Migraceonline.cz

Portál pro kritickou diskuzi o migraci

Přechod překážek vycestování na doplňkovou ochranu

Novela zákona o azylu č. 165/2006 Sb. přinesla několik pozitiv pro osoby, které sice nemají důvody pro udělení azylu, nicméně situace v jejich vlasti je natolik nebezpečná, že je nelze do této země vrátit. Nový koncept doplňkové ochrany nahrazující dosavadní překážky vycestování poskytne těmto lidem lepší zázemí. Nicméně postavení dosavadních strpitelů, tj. osob, kterým byla v minulosti přiznána překážka vycestování, se může paradoxně výrazně zhoršit. Nově totiž musejí své postavení upravit, a to tak, že znovu podají žádost o azyl, resp. o udělení mezinárodní ochrany. V lepším případě pak získají doplňkovou ochranu, v horším případě budou nuceni po skončení řízení vycestovat.

Od 1.9.2006 nabývá účinnosti zákon č. 165/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 325/1999 Sb., o azylu. Touto novelou byl do českého azylového práva zaveden institut tzv. doplňkové ochrany. Doplňková ochrana zcela nahradila koncept tzv. překážek vycestování zakotvující princip non refoulement, tedy zákaz navrácení do země, v níž hrozí nebezpečí života.

Ve smyslu § 14a novelizovaného zákona o azylu bude doplňková ochrana udělena osobě, která nesplňuje podmínky pro udělení azylu, ale které hrozí skutečné nebezpečí vážné újmy v případě návratu do země svého domovského státu, kvůli kterému nechce nebo nemůže využít ochrany tohoto státu. Za vážnou újmu se potom považuje uložení nebo vykonání trestu smrti, mučení nebo nelidské či ponižující zacházení nebo trestání, vážné ohrožení života nebo lidské důstojnosti z důvodu svévolného násilí v situacích mezinárodního nebo vnitřního ozbrojeného konflikt. Za vážnou újmu se konečně také budou pokládat situace, kdy by vycestování cizince bylo v rozporu s mezinárodními závazky České republiky, například v rozporu se závazkem státu, upraveném v Úmluvě o ochraně lidských práv, respektovat soukromý a rodinný život. Postavení osob, jimž bude udělena doplňková ochrana, je ve smyslu zmíněné novely výrazně silnější nežli tomu bylo u osob s přiznanými překážkami vycestování.

Osobám s překážkami vycestování cizinecká policie vydávala vízum nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území ČR s platností na jeden rok. Toto vízum pak policie každoročně prodlužovala. Skutečnost, zda překážky vycestování trvají, pak nebyla nijak přezkoumávána, resp. zákon o azylu s touto možností výslovně nepočítal. Na základě zmíněného víza byla daná osoba oprávněna pobývat na území ČR, ovšem nedostalo se jí žádné materiální ani finanční podpory, a to ani do začátku. Osoby s překážkami vycestování měly nárok toliko na bezplatnou zdravotní péči a dále mohly legálně pracovat na základě pracovního povolení vydávaného zjednodušeným způsobem (tedy vydávaného bez ohledu na situaci na trhu práce, tzn. obsazovaná pracovní pozice nemusela být přednostně nabízena českým uchazečům o zaměstnání). Většina osob, kterým byla překážka vycestování přiznána, však byla bez prostředků a příslušného zázemí. Tito lidé proto řešili svou tíživou situaci často tím, že podávali proti rozhodnutí, jímž jim byly překážky přiznány, žalobu ke Krajskému soudu, aby nadále zůstali v postavení žadatelů o azyl a měli tak nárok na příslušné služby, tedy především na bezplatné ubytování a stravu v azylových zařízeních.

Osobám s doplňkovou ochranou bude Ministerstvo vnitra vydávat speciální povolení k pobytu s platností nejméně na rok. Ministerstvo pak bude trvání důvodů pro udělení ochrany před uplynutím platnosti povolení k pobytu přezkoumávat a budou-li tyto důvody trvat, zmíněné povolení k pobytu i opakovaně prodlouží. Kromě bezplatné zdravotní péče a možnosti zaměstnání budou mít tyto osoby nárok na bezplatné kurzy češtiny, dávky sociální potřebnosti, resp. od 1.1.2007 na dávky pomoci v hmotné nouzi a budou též oprávněny podnikat. S ubytováním jim potom nouzově pomohou nevládní organizace, které připravují ubytování na základě projektu s MV ČR.

Do režimu doplňkové ochrany se postupně dostanou i všechny osoby, kterým byla dosud přiznána překážka vycestování, resp. osoby s překážkami vycestování, které splňují podmínky pro udělení doplňkové ochrany. Podle přechodných ustanovení uvedené novely totiž osobám s překážkami vycestování policie neprodlouží zmíněné vízum strpění a tyto mají povinnost znovu projít řízením, tedy požádat o udělení mezinárodní ochrany ve smyslu novelizovaného zákona o azylu. Bude-li v rámci zmíněného řízení zjištěno, že tyto osoby splňují příslušné podmínky, bude jim udělena doplňková ochrana, v opačném případě však budou nuceny vycestovat.

Novelizovaný zákon o azylu sice vyjímá uvedené osoby, které musí z výše uvedeného důvodu znovu projít řízení, z působnosti § 10 odst. 3 zákona o azylu, tedy nevztahuje se na ně dvouletá lhůtu, během níž nelze znovu požádat o mezinárodní ochranu, nicméně přechod z jednoho režimu do druhého není proveden zcela důsledně. Pro některé cizince může znamenat výrazné zhoršení dosavadního postavení. Postiženi budou především cizinci, kteří na základě víza za účelem strpění pobytu uděleného v souvislosti s překážkami vycestování pobývají v ČR již delší dobu a dokázali si zde vybudovat stabilní zázemí. Podáním nové žádosti o mezinárodní ochranu se totiž daná osoba znovu stane žadatelem a pozbude tak práva na zaměstnání. Novela zákona v tomto směru opomněla stanovit výjimku, jak to učinila ohledně zmíněné lhůty pro vstup do řízení. Cizinec tak přijde o své zaměstnání, přičemž vzhledem k obvyklé délce řízení nelze očekávat, že by zaměstnavatel pro tuto osobu místo držel, nehledě na skutečnost, že podle dikce zákona nemá přístup na trh práce po dobu dvanácti měsíců ode dne zahájení řízení. Nalézt nové, odpovídající zaměstnání není vždy snadné a taková osoba se zbytečně stane závislou na pomoci státu. Další nevýhodou pak je přetržení doby pro eventuální získání trvalého pobytu ve smyslu § 68 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců. Představme si např. cizince, který v ČR pobývá na základě překážek vycestování již čtvrtým rokem. Za tuto dobu si zde našel stálé zaměstnání, vytvořil patřičné zázemí a příští rok by po 5 letech mohl získat povolení k trvalému pobytu. Místo toho bude povinen znovu požádat o mezinárodní ochranu, tedy stane se žadatelem a jako takový nebude oprávněn legálně pracovat. Vzhledem k délce tohoto správního řízení s velkou pravděpodobností o své zaměstnání přijde, přičemž se přetrhne doba započítávaná do zmíněných 5 let, které jsou podmínkou udělení povolení k trvalému pobytu. Jeho postavení se tak bezpochyby zhorší.

Jak je patrné z výše uvedeného, i přes nesporná pozitiva, která novela zákona o azylu v uvedeném smyslu přinesla, zde existují některé aspekty, které mohou relativně dobře integrovaným „strpitelům“ uškodit. Je otázkou, zda, vzhledem k současné politické situaci, může dojít v nejbližší době k adekvátní nápravě.

Článek byl zpracován Analytickým expertním centrem (AEC) Konsorcia organizací pracujících s uprchlíky v ČR v rámci aktivit projektu Proč mají zůstat stranou? - Komplexní posílení pracovního potenciálu žadatelů o azyl podpořený z Programu Iniciativy společenství EQUAL

Klára Dlabáčková

 

Pavla Hradečná
Mgr. Pavla Burdová Hradečná působí jako právnička v Poradně pro uprchlíky.

 

Pavel Pořízek
JUDr. Pavel Pořízek, Ph.D. se azylovému a cizineckému právu věnuje více než 14 let, v současnosti je vedoucím Kanceláře veřejného ochránce práv.
18. 9. 06
...nahoru ▲