Migraceonline.cz

Portál pro kritickou diskuzi o migraci

Sankce vůči nelegálně zaměstnaným cizincům

Pavel Čižinský, odborný pracovník Poradny pro občanství, občanská a lidská práva se specializací na mezinárodní migraci, se ve svém článku Sankce vůči nelegálně zaměstnaným cizincům pokusil charakterizovat postihy českého správního řádu vůči cizincům, kteří přijali, zprostředkovali nebo provozují ilegální pracovní činnost v ČR. Autor poznamenává, že nejtvrdším postihem je správní vyhoštění, na základě kterého nebude cizinci umožněn vstup na území až po dobu pěti let. O délce doby a o tom, zda by toto správní vyhoštění nevedlo k nepřiměřenému zásahu do osobního nebo rodinného života cizince rozhoduje Oblastní ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie. V závěru svého článku se autor věnuje jednomu z nejmarkantnějších případů zbavení osobní svobody, o kterém nerozhoduje soud, tedy internování cizince do tzv. detenčních zařízení.

 

Pomineme-li znevýhodnění, které ilegální zaměstnávání cizinců způsobuje v oblasti sociálního zabezpečení (cizinec je vyloučen ze sociálního pojištění, neúčastní se na zdravotním pojištění, nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti) a obecnou sníženou míru právní jistoty v soukromoprávních vztazích se zaměstnavatelem, hrozí cizinci ze strany státu:

  • pokuta až do výše 10 000 Kč uložená přestupkovou komisí obecního úřadu za přestupek dle § 28 odst. 1 písm. j přestupkového zákona, kterého se dopustí cizinec zaměstnaný bez pracovního povolení a/nebo

  • pokuta až do stejné výše uložená cizineckou policií za přestupek dle § 157 cizineckého zákona, který spočívá v porušení pobytového režimu; nejčastějším případem je, že cizince poruší jak předpisy o zaměstnanosti, tak i pobytový režim,

  • správní vyhoštění.

Správní vyhoštění

Nejtvrdším postihem je správní vyhoštění, které policie dle § 119/1 cizineckého zákona musí udělit, pokud „cizinec byl na území zaměstnán bez povolení k zaměstnání, ačkoli je toto povolení podmínkou výkonu zaměstnání nebo na území provozuje dani podléhající výdělečnou činnost bez oprávnění … ,anebo bez povolení k zaměstnání cizince zaměstnal nebo takové zaměstnání cizinci zprostředkoval.“ Sankce je obdobná i v případě, že cizinec jednal nebo měl jednat za právnickou osobu, která cizince bez povolení k zaměstnání zaměstnala, anebo která takové zaměstnání zprostředkovala.

Správní vyhoštění znamená stanovení lhůty (v horizontu dní či týdnů) k opuštění státu a stanovení doby, po kterou cizinci nebude umožněn vstup na území. Tato doba může být až 5 let. Oblastní ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie rozhoduje jen o délce této doby a o tom, zda by toto správní vyhoštění nevedlo k nepřiměřenému zásahu do osobního nebo rodinného života cizince.

Do vězení bez soudu

Správní vyhoštění je často spojeno s internováním cizince do tzv. detenčního zařízení. V českém právu se jedná o jeden z nejdrastičtějších případů zbavení osobní svobody, o kterém nerozhoduje soud. Cizinecká policie zajišťuje cizince, u nichž je „nebezpečí, že by mohl ohrozit bezpečnost státu, závažným způsobem narušit veřejný pořádek nebo mařit anebo ztěžovat výkon rozhodnutí o správnímvyhoštění, což platí například v těch případech, kdy cizinec před rozhodnutím o správním vyhoštění nelegálně překročil hranice nebo se o to pokusil.

Poté, co rozhodnutí o správním vyhoštění nabude právní moci, odveze policie cizince na hranice. Cizinci, kteří nejsou internováni, mají povinnost vycestovat sami.

Součástí sankce je i úhrada nákladů za správní vyhoštění. Ty se hradí nejprve z tzv. jistoty, tedy částky ve výši ceny letenky, kterou musí cizinec dle § 27 složit před žádostí o krátkodobé vízum na zastupitelském úřadě (nemá-li jeho stát s ČR bezvízový styk) a pak z prostředků, které má vyhoštěný cizinec u sebe (není jasné, zda cizinec musí platit i svým zbylým majetkem, který „u sebe“ nemá). Pokud to nestačí, vymáhá pak stát tuto částku na cizincově nelegálním zaměstnavateli a poté na zprostředkovateli.

Pavel Čižinský

Poradna pro občanství, občanská a lidská práva

Pavel Čižinský
Mgr. Pavel Čižinský, právník a politolog, v současné době působí jako advokát v Praze, specializuje se též na migrační právo, úzce spolupracuje s nevládní organizací Poradna pro občanství/Občanská a lidská práva a s některými dalšími organizacemi. Je členem Výboru pro práva cizinců při Radě vlády ČR pro lidská práva.
20. 4. 04
...nahoru ▲