Přehled tisku za prosinec

V prosincovém tisku byl pojem diskriminace často skloňován v souvislosti s tak oddechovými tématy, jakými jsou reality show nebo fotbal. Vítězství příslušníka sexuální menšiny v souboji o přízeň národa rozhodně upoutalo větší pozornost, než schválení antidiskriminačního zákona Poslaneckou sněmovnou.V atmosféře rozbouřené přijetím zákona o registrovaném partnerství Poslaneckou sněmovnou inspiroval Vladko novináře ke článkům typu: Pomocí reality show proti diskriminaci (Jeroným Klimeš, LN 13.12.) či Co udělal Vlado pro vnímání gayů (Robert Blanda, MF 10.12.) . Zato antidiskriminační zákon vyvolal debatu mnohem menšího rozsahu, a to hlavně na téma – diskriminace komunistů. Zuzka Rujbrová v rozhovoru pro Haló noviny z 8.12. nazvaném Antidiskriminační zákon je diskriminační vysvětluje, proč KSČM podmínila svůj hlas pro antidiskriminační zákon zrušením zákonů lustračních takto: „Jestliže se máme zabývat antidiskriminačním zákonem a promítnout ho do dalších souvisejících předpisů, tak v prvé řadě musíme uvažovat právě o lustračních zákonech. Ty vylučují určitou skupinu obyvatel z jejich možnosti společenského a pracovního uplatnění, a také - a to dnes konstatují i kontroly Evropské unie, diskriminační nepochybně jsou. Takže zcela logicky právě v souvislosti s těmito normami muselo být zrušení lustračních zákonů navrženo.“
Zatímco leckteré regionální noviny se pro čtenáře nezáživné zprávě o přijetí antidiskriminačního zákona raději nevěnovaly vůbec, Českobudějovické listy z 8.12. se snažily tuto událost prodat nápaditým titulkem: Těhotné ženy mají být v budoucnu lépe chráněny.
Rasismus a diskriminace se dostaly i na stránky deníku Sport, když funkcionářum FIFA i italské ligy došla trpělivost a potrastaly kapitána klubu Lazio Řím Paola di Canio za jeho zvyk zdravit fanoušky fašistickým pozdravem zdviženou pravicí. Deník přinesl ve svém vydání z 22.12. kromě profilu hajlujícího rebela i uklidňující zprávu – v článku Co by se dělo v Česku? deklaruje šéf Disciplinární komise ČMFS Alexander Károlyi rozhodnou vůli zakročit proti podobným případům, které by se vyskytly v české fotbalové soutěži. Z Itálie zazněl i další znepokojivý hlas, o kterém z gustem informovaly (pouze) Haló noviny z 14.12. v článku Biskupové: Nevdávej se za muslima: „Italští biskupové se bojí, že smísením, hlavně katoliček s Araby, vznikne generace dětí, které by mohly zavrhnout křesťanství. (...)Ve svém prohlášení pak biskupská rada ženy straší, že pokud odejdou s manželem do země jeho původu, jejich práva nebudou garantována jako v Itálii nebo dalších západních zemích.“
S biskupy si notuje i Jiří Sládek v článku Hrozba - islámští konvertité v LN z 9.12. Čtenář se zde může dozvědět, že sebevražedný atentát Belgičanky Degaquové v Iráku potvrdil: „vážné obavy vyšetřovatelů, kteří delší dobu varují, že islámští konvertité představují významné riziko pro bezpečnost evropských zemí. (...)Vyšetřovatelé varují, že mnoho dalších muslimských militantů zůstává na svobodě. Evropské konvertity je přitom nejobtížnější odhalit. Pohybují se nenápadně, splývají s prostředím.“ Po několika dalších nekonkrétně znějících hrozbách ( „Připravené k teroristickým operacím jsou také manželky islámských radikálů.“ ) Sládek uzavírá emotivně: „Nedávno soud zprostil obžaloby Samira Azzouze, který údajně plánoval útoky na důležité budovy. Soudu ale munice, zbraně ani náčrtky jaderné elektrárny nestačily. Považoval je za nedostačující. "Co všechno se musí stát, abychom mohli zasáhnout?" stěžoval si na omezené možnosti mluvčí zastupitelství.“
Na pranýři za xenofobní postoje se v uplynulém měsíci v tisku ocitl poradce prezidenta Miroslav Macek. Na adresu úředníků Královéhradeckého kraje, kteří budou pracovat v draze zrekonstruovaném novém sídle úřadu, totiž pronesl: „Moje osobní celoživotní zkušenost je, že čím větší je koncentrace úředníků na jednom místě, tím rychlejší je jejich množení, a tím větší dělají neplechu. Tím se ničím neliší kupříkladu od Romů.“ v Královéhradecká příloha MF ze 7.12. reagovala na Mackův výrok článkem Poradce prezidenta Macek urazil úředníky a Romy. Je otázkou, jestli by mediální reakce vznikla, kdyby Macek urazil jen Romy...
Informování o tématech spojených s Romy skutečně může vypadat různě. Příkladem může být různé podání informace o zveřejnění zprávy Ministerstva vnitra o migraci slovenských Romů v Právu z 14.12. a v HN z 15.12. Zatímco HN uvádějí téma optimistickým nadpisem Slovenské Romy, kteří přišli pracovat, stát vítá, Právo v nadpisu vypichuje, že O azyl žádá stále více slovenských Romů a v textu tuto informaci nejprve podkládá čísly a pak rovnou navazuje katastrofickými vizemi: „Migrací Romů se hostitelské rodiny příbuzných dostávají do ještě složitější finanční situace, varuje vnitro ve své zprávě, kterou má Právo k dispozici. Dochází k devastaci obydlí, pouliční kriminalitě i závažné trestné činnosti. To ve svém důsledku může vést v některých lokalitách až k sociální destabilizaci, uvádí zpráva.“ Naopak Petr Holub v HN hned v úvodu cituje vládního úředníka, který počty migrujících Romů nepovažuje za velké. Dále se pak v článku zaměřil především na fakt, že Romové většinou přicházejí do ČR za prací a na příčiny i důsledky toho, že se jako mnozí další cizinci často na pracovním trhu pohybují načerno. Tyto příčiny komentuje v článku úředník ústecekého magistrátu: „Nevidím problém v tom, že někteří slovenští Romové našli přístup k českým sociálním dávkám. Víc vadí, že české stavební firmy jsou ochotny najímat zaměstnance z východu načerno. Na mzdách tak mohou ušetřit až polovinu, přistěhovalci se ale dostávají do obtížné situace.“
Podobný rozpor ve zprávě o jedné a téže věci se projevuje v článcích Chmatáci z ciziny si oblíbili Česko z Nedělního světa z 18.12. a Trestné činnosti v centru dominují cizinci z Práva z 21.12. Pouliční kriminalita v Praze je v prvním článku vykreslená v duchu Apokalypsy: „Zloději z celé Evropy mají jasno: když krást, tak v Česku. Z ulic měst se stalo nejoblíbenější "pracoviště" chmatáků všemožných národností. Může za to kombinace nedokonalé azylové politiky a mírných trestů za drobné krádeže.“ Právo sice konstatuje neustálý souboj městských strážníků s kriminalitou, mezi jejímiž pachateli převažují cizinci, ale zároveň tlumočí jejich názor, že střed Prahy je bezpečný.

Co bychom raději nečetli… Tuto rubriku opanoval rovným dílem Miloš Zeman a regionální příloha MF Dnes Střední Morava, která přispěla k šíření jeho urážlivých výpadů, někdy nazývaných „bonmoty“, když 8.12. v článku Miloš Zeman: Reality show je pořad s idioty pro idioty informovala o průběhu besedy, kterou Zeman měl se studenty Univerzity Palackého. V něm bez jekéhokoli komentáře reprodukovala mimo jiné Zemanovou odpověď na otázku po největších problémech současného světa. I my ji reprodukujeme, zněla takto: "Je to asi islámský fundamentalismus. Neříkám, že všichni muslimové jsou teroristé, ale že všichni teroristé jsou muslimové." Autor článku promptně dodává, že Zeman se „však hned krotil s tím, že jeho věta neplatí stoprocentně, ale pouze z devětadevadesátiprocentní pravděpodobností.“