Trestní zákon má kriminalizovat pomoc cizincům s nelegálním pobytem

Zostřená sankce pak hrozí pachateli, který toto jednání:
- organizuje nebo
- páchá jako člen organizované skupiny nebo
- spáchá opětovně anebo
- páchá jako voják či za válečného stavu.

Přitěžující je rovněž, získá –li pachatel tímto činem značný prospěch.  

Dle důvodové zprávy nemíří ovšem tento nový trestný čin, jehož zavedení požaduje právo Evropské unie (směrnice Rady 2002/90/ES ze dne 28. listopadu 2002, kterou se definuje napomáhání k nedovolenému vstupu, přechodu a pobytu a rámcové rozhodnutí Rady 2002/946/SVV o posílení trestního rámce s cílem zabránit napomáhání k nepovolenému vstupu, tranzitu a pobytu) jen na organizovaný zločin převaděčství, nýbrž i na každého, kdo by „nelegálnímu imigrantovi jakýmkoli nezákonným způsobem napomáhal k nelegálnímu pobytu na území České republiky". V důvodové zprávě se lze dočíst, že úprava míří i proti „nedovolenému usídlování se na území členských států EU“, že má za cíl „minimalizovat možnosti ilegálního imigranta usilovat mimo zákonný rámec o integraci, což se zpravidla děje s pomocí dalších nezákonných jednání“. Na druhou stranu uvádí, že z trestního postihu jsou vyňata „jednání motivovaná citovými, zejména příbuzenskými, vazbami osob blízkých“.

Z důvodové zprávy tedy vyplývá, že navrhované ustanovení se má stát trestněprávním prostředkem boje proti nelegálnímu přistěhovalectví.

Návrh je v rozporu:
- s principy moderní humanity, která přikazuje pomáhat potřebným a staví tento požadavek nad platné právo;
- s potřebou integrace společnosti tak, aby nevznikaly a neudržovaly se skupiny ze společnosti vyloučené, jež se stávají problémem morálním, ale též zdrojem praktických společenských negativ (kriminalita, šíření nakažlivých nemocí);
- s právem na právní pomoc (čl. 36 Listiny základních práv a svobod,), s právem na vzdělání, s právem na zdravotní péči, s právem na přístup ke službám a k bydlení.  

Návrh není v souladu s evropským právem
- chybí trestní odpovědnost právnických osob (čl. 2 a 3 rámcového rozhodnutí)

Není vyloučen okruh osob žádajících o azyl dle čl. 6 rámcového rozhodnutí. 

Problematické body směrnice z hlediska lidských práv a z hlediska integrace společnosti. Hrozí kriminalizace :
- práce advokátů a jiných osob poskytujících poradenské a jiné služby za úplatu (např. rakouský zákon stanoví pro advokáty výjimku);
- humanitárních organizací poskytujících pomoc všem osobám v nouzi včetně pobytově nelegálním cizincům (lidsko-právní nevládní organizace, charity, noclehárny a jídelny pro osoby bez přístřeší, aj.); 
- všech ubytovatelů, kteří poskytují ubytování za úplatu;
- dalších poskytovatelů běžných služeb (lékaři, zařízení pro děti);
- osob, které pomáhají příbuzným;
- samotných cizinců pobývajících v ČR neoprávněně, neboť jeden pomáhá druhému a tím se stávají všichni trestně odpovědnými.  

Pobytová nelegalita cizinců v Evropě, tedy ony miliony osob, které v Evropě pobývají v rozporu s právem, je problémem, který není řešitelný prostředky trestního práva. Trestní právo zde má také své místo, například co se týče organizování nelegálního překračování hranic (hranice jsou stále vnímány většinou společnosti jako místo, kde platí zvýšená opatrnost). Trestní právo může mít snad místo i u potírání nelegálního zaměstnávání cizinců. Ovšem u napomáhání pouhému pobytu, který existuje nezávisle na pomáhajícím, by neměla být přítomna trestněprávní hrozba.  

Pokud se navržený paragraf nebude používat, není třeba jej přijímat. Pokud by se ovšem dotyčné ustanovení používalo, znamenalo by to ostrakizaci všech cizinců, kteří se dostanou v extrémně komplikovaném systému cizineckého práva do problémů (včetně řady občanů zemí, s nimiž má ČR smlouvu o bezvízovém styku, řady českých emigrantů, kteří ztratili české občanství, řady dětí, jimž se nepodaří vyřídit po narození doklady atd.).  

Pobytová ilegalita je v ČR často sporná:
- policie například učiní chybu a odejme cizinci pobyt. Cizinec se s policií soudí, což ovšem trvá mnoho let. Je během této doby cizinec v nelegálním postavení?
- občan ČR nabude cizí státní občanství a tím automaticky ztrácí občanství české a stává se cizincem. Pokud tento bývalý občan nezískal občanství jiného státu Evropské unie, tak se při svém pobytu na území ČR stane cizincem nelegálním, ač to nikdo, někdy ani on sám neví (takto byl zřejmě nelegálním cizincem např. Radovan Krejčíř, neboť již předtím nabyl občanství státu Seychely).