Portál pro kritickou diskuzi o migraci v České republice
a v zemích střední a východní Evropy

MigraceOnline.czE-knihovna › ROZHOVOR s Dušanem Drbohlavem: Legální příležitosti k zaměstnávání cizinců neodpovídají poptávce na trhu práce

ROZHOVOR s Dušanem Drbohlavem: Legální příležitosti k zaměstnávání cizinců neodpovídají poptávce na trhu práce

27. 7. 05
Zdroj: migraceonline.cz
Ke komplikovanému vztahu legální a ilegální migrace se vyjadřuje Dušan Drbohlav. V rozhovoru komentuje vývoj politik v České republice v oblasti zaměstnávání, podnikání a pobytu cizinců a proměny míry liberálnosti a restrikce v jednotlivých oblastech. Také se vyjadřuje k otázce regularizace migrantů, především Ukrajinců, v České republice.
Marek Čaněk, migraceonline.cz: Do jaké míry je podle Vás v České republice dostatečný prostor pro legální zaměstnávání cizinců?

Dušan Drbohlav: To souvisí s politikou a praxí, která je prosazována. U nás jsou nastaveny parametry velmi obezřetně a velmi restriktivně v podstatě s jedinou výjimkou, možností podnikání pro cizince. Tento režim je i přes opatření, která jej v poslední době přece jenom částečně zpřísňují, stále poměrně liberální. Na jedné straně je třeba říci, že celkově jsou podmínky k legálnímu zaměstnávání cizinců velmi náročné. Na straně druhé je evidentní, že trh práce je stále schopen absorbovat cizí pracovní sílu. Už ji mimo jiné hodně absorboval. Zde je diskrepance. Je samozřejmé, že tento volný prostor, respektive nemožnost využít legálních cest k zaměstnávání cizinců, je zaplňována nelegálními formami, kterých je mnoho. Některé jsou kvazi-legální, jiné jsou skutečně ryze nelegální. Ze zkušeností víme, že restriktivní přístup často vůbec nevede k účelu, pro který byl vybudován - tedy mimo jiné omezit ilegální migraci. Někde je to vyvedeno až možná do extrému, kdy liberálnější přístup dostane migraci více pod kontrolu. Omezí nelegální migraci, protože uvolní legální kanály. Podle mého názoru jsou určité restrikce nutné, především ve smyslu kontroly nelegálního zaměstnávání a podnikání cizinců a přísných postihů překročení regulí. Současně s tím je ale třeba umožnit legální vstup potřebných pracovních sil na legální trh práce. To znamená vybudovat nové přístupové kanály, které toto umožní.

MOL: V rámci mezinárodního výzkumu nelegální migrace se v současné době zabýváte otázkou vztahu legální a nelegální migrace. Mohl byste o tomto výzkumu říci více?

D.D.: Jedná se o výzkum ilegálních imigrantů a jejich ekonomických aktivit v České republice pro Ministerstvo práce a sociálních věcí. Hlavním cílem je mimo jiné proniknout do mechanismů a podmíněností nelegálních ekonomických aktivit cizinců na našem území, a to především zaměstnanců, v menší míře pak i podnikatelů. Naším úkolem je v průběhu tří let kontaktovat a vyzpovídat 200 imigrantů, kteří působí na českém trhu práce a přitom nějakým způsobem porušují zákon. Použita bude kombinace kvalitativních a kvantitativních přístupů. Jako velmi významný aspekt vidíme probádání mechanismů vstupů a výstupů z jednotlivých režimů do jiných režimů, jinými slovy nás zajímá, jak imigranti přecházejí z legální do nelegální podoby pobytu či práce/podnikání a obráceně, resp. též přechody mezi jednotlivými "polohami ilegality". Jedním z cílů tohoto výzkumu je rovněž například kvalifikovaný odhad nelegálně žijících cizinců u nás. Nejenom, že budeme kontaktovat samotné nelegální pracovníky, ale budeme také dělat Delphi výzkum expertů, kdy navážeme na již obdobně prováděný výzkum pracovníků Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí před několika lety. Celkově je na výzkumu, myslím, velmi zajímavé a důležité také to, že umožní možná poprvé určitým způsobem detailněji srovnávat situace mezi vybranými zeměmi - v našem případě totiž kromě Česka probíhá výzkum i v Maďarsku a Rakousku.

MOL: Ve Vašich studiích české migrační politiky jste zmiňoval její "paradoxy", přičemž jste měl především na mysli rozpor mezi restriktivním režimem vydávání povolení k zaměstnání a liberálnějším režimem u živnostníků a podnikatelů. Byl přijat nový zákon o zaměstnanosti, plánuje se změna živnostenského zákona, atd. Dochází tak ke slaďování míry restrikce u různých účelů pobytu. Mluvil byste i dnes o "paradoxech"? Jak si vysvětlujete tu dlouhou dobu než došlo ke změnám v této oblasti?

D.D.: V tomto smyslu se paradox spočívající v rozdílu mezi velmi restriktivním režimem řídícím celkově mezinárodní migraci v mnoha jejích podobách a velmi liberálním režimem umožňujícím podnikání cizinců v Česku trochu zmenšil. Zajímavou otázkou je, proč byl tento stav tak dlouho tolerován. Jedním z argumentů, pokud vím, bylo, že Parlament nepovažoval za nutné jakékoli omezení tzv. svobody podnikání, a to i přesto, že se vědělo o nedokonalosti dané legislativy a jejím ohromném "zneužívání". Druhý argument byl institucionální. Odpovědné Ministerstvo průmyslu a obchodu odmítalo tuto situaci řešit samo, protože cítilo, že je ke změně potřeba podpora a koordinace ostatních sektorů, které však danou věc nepodporovaly. Rozporuplnost je protikladem harmonie. Jako ostatně i v každodenním životě jde podle mého o hledání a nalézání kompromisů. Podle mého, ani extrémní regulace státem nebo jinými subjekty ani na druhé straně extrémně liberální prostředí nevytvářejí optimální prostor pro řízení migračního procesu ani pro naplnění mise migranta. Příkladem prvé chyby je např. nefungující pokus o řízení ukrajinské migrace do Česka bilaterální smlouvou, která překypovala byrokratičností, administrativní přebujelostí a neoperativností. Příkladem dokumentujícím nevhodnost extrémně liberálního přístupu byla politika Česka zejména mezi roky 1993 a 1997, kdy výrazně narostla ekonomická imigrace, jejíž (ne)regulace v té době s sebou nesla neexistenci jakýchkoliv bariér, účinných kontrolních mechanismů. Neblahé důsledky této politiky pociťujeme dodnes, neboť se mimo jiné ukazuje, že tímto přístupem došlo díky fungování teorie sítí k rozvoji mnoha nekalých praktik souvisejících i s různými formami kvazi-legálních a nelegálních aktivit migrantů.

MOL: Jaký je Váš názor na tzv. regularizaci pobytu jako variantu řešení nelegálního statutu cizinců?

D.D.: Forma regularizace ve smyslu masivní a často v čase i opakované amnestie již pobývajících nelegálně působících cizinců na daném území je problematická. Podle mého názoru má více dopadů negativních než pozitivních. Umožní sice dát pod kontrolu velký počet nelegálně působících migrantů, na druhé straně je však nespravedlivá a vlastně trestá ty, kdo dané podmínky plnili a plní. Také je to výzva pro další migranty ve smyslu: "Přijďte nelegálně a počkejte si, ono to nějak dopadne, oni vám to pak dají". Já bych byl v tomto ohledu velmi opatrný. Problém bych rozhodně systémově neřešil regularizací. Možná by se mohla zvážit jakási jednorázová, rozhodně nikoliv "systémová" akce nebo velmi omezená forma pro vybrané skupiny imigrantů, ale vždy až po hluboké analýze dopadů takovéhoto kroku. V Polsku k tomu mimo jiné v úzké formě přistoupili, ale já to celkově vidím jako problémový krok.

MOL: Jaké tedy vidíte řešení pro lidi, kteří tu už pobývají nelegálně?

D.D.: Já teď samozřejmě mluvím o regularizaci, která je standardně prováděna v západní Evropě nebo ve Spojených státech. Tam je dán určitý časový horizont, ve kterém jste pobýval v zemi a ve kterém jste např. musel prokázat, že jste pracoval. Jakousi formu kvazi-regularizace bych možná viděl v tom, že bych nabídl - znovu opakuji - legální cesty na trh práce pro ty, kteří na něm již, byť nelegálně efektivně operují. Důvodem je velmi početná především ukrajinská komunita, jež by si takovýto krok, ale pouze jedinečný, výjimečný, narovnávající tuto pro všechny prekérní situaci, možná zasloužila. Je to ale věc složitější, vyžadující hlubokou a detailní analýzu.

Rozhovor s Dušanem Drbohlavem proběhl 22. června 2005, Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy.


Ke stažení
Marek Čaněk
Vystudoval sociologii na Středoevropské univerzitě ve Varšavě, mezinárodní vztahy na FSV UK a absolvoval doktorské studium v oboru politologie na FF UK. Věnuje se dlouhodobě regulaci pracovní migrace v České republice, postavení cizinců na trhu práce a politickým právům imigrantů. Je ředitelem Multikulturního centra Praha.


...nahoru▲   

Kontakt

Multikulturní centrum Praha
Náplavní 1
120 00 Praha 2

Tel: (+420) 296 325 345
E-mail: migraceonline@mkc.cz

Doporučujeme



Sponzoři

Partneři

Webdesign & publikační systém Toolkit - Econnect