociálně-tržního hospodářství může opět stát férová soutěž na pracovním trhu v oblasti dodržování pracovních podmínek a platů". Usnesení je motivováno snahou o změnu trendu, kdy v Dolním Sasku poklesl podíl plnohodnotných pracovních vztahů a narůstá podíl pracovněprávních vztahů s nižší ochranou zaměstnance, dočasných a částečných, tzv. prekérní práce. Prekérní práce v mnoha případech vede k chudobě pracujících, kterým je pak zapotřebí dorovnávat mzdu prostřednictvím sociálních dávek.

Níže přinášíme usnesení zemského sněmu a reakci zemské vlády. V ní jsou pojmenována uskutečněná a chystaná opatření, která kladou důraz na "hodnotu práce a kvalitu zaměstnání" a zasazují se "především o dostačující a férové mzdy, rovnocennou účast žen a mužů na pracovním životě i o férové pracovní podmínky".

Dolnosaský zemský sněm – 17. volební období
tiskopis 17/1827


Oznámení

Předseda dolnosaského zemského sněmu
– Správa Zemského sněmu –
Hannover, 30.07.2014

Zaměstnanost, blahobyt a participace – pouze díky zajištění a rozvoji tarifní autonomie

Usnesení Zemského sněmu ze dne 23.01.2014 – tiskopis č. 17/1157

Tarifní autonomie je výrazem hospodářské svobody, nepostradatelným pilířem sociálně-tržního hospodářství a zároveň zajišťuje i zaměstnanost, blahobyt a participaci občanů. V uplynulých letech se ukázalo, jak důležité je další posílení a rozvoj této základní struktury německé politiky pracovního trhu založené na požadavcích dobré práce a dobré odměny v rámci tarifní autonomie a na vlastní zodpovědnosti všech aktérů.

Tarifní autonomii je nutno chránit – jen tak se hlavním znakem sociálně-tržního hospodářství může opět stát férová soutěž na pracovním trhu v oblasti dodržování pracovních podmínek a platů.

Další rozhodující předpoklad fungujícího sociálně-tržního hospodářství představuje participace zaměstnanců na rozhodnutích týkajících se provozu a řízení podniků, kterou umožňuje právo na kvalifikované spolurozhodování zakotvené v zákoně o podnikovém řádu[1] a v zákonech o spolurozhodování v dozorčích radách.

Dolní Sasko se s 3,8 miliony výdělečně činnými osobami může chlubit vysokou mírou zaměstnanosti (stav z roku 2012), ovšem jen 2,6 milionů z nich pracovalo v zaměstnáních s povinností platit příspěvky na sociální zabezpečení. Zároveň nemělo v roce 2012 podle oficiálních dat 264 500 Dolnosasů práci. K nim je nutno připočíst ještě cca 86 000 osob, jež se účastní různých opatření na podporu zaměstnanosti. Tzv. podzaměstnanost se tedy v Dolním Sasku týká až 350 400 osob.

Zároveň se v Dolním Sasku zásadně zvýšil podíl prekérní práce.

Počet osob zaměstnaných v pracovních agenturách (počet tzv. zapůjčeného personálu podle druhů činností) se v databázi nadregionální pobočky Spolkového úřadu práce v Dolním Sasku-Brémách[2] téměř ztrojnásobil, z cca 34 000 v únoru 2000 stoupl na 97 789 v prosinci 2012. V prosinci 2012 bylo v pracovních agenturách v Dolním Sasku zaměstnáno 84 914 osob.

V roce 2010 pracovalo podle údajů Dolnosaského statistického úřadu[3] 253 000 mužů a žen s pracovními smlouvami na dobu určitou.

Mezi lety 2000 a 2011 bylo zrušeno 85 000 pracovních míst na plný úvazek s povinností odvádět příspěvky na sociální zabezpečení, přičemž ve stejnou dobu přibylo cca 150 000 míst na poloviční úvazek a cca 90 000 míst na dohodu o provedení práce[4] (bez další výdělečné činnosti).

Navíc stále přetrvávají problémy se sloučením nároků rodiny a zaměstnání a tím i zásadní znevýhodnění žen na trhu práce.

V letech 2000 až 2012 přitom celkový objem odpracovaných hodin zaznamenal v Dolním Sasku nižší nárůst (+ 2,5 %) než počet výdělečně činných osob (+ 5 %). Objem práce na jednu výdělečně činnou osobu se tak dokonce snížil, což znamená, že narůstající počet zaměstnanců se musí podělit o jen nepatrně rostoucí objem práce.

Zároveň by si 200 000 osob zaměstnaných v Dolním Sasku na částečný úvazek přálo výrazné rozšíření pracovní doby.

Z celkem 3,3 milionů zaměstnanců v závislém pracovněprávním poměru pracovalo v roce 2010 v Dolním Sasku cca 23 % na nízkopříjmových pozicích (hodinová mzda nižší než 9,54 euro). Německý odborový svaz Dolního Saska[5] přitom odhaduje, že 570 000 (17 %) zaměstnanců (včetně dohod o provedení práce) pracuje za hodinovou mzdu nižší než 8,50 euro. Sektor nízkých mezd je v Německu větší než ve většině evropských zemí. Zároveň také musí spolková vláda a spolková země Dolní Sasko (obce) zaplatit ročně celkem cca 1,1 miliard euro dorovnávacích dávek na zajištění existenčního minima, neboť v Dolním Sasku je kolem 119 000 domácností (čísla z roku 2011), které vedle vlastní výdělečné činnosti potřebují ještě dorovnávací dávky podle ustanovení o podpoře v nezaměstnanosti ALG II, aby zajistily své existenční minimum. Daňové poplatníky tak tento systém vyjde opravdu draho.

Dolnosaský zemský sněm vítá dosavadní snahy zemské vlády vedoucí k prosazování dobrých pracovních podmínek a žádá ji, aby navíc v rámci vlastních kompetencí, případně prostřednictvím iniciativy Spolkové rady prosadila následující požadavky:

  1. realizace nového zemského zákona o zadávání veřejných zakázek[6] od roku 2014,
  2. i nadále prosazovat v jednání s novou spolkovou vládou zavedení plošné zákonné minimální mzdy[i],
  3. iniciativou na spolkové úrovni zúžit práci na smlouvu o dílo na rozumné jádro činností, aby se zabránilo zneužívání smluv o dílo a práce jako OSVČ,
  4. zahájit iniciativu vedoucí k rozšíření zákona o vysílání pracovníků na další odvětví,
  5. regulace agenturní práce, prosazení principu „equal-pay“, omezení maximální délky dočasného přidělení zaměstnanců a znovuzavedení tzv. „zákazu synchronizace“[7],
  6. vyžadovat „dobrou práci“ jako důležité kritérium při přidělování dotací spolkovou zemí Dolní Sasko,
  7. společně zavést sociální trh práce pro dlouhodobě nezaměstnané,
  8. spuštění kvalifikační ofenzívy pro osoby bez vzdělání,
  9. rozvoj programu „vzdělání pro všechny“.

Odpověď zemské vlády ze dne 29.07.2014

Zemská vláda prodělala v otázkách politiky pracovního trhu od svého uvedení do funkce celkovou změnu paradigmatu a rozhodně podporuje cíle zaměstnanosti, blahobytu a participace uveřejněné v usnesení Zemského sněmu. Zemská vláda se zaměřuje na hodnotu práce a kvalitu zaměstnání a zasazuje se především o dostačující a férové mzdy, rovnocennou účast žen a mužů na pracovním životě i o férové pracovní podmínky. Úspěchy této cílevědomé politiky lze vyčíst z následujících projektů.

V této souvislosti nyní následují odpovědi na body 1 až 9 z usnesení Zemského sněmu:

K bodu 1:

Od 01.01.2014, kdy vstoupil v platnost dolnosaský zákon o dodržování tarifů a zadávání veřejných zakázek (NTVergG )[8], je dodržování odměn z kolektivních smluv a minimální mzdy 8,50 euro za hodinu podmínkou pro získání veřejné zakázky v Dolním Sasku. Tento princip představuje zásadní příspěvek k boji proti prekérnímu zaměstnávání v sektoru nízkých mezd v Dolním Sasku. Od vydání zákona mohou dolnosaské zemské subjekty zadávat veřejné zakázky na stavební práce a jiné služby pouze firmám, které ve své nabídce prohlásily, že svým zaměstnancům a zaměstnankyním budou při provádění příslušných plnění platit (minimální) odměny podle zákona o vysílání pracovníků nebo podle ustanovení v sektoru veřejné přepravy osob po železnici a silnici ve smyslu nařízení ES č. 1370/2007, a to podle kolektivních smluv, jež zemské úřady označily za reprezentativní. Pokud v určité oblasti neexistují kolektivní či zákonná ujednání nebo je-li odměna nižší než minimální odměna u veřejných zakázek ve výši 8,50 euro za hodinu, vyžaduje se tato minimální odměna.

Vedle zakotvení principů dodržování tarifů, „dobré práce“ a podpory malých a středních podniků se v zemském právu o zadávání veřejných zakázek nyní zohledňují také další sociální a ekologická kritéria a férovost při nákupu zboží a služeb pro veřejné subjekty.

V rámci realizace zákonných zmocnění přijalo dne 06.12.2013 ministerstvo hospodářství, práce a dopravy vyhlášku o reprezentativnosti kolektivních smluv a o komisi pro minimální odměny (Nds. GVBl. s. 303). Tato vyhláška slouží k určení reprezentativních kolektivních smluv v oblasti veřejné přepravy osob po železnici a silnici ve smyslu nařízení ES č. 1370/2007 a zajišťuje tak uplatnění zákona NTVergG i v tomto odvětví. To samé platí i o dolnosaské vyhlášce stanovující minimální výši hodnoty zadávaných zakázek[9] ze dne 19.02.2014 (Nds. GVBl. s. 64), která umožňuje zjednodušenou aplikaci omezení při zadávání veřejných zakázek od určité hodnoty a přímého zadávání.

Zemská vláda založila pro usnadnění realizace tohoto zákona příslušnými zadávajícími subjekty novou kancelář, která podává informace o zákoně a o pravidlech při dodržování tarifů a odměn. To vše bude doplněno o bohatou nabídku informací na internetu, kterou zajišťuje ministerstvo hospodářství a jež obsahuje množství informací k zadávání veřejných zakázek, detailní seznam častých otázek a odpovědí a vzorové texty a praktické návody.

Zástupci této kanceláře se navíc zúčastnili mnoha informačních a odborných akcí k zákonu NTVergG, kde v přednáškách a diskuzích představovali zákon i jeho základní body a přímo zodpovídali otázky ohledně jeho aplikace.

Z intenzivního využívání služeb kanceláře lze již nyní usuzovat, že zadavatelé veřejných zakázek zohledňují ve svých zadávacích řízeních principy zákona NTVergG.

Informace o tom, jakým způsobem se předpisy uplatňují v praxi, jaké problémy přitom mohou vyvstat a jaký účinek aplikace NTVergG má, získá Zemská vláda v rámci evaluačního procesu samotného zákona. Evaluační proces začne již v červenci 2014 a bude pokračovat až do konce roku 2015. Zadavatelé veřejných zakázek budou v tomto období požádáni, aby do příslušného on-line systému zadali data o svých zadaných zakázkách. V druhé fáze evaluace (cca uprostřed roku 2015) dostanou zadavatelé i dodavatelé zakázek dotazy ohledně jejich zkušeností se zákonem NTVergG. Cílem evaluace je zkontrolovat dopad zákona NTVergG v souvislosti s dosažením cíle zákona, tj. férové soutěže o veřejné zakázky a ekologického a sociálně únosného nákupu zboží a služeb ve veřejném sektoru.

K bodu č. 2:

Důležitou podmínkou „dobré práce“ jsou především dostačující a férové mzdy pro všechny zaměstnance a zaměstnankyně. Podle tiskové zprávy někdejšího Dolnosaského statistického úřadu ze dne 26.07.2012 dostávalo cca 12 % zaměstnanců v Dolním Sasku v roce 2010 hodinovou mzdu nižší než 8,50 euro a potřebovalo proto často ještě státní dorovnávací příspěvky. Zaměstnanci pracující na plný úvazek ovšem mají podle názoru zemské vlády nárok na přiměřenou a dostačující mzdu, z níž mohou vyžít.

Zemská vláda proto již od svého nástupu do funkce požadovala zavedení zákonné minimální mzdy ve výši 8,50 euro za hodinu. Již v březnu 2013 se zemská vláda zasazovala za zákonnou minimální mzdu a společně s ostatními spolkovými zeměmi předložila dne 21.02.2013 ve Spolkové radě návrh zákona na plošnou minimální mzdu ve výši 8,5 euro (tiskopis Spolkové rady BR-Drs. 136/13), jenž byl také Radou dne 01.03.2013 přijat, ovšem do konce volebního období nebyl legislativní proces ukončen a návrh zákona propadl.

Od ustanovení vlády velké koalice na spolkové úrovni se již počítá se zavedením celoněmecké plošné minimální mzdy a zemská vláda na tomto procesu úzce spolupracuje. Ve Spolkovém sněmu i Spolkové radě již byl přijat zákon o posílení tarifní autonomie[10] (tiskopis Spolkové rady BR-Drs. 288/14) obsahující zákon o minimální mzdě, jenž počítá se zavedení minimální hodinové mzdy ve výši 8,50 euro k 01.01.2015 a po dvouleté přechodné lhůtě rozšíří od 01.01.2017 plošně svou působnost i na odvětví, na něž se do tohoto data zákon nebude vztahovat.

Zákonná minimální mzda má být ku prospěchu všem zaměstnancům a zaměstnankyň. Jinak nelze dosáhnout dostačující odměny za práci ani zabránit obcházení minimálních odměn. Takováto minimální mzda ve výši 8,50 euro za hodinu se nachází ve srovnání s evropskými zeměmi na střední úrovni a nepatří proto k nejvyšším. Od roku 2017 bude možné každý rok minimální mzdu upravit usnesením komise pro minimální mzdu, která se skládá ze zástupců zaměstnavatelů a zaměstnanců.

Vedle toho došlo i díky nátlaku ze strany zemské vlády ke kolektivní dohodě o minimální mzdě v německém masném průmyslu. Výsledkem této dohody je postupné zavedení minimální mzdy od 01.07.2014 ve výši 7,75 euro až po 8,75 euro v roce 01.12.2016, čímž se v tomto odvětví zajistí hodinová mzda vyšší než 8,50 euro.

K bodu 3:

Boj proti zneužívání práce na smlouvu o dílo a práce jako OSVČ představuje další významnou aktivitu zemské vlády při komplexním prosazování dobrých pracovních podmínek. Zneužívání smluv o dílo prostřednictvím mzdového a sociálního dumpingu je nutno důsledně potírat. Zemská vláda proto již při svém zasedání dne 27.08.2013 přijala balíček opatření pro boj proti zneužívání smluv o dílo a ke zlepšení postavení osob pracujících na smlouvu o dílo, jenž se zaměřil především na rychlé zlepšení životních a pracovních podmínek najatých pracovních sil a obsahoval i celoněmeckou iniciativu směřující ke změně zákona o dočasném přidělení zaměstnanců a zákona o podnikovém řádu[11] (tiskopis Spolkové rady BR-Drs. 687/13). Jedná se zde především o to zabránit obcházení práv na ochranu zaměstnanců prostřednictvím účelových smluv o dílo.

Zemská vláda v této souvislosti především navrhla, aby byla zákonem jasně určena povinnost zaměstnavatele, obsažená již v platné právní úpravě, o úplném a včasném informování závodní rady při prosazování jejích úkolů, a to především jedná-li se o zamýšlené nasazení pracujících na smlouvu o dílo. Dále zemská vláda navrhla, aby závodní rady byly výslovně zmocněny přijímat také osoby pracující na smlouvu o dílo, které sice nejsou zaměstnanci příslušného podniku, ale jsou dlouhodobě činné v prostorách podniku. A také aby rady mohly v tomto rámci hájit zájmy těchto pracovníků v podniku například v oblasti bezpečnosti práce a ochrany před úrazem. Vláda také navrhla nové ustanovení umožňující podnikovým radám odmítnout návrhy zaměstnavatele v případě, že by delší než krátkodobé nasazení cizího personálu v podniku porušovalo zákonné nebo jiné předpisy, bylo nevýhodné pro kmenové zaměstnance podniku nebo by hrozilo porušení klidu v podniku.

Zemská vláda také v roce 2013 zřídila mezirezortní pracovní skupinu, která má vypracovat opatření a doporučení, jež by měla pomoci bojovat proti zneužívání smluv o dílo a nedůstojným pracovním a životním podmínkám. Návrh příslušné zprávy pro zemskou vládu je již vypracován a v současnosti je v připomínkovém řízení jednotlivých zúčastněných rezortů. Již dne 15.01.2014 vstoupilo v platnost nařízení o stavebně-právních požadavcích na ubytování, jež by mělo zlepšit ubytovací podmínky zmíněných zaměstnanců. Navíc byly ze zdrojů Ministerstva hospodářství otevřeny v Oldenburgu a Hannoveru poradny pro mobilní zaměstnance. Tyto poradny již začaly fungovat a poskytují bezplatné poradenství zainteresovaným občanům ze zemí střední a východní Evropy v otázkách jejich práv při práci a pobytu v Německu. Poradenství je poskytováno i v mateřštině klientů a bez ohledu na to, v jakém odvětví pracují nebo jaký je jejich pobytový status.

Z tohoto pohledu tedy žádná jiná spolková země nepostupuje tak rozhodně a komplexně v boji proti zneužívání smluv o dílo prostřednictvím mzdového a sociálního dumpingu jako Dolní Sasko.

K bodu 4:

Iniciativa zemské vlády prosazující rozšíření zákona o vysílání pracovníků na všechna odvětví již není potřeba, neboť tato právní úprava je zakotvena ve změně zákona o vysílání pracovníků, konkrétně v článku č. 6 zákona o posílení tarifní autonomie[12], a Spolková rada již zákon dne 11.07.2014 schválila. Zemská vláda počítá s tím, že zákon o posílení tarifní autonomie a tím i rozšíření působnosti zákona o vysílání pracovníků vstoupí v platnost ještě před letními parlamentními prázdninami 2014.

K bodu č. 5:

Již v dubnu 2013 se Dolní Sasko podílelo na podání rozsáhlého návrhu na usnesení Spolkové rady pod názvem „Dobrá práce – utváření perspektivní a férové pracovní politiky“ (tiskopis Spolkové rady BR-Drs. 343/13 [neu]), v němž byly Spolková vláda a Spolkový sněm vyzvány, aby zlepšily pracovní podmínky především u agenturní práce. Usnesení Spolkové rady bylo přijato dne 03.05.2014 (tiskopis Spolkové rady BR-Drs. 343/13 [Beschluss] [neu]). Toto usnesení obsahuje především návrh na zavedení principu „equal-pay“ v agenturní práci nejpozději po krátké době zapracování zaměstnance jakož i omezení agenturní práce na její původní funkci, a to zajištění provozu při náhlém zvýšení objemu práce nebo při zastupování. S tímto počítá i koaliční smlouva spolkové vlády, která požaduje nejpozději po devíti měsících přizpůsobit odměny agenturních zaměstnanců odměnám kmenových zaměstnanců. Zároveň byl v koaliční smlouvě sjednán i závazek omezit dobu přidělení zaměstnanců v zákoně o dočasném přidělení pracovníků na 18 měsíců, čímž by se mělo zamezit zneužívání agenturní práce k jiným než výše zmíněným primárním účelům.

Zemská vláda podporuje při prosazování berlínské koaliční smlouvy změnu zákona o dočasném přidělení pracovníků. Zemská vláda také v rámci usnesení Spolkové rady „Dobrá práce – utváření perspektivní a férové pracovní politiky“ prosazuje snížení podílu pracovních smluv na dobu určitou na všech pracovních smlouvách a tím i zajištění bezpečnějších perspektiv v zaměstnání. V zákoně o práci na zkrácený úvazek a na dobu určitou[13] má být proto z velké části odstraněno neopodstatněné uzavírání pracovních smluv na dobu určitou a omezení na dobu určitou umožněno jen ve věcně opodstatněných situacích. Zemská vláda se v této souvislosti navíc zasazuje i o odstranění nevhodných pobídek podpory zaměstnání na dohodu o provedení práce, o lepší prosazování práv zaměstnanců, jakož i o zastavení zneužívání smluv pro praktikanty. Vláda dále prosazuje vytvoření předpisů, které časově omezí zaměstnání na částečný úvazek z rodinných důvodů a usnadní nárok na návrat k plnému úvazku, příp. k původní pracovní době.

K bodu č. 6

I při rozdělování dotací zemskými subjekty dodržovala zemská vláda principy „dobré práce“. Ministerstvo hospodářství například rozšířilo k 01.07.2013 v novém nařízení pravidla pro investiční pobídky podnikům a podporu podniků v Dolním Sasku podmínilo dodržováním sociálních standardů. Dotace tak dostanou pouze podniky, které v dotovaných provozovnách zaměstnávají pouze zaměstnance v pracovním poměru s povinností platit příspěvky sociálního zabezpečení. V době stanovené pro využití dotací může být v dotovaném podniku zaměstnáno ročně v průměru nejvýše 15 % agenturních zaměstnanců. Toto nařízení a v něm ukotvené sociální standardy pro investiční pobídky podnikům se vztahuje na dotace ze společných programů spolkových zemí a spolkové vlády ke zlepšení regionální hospodářské struktury a na dotace Evropského fondu regionálního rozvoje.

K bodu č. 7:

Celkový počet nezaměstnaných v posledních letech v Dolním Sasku poklesl. Počet osob pobírajících dlouhodobě podporu na základě zákona SGB II[14] se však udržuje na stejné úrovni. V posledních 24 měsících pobíralo v Dolním Sasku dávky cca 272 000 práceschopných osob s právem na sociální dávky, a to po dobu minimálně 21 měsíců. Tato čísla tak ilustrují problém tzv. „dlouhodobě ustrnulé“ nezaměstnanosti v rámci SGB II. Osoby postižené tímto jevem jsou velmi heterogenní skupinou. Příčiny jsou totiž různé – od chybějícího školního a odborného vzdělání až po drogy, zdravotní nebo psychické problémy.

Zemská vláda se ve své politice pracovního trhu zaměřila na tuto cílovou skupinu. V rámci iniciativy proti dlouhodobé nezaměstnanosti a dlouhodobému pobírání dávek proto zemská vláda podporuje opatření, jako jsou podpůrná centra nebo pracovní akademie pro dotčené osoby.

Právě osobám, které ztratily kontakt s pracovním trhem nebo jsou jeho potřebám velmi vzdáleny, může podle zemské vlády nabídnout nové perspektivy zaměstnání podporované z veřejných zdrojů nebo sociální pracovní trh, to vše případně doplněno o doprovodné sociální dávky. Cílem je zde postupné rozvíjení zaměstnavatelnosti a zároveň díky pravidelnému zaměstnání i vyšší účast na společenském životě.

Zaměstnávání podporované z veřejných zdrojů je ve srovnání s dalšími nástroji drahé a vyžaduje náročné financování, které si spolková země nemůže dovolit. Proto se financování plnění podporujících začlenění na pracovní trh podle zákona SGB II očekává především od spolkové vlády. V této souvislosti je ovšem možné využít tzv. přeměnu pasivních plnění na aktivní, tzn. že dávky z nezaměstnanosti ALG II ušetřené zaměstnáním původně nezaměstnaných osob se použijí na účely jejich začlenění na trh práce.

Dolní Sasko a také většina dalších zemí požadují odpovídající iniciativu od spolkové vlády. Dolní Sasko se přitom intenzivně účastní pracovní skupiny zástupců spolkových zemí a spolkové vlády, jež má za úkol připravit potřebné právní změny i v oblasti zaměstnávání podporovaného z veřejných zdrojů.

Spolková vláda také oznámila, že přeměnu pasivních plnění na aktivní vyzkouší od roku 2015 v rámci modelového projektu. Od roku 2015 navíc plánuje program financovaný ze spolkové pokladny a z peněz Evropského sociálního fondu, v jehož rámci by mělo až 33 000 dlouhodobě nezaměstnaných obdržet po dobu dvou let příspěvky na částečné krytí nákladů pracovního místa spojené s doprovodným coachingem. Spolková vláda chce na tento projekt vynaložit cca 940 milionů euro.

K bodu č. 8:

Zvýšení kvalifikace mladých dospělých bez vyučení nebo odborného vzdělání je dalším důležitým úkolem, který si zemská vláda vytyčila na poli politiky pracovního trhu.

V Dolním Sasku je v současnosti téměř 30 000 mladých lidí ve věku 25 až 35 let, kteří nejsou vyučení a nemají žádné odborné vzdělání. Bez ukončeného profesního vzdělání ovšem na mladé dospělé číhá na pracovním trhu řada rizik. Jsou častěji nezaměstnaní a uplatnění na pracovním trhu je pro ně těžší než pro osoby s ukončeným profesním vzděláním. Zaměstnání, která se jim nabízejí, jim velmi často neumožňují dostatečné existenční a důchodové zajištění. Ukončené profesní vzdělání je z dlouhodobého hlediska nejlepší ochranou před nezaměstnaností.

Zemská vláda dohodla se spolkovou vládou ve společném výboru ustanoveném podle § 18 b SGB II hlavní cíle pomoci této skupině a dohromady se Spolkovým úřadem práce[15] zahájila program „Druhá šance“. U cílové skupiny bude podporováno dosažení uznaného profesního vzdělání, jež zvýší jejich šance na získání udržitelné a dostačující práce. Tento program navíc bude i příspěvkem při řešení nedostatku odborných pracovních sil.

V rámci programu „Druhá šance“ pomáhá zemská vláda mladým lidem bez ukončeného profesního vzdělání prostřednictvím těchto opatření:

  • Zemský program „Nábor učňovských míst“ se více zaměřil na získávání rekvalifikačních pracovních míst pro mladé dospělé v podnicích.
  • Prostřednictvím kvalifikačních programů zemské vlády se podporuje hlavně příprava při vyučení a příprava na externí zkoušky.
  • Nejdůležitějším příspěvkem zemské vlády je nově zavedený program „Prémie za úspěch“, kdy dřívější nezaměstnaní získají za úspěšné složení závěrečné zkoušky odměnu ve výši 1 000 eu­ro.

K bodu č. 9:

Z hlediska demografického vývoje je důležitým cílem zemské vlády také zajištění mladých odborných pracovních sil. Pouze pokud se všem mladým lidem umožní úspěšný vstup do profesního života, mají dolnosaské firmy šanci obstát v konkurenci a tím také nabídnout svým zaměstnancům zajištěné, atraktivní a perspektivní pracovní místa.

Zemská vláda proto bude podporovat zapojení do uznaných programů profesního vzdělávání. Duální systém profesního vzdělávání představuje základní prvek našeho profesního vzdělávacího systému. Téměř 60 % všech mladých lidí získává v Německu kvalifikaci v rámci duálního systému. Zemská vláda chce mladým učňům i podnikům, které učňovská místa poskytují, pomoci při dosažení společného cíle, tj. nejlepšího možného vzdělání a perspektivní přípravy na uplatnění na pracovním trhu. Zemská vláda proto plánuje pro nadcházející dotační období Evropského sociálního fondu prostředky na oblast profesního vzdělávání ve výši 43,4 milionů euro.

Celkem 12 milionů euro je navíc plánováno ze zemských prostředků v rámci střednědobého finančního plánování investic, jež mají i nadále udržet vysokou úroveň mimopodnikových vzdělávacích učňovských zařízení v Dolním Sasku. Tím bude kompenzován výpadek prostředků z evropských regionálních fondů.

Další 3 miliony euro zemských prostředků bude ročně k dispozici pro spolufinancování prostředků z Evropského sociálního fondu, a to na podporu vzdělávacích programů mimopodnikového vzdělávání učňů.

Zemská vláda chce podpořit základní součást profesního vzdělávání – duální profesní vzdělávání – a v této souvislosti také zohlednit i tzv. přechodový systém umožňující přechod ze školy do zaměstnání. Součástí mezirezortní iniciativy zemské vlády na podporu odborných pracovních sil vytvořilo ministerstvo kultury „Svaz duálního profesního vzdělávání“. Jeho úkolem bude spoluprací sociálních partnerů, odborného školství, regionální pobočky spolkového úřadu práce pro Dolní Sasko a Brémy a zřizovatelů škol zjišťovat možnosti, jak získat více vhodných zájemců a zájemkyň pro duální vzdělávání. Přitom je třeba v Dolním Sasku velmi rozvinutý přechodový systém přivést zpět k jeho základní funkci, tj. integraci do profesního vzdělávání. Tento úkol se může podařit pouze tehdy, pokud se dosavadní vzdělávací možnosti budou dále rozvíjet a umožňovat flexibilitu a průchodnost. Konkrétní opatření budou vypracována a dohodnuta ve shodě s partnery „Svazu duálního profesního vzdělávání“. Svaz zahájil svou činnost zasedáním dne 26.05.2014. Všechna opatření „Svazu duálního profesního vzdělávání“ budou zaměřena na další snížení podílu mladých lidí bez dokončeného profesního vzdělání.

(vydáno dne 06.08.2014)

DOPLNĚNÍ: Obdobně se tématem prekérní práce v souvislosti se současným trendem zaměstnavatelů v Evropě obcházet pracovněprávní vztahy při zaměstnávání (nejen) cizinců zabývala i konference Zahraniční zaměstnanci na trhu práce ve svém druhém panelu.


Text byl přeložen v rámci projektu "Zahraniční zaměstnanci na trhu práce", který realizuje Sdružení pro integraci a migraci ve spolupráci s Organizací pro pomoc uprchlíkům a Multikulturním centrem Praha. Mezinárodními partnery projektu jsou Caritasverband für die Diezöse Osnabrück z Německa a Anti - Slavery International z Velké Británie.


[1] Betriebsverfassungsgesetz

[2] Regionaldirektion Niedersachsen-Bremen

[3] Landesbetrieb für Statistik und Kommunikationstechnologie Niedersachsen (LSKN)

[4] krátké brigády nebo práce s výdělkem do 450 euro, pozn. překl.

[5] DGB-Niedersachsen

[6] Landesvergabegesetz

[7] Zákaz synchronizace zabraňoval pracovním agenturám, aby najímaly zaměstnance pouze na dobu, kdy byli přiděleni na práci do firmy uživatele, pozn. překl.

[8] Niedersächsisches Tariftreue- und Vergabegesetz (NTVergG)

[9] Niedersächsische Wertgrenzenverordnung

[10] Gesetz zur Stärkung der Tarifautonomie

[11] Betriebsverfassungsgesetz

[12] Tarifautonomiestärkungsgesetz

[13] Teilzeit-und Befristungsgesetz

[14] Zweites Buch Sozialgesetzbuch

[15] Bundesagentur für Arbeit


[i] Plošná minimální mzda 8,5 EUR byla schválena s platností od ledna 2015 (poznámka redakce)


Ke stažení


...nahoru▲   

Kontakt

Multikulturní centrum Praha
Náplavní 1
120 00 Praha 2

Tel: (+420) 296 325 345
E-mail: migraceonline@mkc.cz

Doporučujeme



Sponzoři

Partneři

Webdesign & publikační systém Toolkit - Econnect