Portál pro kritickou diskuzi o migraci v České republice
a v zemích střední a východní Evropy

MigraceOnline.czE-knihovna › Potřebujeme větší povědomí o obchodování s lidmi za účelem nucené kriminality: rozhovor s Vicky Brotherton

Potřebujeme větší povědomí o obchodování s lidmi za účelem nucené kriminality: rozhovor s Vicky Brotherton

Tento rozhovor s Vicky Brotherton z Anti-Slavery International upozorňuje na nedávný výzkum zaměřený na obchodování s lidmi za účelem vykořisťování prostřednictvím nucené kriminální činnosti a nuceného žebrání v Evropě. Rozhovor zkoumá roli Spojeného království a dalších členských států EU v oblasti politiky boje proti obchodu s lidmi. Kromě toho věnuje zvláštní pozornost možnostem účinného provádění a mezinárodního prosazování politiky při řešení tohoto typu obchodování s lidmi a problematice adekvátní identifikace a ochrany obětí.

Marie Jelínková: Jaká je vaše pozice v Anti-Slavery International?

Vicky Brotherton: Pracuji v rámci projektu RACE in Europe, což je zkratka pro Response Against Criminal Exploitation and Forced Begging (Reakce na využívání jiných osob k trestné činnosti a na nucené žebrání). Mým úkolem je organizace školících akcí, provádění výzkumu a koordinace partnerů projektu během jejich výzkumu.

MJ: Nedávno jsme provedli rozhovor o nucené kriminalitě s Vaší kolegyní. V současné době se Anti-Slavery International zabývá výzkumem a vypracovává zprávu speciálně zaměřenou na nucenou kriminalitu a žebrání. Proč jste se zaměřili na toto téma?

VB: Výzkum je součástí projektu RACE in Europe. Myšlenka projektu vznikla v dubnu 2011, v době, kdy byla vytvořena evropská směrnice 2011/36[1] (tzv. Směrnice o obchodování s lidmi). Směrnice o obchodování s lidmi zahrnovala širší definici obchodování s lidmi, včetně obchodování za účelem využívání osob k trestné činnosti a nucené žebrání. Došlo k nárůstu tohoto druhu činnosti a zločinu, ale tyto jevy téměř nebyly zkoumány. To je důvod, proč se partneři sešli a rozhodli se zaměřit na tuto problematiku.

MJ: Které země jste zahrnula do svého reportu a proč jste si vybrala tyto země?

VB: Zpráva se zaměřuje na partnerské země. Máme osm partnerů v projektu. Tři partneři jsou ve Spojeném království, jeden v Irsku, dva v České republice a jeden v Nizozemsku. Tito partneři se sešli nejen kvůli svým odborným znalostem v oblasti obchodování s lidmi, ale také proto, že existuje, jak je známo, propojení mezi těmito zeměmi v tom smyslu, že tyto země slouží jako obchodní trasa. Například víme, že některé oběti obchodování s lidmi nacházející se na konopných farmách ve Spojeném království byly předtím přepravovány přes území České republiky nebo tam vykořisťovány. V naší zprávě uvádíme též stručný přehled situace ve zbytku Evropy, a to prostřednictvím poskytnutí případových studií z konkrétních zemí, jako je Švédsko a Norsko.

MJ: Existují významné rozdíly mezi těmito zeměmi v souvislosti s nucenou kriminalitou?

VB: Myslím, že první věc, kterou jsme zjistili, byla ta, že některé země buď daleko pokročily nebo značně zaostaly v uznávání tohoto typu obchodování s lidmi. Tak, například, ve Spojeném království a Nizozemsku v oficiální statistice obchodu s lidmi existuje kategorie pro využívání jiných osob k trestné činnosti. Česká republika však nemá obdobnou kategorii a nejsou tam hlášeny žádné případy obchodování s lidmi za účelem nucené kriminality. Navíc, některým zemím, jako například Nizozemsku, se podařilo vytvořit pokyny pro nevystavování pronásledování obětí obchodu s lidmi.

Z hlediska typů aktivit existují rozdíly v tom, co jsme viděli. Obchodníci s lidmi velmi dobře využívají různých sociálních a právních skulin existujících v zemi, takže mění své aktivity v závislosti na situaci v dané zemi.

MJ: Mohla byste mi uvést nějaké příklady?

VB: Obchodování s lidmi za účelem pěstování konopí je problém velmi rozšířený po celé Evropě. Ve Spojeném království bylo námi rovněž zjištěno, že jednou z klíčových otázek je obchodování s lidmi za účelem donucení ke kapsářství a žebrání. V letech 2008 až 2010 Spojené království zaznamenalo obrovský nárůst případů kapsářství v Londýně spáchaných dětmi rumunských Romů. Policie (v rámci operace Golf[2]) provedla vyšetřování a zjistila, že za tím stojí kriminální gang, který provozoval tuto činnost a organizoval tyto děti. Bylo podniknuto společné vyšetřování, jehož se zúčastnila Metropolitní policie a Rumunská státní policií, a zabývali se tímto problémem v Rumunsku i v Londýně. Výsledkem bylo náhlé snížení počtu trestných činů páchaných rumunskými dětmi a počtu dětí na ulicích. To je příklad toho, jak výrazný narůst obchodování s lidmi za účelem nucení k trestné činnosti byl náhle snížen díky iniciativnímu přístupu. Neříkám, že to bylo úplně odstraněno, protože to se mohlo přesunout jinam, ale je vidět, že kolísání týkající se typů obchodování s lidmi závisí na práci vynaložené k jeho snížení.

MJ: Získalo toto téma zvláštní pozornost na úrovni EU?

VB: Evropská unie byla první mezinárodní institucí, která skutečně upozornila na fakt, že dochází k obchodování s lidmi za účelem nucené kriminality a nuceného žebrání a uznala selhání členských států ve schopnosti reagovat na to.

MJ: Očekává Evropská Komise monitorování ze strany členských států v této záležitosti?

VB: Ano, EU sledovala, kolik členských států v plné míře transponovalo směrnici o obchodování s lidmi. V současné době jen 9 z 27 skutečně transponovaly danou směrnici v plném rozsahu. Česká republika je jednou z nich. Nicméně je nutné sledovat, jak provedení funguje ve skutečnosti. Pevně doufáme, že to bude možné sledovat v budoucnu.

MJ: Jak se odhalují případy nucené kriminality?

VB: To je jeden z klíčových problémů spojených s tímto druhem vykořisťování. Oběti kvůli své trestné činnosti jsou obvykle vnímány úřady spíše jako pachatelé, než jako oběti obchodování s lidmi. Teoreticky by měly být chráněny před identifikováním a stíháním jako pachatelé trestných činů podle směrnice EU o obchodování s lidmi a právních předpisů o nepotrestání a nepronásledování obětí. Avšak z výzkumu víme, že v praxi tomu tak vždy není (jsou vlastně identifikovány jako oběti, ale jsou trestány za zločiny, které spáchaly coby obchodované osoby). Někdy mohou být identifikováni jako oběti až po delší době oběhu spisu v systému trestního soudnictví. Například právník, který si je vědom tohoto typu obchodování s lidmi, může identifikovat oběti u soudu nebo při vynesení rozsudku. Nevládní organizace se často dozvídají o těchto případech v nápravných zařízeních, když jejich pracovníci mluví s oběťmi, které jsou již stíhány. Budou se pak snažit podat odvolání. Jedním z problémů je nedostatek školení pro odborníky na identifikaci tohoto typu vykořisťování.

MJ: Ustanovení o nepotrestání a nepronásledování nejsou dobře zakotvena v právních předpisech?

VB: Ne. Řekla bych, že ve všech směrech je to docela špatné. Především je nutné mít precedenty, aby bylo možné ukázat, že by Spojené království a další členské státy EU měly dodržovat své povinnosti a závazky vyplývající ze směrnice EU o obchodování s lidmi. Potenciálně by to mohlo mít určitý dopad. Je však zapotřebí více odborné přípravy ke zvýšení povědomí o tomto druhu vykořisťování a o nepronásledování a nepotrestání obětí obchodování s lidmi.

MJ: Teď, myslím, jste částečně odpověděla na mou poslední otázku, která se týká toho, že tento problém a jeho řešení jsou velmi komplikovány, ale mohla byste navrhnout nějaké změny ke zlepšení situace?

VB: Za prvé, mezinárodní legislativa, zejména směrnice EU o obchodování s lidmi by měla být plně transponována členskými státy a prosazována prostřednictvím národních akčních plánů a politik v oblasti obchodování s lidmi. Za druhé, je důležité, aby se konalo školení pro odborníky, kteří se při své práci setkávají či mohou setkat s oběťmi obchodu s lidmi v situacích nucené kriminality a nuceného žebrání, a aby bylo úsilí vynaložené pro zvyšování povědomí o této problematice. A za třetí, je zapotřebí provádění mezinárodních ustanovení o nepotrestání a nepronásledování prostřednictvím legislativních opatření.

Obchodování s lidmi je mezinárodní zločin a je třeba, aby za účelem potírání tohoto zločinu byla vytvořena síť pro mezinárodní spolupráci mezi členskými státy. Můžeme se snažit řešit to na národní úrovni, ale velmi často se stává, že akce a činnosti zločinců se přesunou do různých evropských zemí. Chceme-li těmto problémům čelit, je nezbytné mít stejné nebo velmi podobné ustanovení a opatření ve všech zemích.

A konečně by bylo zapotřebí docílit zpřístupnění ochranných opatření obětem obchodování s lidmi a dodržování těchto opatření v případech nucené kriminality. Přesněji řečeno, např. případy obchodování s lidmi za účelem nuceného žebrání se často týkají dětských obětí, kterým musí být ustanoven opatrovník, aby tímto způsobem bylo zajištěno, že jsou v bezpečí a daleko od obchodníků s lidmi. 

esf_eu_oplzz_podporujeme_horizontal_cmyk_2.jpg

 

Dokument vznikl v rámci projektu „Zahraniční zaměstnanci na trhu práce“, který realizuje Sdružení pro integraci a migraci ve spolupráci s Organizací pro pomoc uprchlíkům a Multikulturním centrem Praha. Mezinárodními partnery projektu jsou Caritasverband für die Diezöse Osnabrück z Německa a Anti - Slavery International z Velké Británie.

[1] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/36/EU ze dne 5. dubna 2011 o prevenci obchodování s lidmi, boji proti němu a o ochraně obětí, kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2002/629/SVV

[2] Více o případu lze nalézt například na: https://www.europol.europa.eu/content/page/operational-successes-127


Ke stažení
Marie Jelínková
Marie Jelínková, Ph.D. vystudovala sociologii na FSV UK. Ve své diplomové práci se zabývala porovnáním české a australské integrační politiky. V současnosti pokračuje v doktorandském studiu veřejné a sociální politiky, ve kterém se zaměřuje na zkoumání kvality života přistěhovalců v ČR. Také se zabývá problematikou sociální exkluze a inkluze, o které vede kurz.


...nahoru▲   

Kontakt

Multikulturní centrum Praha
Náplavní 1
120 00 Praha 2

Tel: (+420) 296 325 345
E-mail: migraceonline@mkc.cz

Doporučujeme



Sponzoři

Partneři

Webdesign & publikační systém Toolkit - Econnect