Portál pro kritickou diskuzi o migraci v České republice
a v zemích střední a východní Evropy

MigraceOnline.czE-knihovna › Práce v Česku s polským vízem: zaměstnávání Ukrajinců s pololegálním statusem zkoumá nový výzkum o pracovní migraci

Práce v Česku s polským vízem: zaměstnávání Ukrajinců s pololegálním statusem zkoumá nový výzkum o pracovní migraci

6. 6. 18
Zdroj: migraceonline.cz
Projekt: STRONGLAB

V loňském roce médii prolétla kauza firmy Rohlík.cz, která zaměstnávala ukrajinské pracovníky s polskými vízy. Majitel firmy se bránil a upozorňoval na to, že neporušuje zákon, policie ale tak jako tak část pracovníků vyhostila. Aktuální výzkum Multikulturního centra Praha ukazuje, že podobné praktiky jsou ovšem na českém pracovním trhu běžné a rozšířené. „Příčinou je hlavně nepružná česká legislativa – náš pracovní trh tyto pracovníky potřebuje, ale stát jim zároveň neumožňuje pracovat na česká víza,“ shrnuje hlavní důvod jeden z autorů analýzy Michal Trčka. Výzkum proběhl v rámci projektu  „Za lepší přeshraniční vymáhání pracovního práva“ (STRONGLAB), který se zaměřoval na problematiku zaměstnávání ukrajinských pracovníků v zemích Visegrádské čtyřky, tedy v Maďarsku, Polsku, Slovensku a České republice.

Za jeden z hlavních problémů lze označit fakt, že zatímco firmy hledají v pracovnících s polským vízem řešení akutního nedostatku pracovních sil, stát k této praxi přistupuje jako k nelegální. Ukrajinci s polským vízem se do České republiky dostávají v rámci tzv. „vysílání pracovníků“, které je definováno směrnicí 96/71/ES. Vysílaný pracovník je v ní vymezen jako zaměstnanec, „který po omezenou dobu poskytuje službu na území jiného členského státu, než ve kterém obvykle pracuje.“ Typicky například mohou vysílat své vysoce kvalifikované  IT pracovníky společnosti, které potřebují v jiné členské zemi dočasně na místě svého odborníka. Problémem ovšem je tzv. falešné vysílání – tedy situace, kdy práce, kterou migrant vykonává, není dočasná, nebo se nejedná o řádný pracovní vztah na základě plnohodnotné pracovní smlouvy, nýbrž o úvazky upravované občanským zákoníkem. Kromě toho je běžné, že „vysílající firma“ ve skutečnosti neexistuje a neprovozuje žádnou činnost. „Ještě jsem neviděl Ukrajince, který by byl zaměstnaný,“ komentuje situaci jeden z pracovníků českého inspektorátu práce, který zároveň potvrzuje, že se s tímto problémem setkává často.

 

Zaměstnávání cizinců s pololegálním statusem škodí především samotným pracovníkům

 

Zatímco pro zaměstnavatele může ukrajinský pracovník s polským vízem, který pro něj dočasně vykonává nekvalifikovanou práci například ve skladu (jak tomu bylo v případě firmy Rohlík.cz), představovat – byť krátkodobé – řešení nedostatku pracovních sil, situace je často nevýhodná především pro samotné ukrajinské pracovníky. „Jsou ve velmi zranitelné pozici – český inspektorát práce, i když přijde na pochybení, nemá možnost ho nijak řešit, protože český zákoník práce se na ně samozřejmě nevztahuje. Vysílající firma v Polsku situaci neřeší, často se jedná jenom o jednu z mnoha částí složitého zprostředkovatelského řetězce. Pracovník se tak jenom těžko může bránit, když například nedostane zaplaceno, není o něj postaráno v případě pracovního úrazu, nikdo za něj neplatí zdravotní pojištění,“ vysvětluje koordinátorka projektu Justyna Janowska z MKC Praha.

 

Lidé na Ukrajině institucím nevěří

 

Ve výzkumu se zároveň ukázalo, že sami pracovníci jsou si poměrně dobře vědomi, že jejich situace není standardní. „Není to normální, je to nelegální, ale nemám prostě na výběr,” shrnuje situaci svou i mnoha dalších Stefan, dělník na stavbě. Pro Ukrajince znamená polské vízum zdaleka nejjednodušší způsob, jak se dostat na český pracovní trh – liberalizovaná pracovní migrační politika v Polsku a zároveň striktní český přístup tak vytvořily speciální kategorii „ukrajinského pracovníka s polským vízem. Získat české pracovní povolení je pro Ukrajince velmi náročné, drahé (u zprostředkovatelů se ceny mohou vyšplhat až na 1200 Eur, tedy trojnásobek ukrajinského průměrného platu) a naděje na úspěch jsou mizivé. Z výzkumu ale zároveň vyplývá, že i tak je pro mnohé Ukrajince jednodušší a přijatelnější hledat práci na Západě než doma. Podmínky na ukrajinském pracovním trhu nejsou o moc lepší než ty, ve kterých pak lidé pracují v některé ze členských zemí EU. Jednou z příčin je také válka na východě Ukrajiny – lidem, kteří odsud museli odejít, se spíše vyplatí hledat práci v EU než na západě Ukrajiny. „Zajímavé je, že Ukrajinci si s sebou často přinášejí nedůvěru ve stát a instituce – jsou zvyklí, že úřady jim nepomohou, když zaměstnavatel porušuje jejich práva. Nemají proto důvěru ani v instituce u nás. Nejčastěji sdílejí svoje zkušenosti mezi sebou a hledají radu například ve specializovaných skupinách na sociálních sítích,” poznamenává Michal Trčka.

 

Ve všech zemích Visegradské čtyřky čelí ukrajinští pracovníci podobným problémům

 

Výzkumy prováděné v rámci projektu v ostatních zemích visegrádské čtyřky se zaměřily na specifika zaměstnávání cizinců v daných státech. Maďarská zpráva se soustředí na Ukrajince zaměstnané v odvětví elektroniky, výzkum provedený v Polsku poukazuje na nejčastější případy porušování práv ukrajinských pracovníků ve stavebnictví a službách, a slovenská zpráva se zabývá v obecnější rovině porušováním práv, se kterými se ukrajinští pracovníci na Slovensku setkávají. Ve všech zemích V4 byly pracovníky uváděny podobné problémy. Jednalo se zejména o nevyplácení mezd, neplacené přesčasy, vykořisťování ze strany zaměstnavatele, který si je vědom zranitelné pozice pracovníka, strhávání vysokých částek z platu pracovníka za zprostředkování práce, neexistující či nedostatečná školení na bezpečnost práce.

 

Na současné situaci tratí i stát

 

Na současném status quo získávají především ty entity (firmy, zprostředkovatelé), které jsou ochotné zaměstnávat pracovníky s polskými vízy, vyhýbají se tak placení pojistného, a obchází pracovně-právní předpisy. Tím pádem, český stát přichází o finanční zdroje, m.j. kvůli nezaplaceným odvodům do sociálního a zdravotního systému a také kvůli daňovým únikům.

 

Řešení situace je podle autorů výzkumu nasnadě. Kromě většího zapojení neziskových organizací, komunitních migrantských spolků, odborových svazů a státních orgánů ve vysílajících i přijímacích zemích, které by měly pracovníky důkladně informovat o tom, jaká mají práva, možnosti a povinnosti, by nejvíce pomohlo nabídnout jednodušší legální cestu pro získání pracovního povolení. „Je evidentní, že český pracovní trh tyto lidi potřebuje a stát by jim tedy měl umožnit zde pracovat legálně. Bylo by to tak výhodnější pro všechny strany a nedocházelo by k tak závažným porušováním základních pracovních práv,“ shrnuje Trčka. Zároveň je nutná spolupráce výše zmíněných aktérů (a to jak na národní i přeshraniční úrovni) tak, aby pracovní práva všech zaměstnanců byla respektována.

 

Všechny výzkumné zprávy v angličtině je možné stáhnout na webu Multikulturního centra, stejně jako stručný výtah z české výzkumné zprávy v češtině.

Kontakt pro média: Justyna Janowska justyna.janowska@mkc.cz



...nahoru▲   

Kontakt

Multikulturní centrum Praha
Náplavní 1
120 00 Praha 2

Tel: (+420) 296 325 345
E-mail: migraceonline@mkc.cz

Doporučujeme



Sponzoři

Partneři

Webdesign & publikační systém Toolkit - Econnect