Portál pro kritickou diskuzi o migraci v České republice
a v zemích střední a východní Evropy

MigraceOnline.czE-knihovna › Postoje a zkušenosti dlouhodobě usazených migrantů a migrantek v České republice

Postoje a zkušenosti dlouhodobě usazených migrantů a migrantek v České republice

Výzkum Poradny pro občanství/ Občanská a lidská práva (červen 2012 – říjen 2013) se zaměřoval na dlouhodobě usazené migranty a migrantky v České republice. Hlavním cílem bylo zmapovat postavení a postoje těch, kteří zde žijí čtyři a více let, mají trvalý pobyt nebo občanství. Stranou nezůstali ani ti, kteří se již narodili na území České republiky a mají alespoň jednoho z rodičů cizince.

Celé znění zprávy z výzkumu si můžete stáhnout níže.

Práva spojená s trvalým pobytem jsou téměř totožná jako ta, která mají čeští občané. Pro postavení a vnímání cizinců však nehrají roli pouze formální práva, ale také postoje české společnosti, zaměstnavatelů atp. Postavení migrantů a migrantek ovlivňuje jejich etnická a kulturní příslušnost, země původu, znalost českého jazyka, úroveň vzdělání a také šíře sociálních sítí a kontaktů, které cizinci mají v české společnosti.

Z hlediska ekonomické aktivity jsou cizinci heterogenní skupinou. Jistota a kvalita jejich postavení na českém trhu práce souvisí s jejich pobytovým statutem, zda využívají agenturního zaměstnávání, zda již jsou nebo nejsou občany EU a roli hraje rovněž jejich motivace pro pobyt v České republice.

Pro cizince platí, že čím nižší vzdělání, složitější právní situace a závislost na příjmech ze zaměstnání, tím větší jsou rizika pro ně samotné a závislost na zaměstnavateli. Rozhodně nelze říct, že všichni cizinci mají na českém trhu práce problémy, obecně ale platí, že cizinci musí překonávat více překážek a mají nižší pravděpodobnost nalezení zaměstnání, zvláště v období ekonomické krize, než čeští občané. Svou roli hraje i neznalost právního prostředí a strach. Není výjimkou, že zaměstnavatelé lžou o uzavření pracovní smlouvy, zaměstnance nepřihlásí na zdravotní pojišťovně a správě sociálního zabezpečení. Nejčastěji přicházejí cizinci do České republiky z ekonomických, rodinných a studijních důvodů.

Pro řadu migrantů a migrantek, kteří nepřijdou do ČR na základě specifické pracovní nabídky, ale chystají se práci teprve najít, je první zkušeností na trhu práce zaměstnání s nižší kvalifikací, než jaké měli v zemi původu či na které se připravovali v rámci studia. Těm, kteří mají kvalitní vzdělání a podaří se jim během své integrace do české společnosti navázat sociální vazby či nostrifikovat své vzdělání, se daří z tohoto začarovaného kruhu dostat a trh práce jim nabízí možnosti, jak se uplatnit v lépe kvalifikovaných zaměstnáních. Rozhodující pro uplatnění na českém trhu práce je míra znalosti českého jazyka.

18,78 % respondentů a respondentek se setkalo v rámci pracovního života s porušením svých pracovních práv. Nejde o problém, který je v České republice výlučně spjat s postavením cizinců, protože i občané ČR jsou vystaveni problému nízkého respektu k právu a jeho nízké vymahatelnosti, ale řada cizinců se ocitá ve slabší pozici než Češi a musí řešit řadu problematických situací, které jim ztěžují možnost svou situaci řešit právní cestou. V horší situaci jsou především ti cizinci, kteří doposavad nezískali trvalý pobyt a hrozí jim nutnost opustit ČR, pokud nebudou mít pracovní uplatnění. Dalším aspektem, který oslabuje jejich pozici na trhu práce, je nízká znalost českého legislativního prostředí a rovněž jejich neukotvenost, případně závazky k blízkým v zemi svého původu.

S čím se cizinci setkávají na poli porušování pracovního práva?

  • Nevyplacená mzda
  • Nucené nelegální zaměstnávání, či nehlášená práce nad rámec minimální mzdy
  • Nehrazení sociálního a zdravotního pojištění atp.
  • Velké množství přesčasů a jejich neproplácení, porušování platné legislativy související s prací přesčas
  • Porušování platné legislativy při propouštění ze zaměstnání

 

Cizinci se však nesetkávají pouze s negativními jevy a česká společnost jim nabízí i řadu příležitostí k tomu se uplatnit. Záleží na výši vzdělání, studijním oboru, jazykových znalostech (především úrovni češtiny) a neméně důležitá je i kulturní a etnická spřízněnost s českou společností. Ti, které zaměstnávají pracovní agentury, mají většinou cestu k osamostatnění a lepším pracovním podmínkám o něco delší než ti, jimž se podařilo nalézt práci na vlastní pěst.

Možnosti pro integraci a dobré pracovní uplatnění v České republice jsou. Podle mnohých cizinců je ČR na rozdíl od řady zemí západní Evropy k migrantům poměrně otevřená a neexistují zde v tak velké míře segregované národní enklávy. Českou republiku z tohoto důvodu někteří řadí mezi příklady dobré praxe.

Znalost českého jazyka je pro úspěšnou integraci na český trh práce zásadní. Nízká znalost znemožňuje vykonávání pozic s kvalitnějšími pracovními a platovými podmínkami. Znalost českého jazyka je klíčová také pro integraci do českého společenského života, Češi považují znalost jazyka za zcela zásadní. Výjimkami jsou klíčové profese či vysoké manažerské profese, u kterých není rozhodující znalost českého jazyka, ale spíše kvalifikace, předchozí zkušeností a které jsou často obsazovány na základě přímé nabídky či mezinárodních konkurzů.

V integraci cizinců na trh práce hraje poměrně zásadní roli také vzdělání. Většina účastníků ve výzkumu uplatňuje v České republice své vzdělání získané v zemi původu. Část z nich z důvodu lepší pozice či vůbec možnosti vykonávat svou původní profesi (např. lékaři, farmaceuti atd.) absolvovalo proces nostrifikace.

Téměř polovina respondentů a respondentek - 48,97% - uvedla, že se v České republice setkala s diskriminací na základě své národnosti. Diskriminaci vnímají dotazovaní jako znevýhodnění a nerovné zacházení ve prospěch českých občanů. Nejčastěji se diskriminace na základě příslušnosti k jiné národnosti týkala trhu práce, bydlení, poskytování zdravotní péče a služeb. Do oblasti zkušeností s diskriminací migranti a migrantky velmi často zařazovali předsudky a stereotypy, s kterými se setkávají v každodenním životě. Specifikou zkušeností je pak setkání s rasistickými postoji a chováním.

Kde se cizinci podle svých výpovědí nejčastěji setkávají s diskriminací?

  • trh práce
  • bydlení
  • poskytování služeb
  • zdravotní péče

Naději na uplatnění a pevnější integraci do české společnosti má ten, kdo nejvíce zapadá do české společnosti a příliš se neliší. Šanci na alespoň relativní úspěch mají lidé s vyšším vzděláním, dobrou znalostí češtiny s co nejslabším přízvukem a lidé ze zemí s obdobným sociálním a kulturním zázemím. Země původu hraje velmi podstatnou roli při přijímání českou společností a také ovlivňuje, s jakými předsudky a apriorními postoji se setkají migranti od Čechů. S největší tolerancí se setkávají příchozí z euroamerických zemí. Čím víc na politický “západ”, tím lépe.

Podstatnou roli pro integraci do české společnosti hraje etnicita a barva pleti. V České republice se obecně předpokládá, že rasismus vůči lidem s odlišnou barvou pleti je spíše minulostí. Při prezentaci dílčích výsledků výzkumu v oblasti zkušeností s rasismem jsem se setkala s názorem, že to “není pravda”, dotyčný se s rasismem ve svém běžném životě nesetkává – sám ale jinou barvu pleti nemá.

Díky změnám v české legislativě i kvůli zájmu a zkušenostem samotných migrantů a migrantek získalo v průběhu výzkumu na důležitosti téma občanství Jedním z hlavních zjištění výzkumu je, že získání občanství ČR není vnímáno jako výsledek úspěšného procesu integrace, ale právě jako prostředek pro možnost získat zde „plnohodnotný život”. Státní občanství České republiky je - z hlediska práva a koncepce integrace cizinců a cizinek do české společnosti – vnímáno jako nejvyšší dosažitelný stupeň integrace cizince do české společnosti. I proto je legislativní ošetření občanství České republiky poměrně přísné jak v legislativní, tak procesní fázi.

Proč cizinci nechtějí žádat o české státní občanství?

  • Nemožnost dvojího občanství (Pozn.: od 1.1.2014 nabyla účinnosti změna Zákona o státním občanství ČR, která plně opouští princip jediného státního občanství a naopak se zcela přiklání k možnosti existence dvojího (či vícerého) státního občanství.)
  • Trvalý pobyt umožňuje téměř stejná práva jako občanství (kromě volebního práva)
  • Poplatek za udělení českého státního občanství (do konce roku 2013 10 000,- Kč)
  • Nejasnost toho, co to je dostatečná integrovanost do společnosti
  • Nesplnění legislativních požadavků (čistý trestní rejstřík, závislost na sociálním systému atp.)
  • Nespokojenost s životem v ČR

Proč cizinci žádají o české státní občanství?

  • Možnost získat plnohodnotný status v ČR a plnohodnotný přístup na trh práce
  • Přirozené vyústění procesu integrace do české společnosti
  • Větší jistota práv, která se vážou k občanství než k trvalému pobytu
  • Zjednodušení administrativy související s vyřizováním dokumentů atd.
  • Zájem o aktivní participaci na politickém životě
  • Odpadnutí nutnosti jezdit do země původu vyřizovat oficiální dokumenty (jako např. pas), což je velmi často finančně a časové nákladné.
  • Lepší možnost získat hypotéku nebo úvěr v České republice
  • Možnost cestovat po Evropě a dalších zemí světa, s kterými má ČR bezvízovou povinnost, bez víza a disponovat právy občana Evropské unie
  • Lepší možnost studovat v jiných evropských zemích nebo v USA.


Ke stažení
Linda Sokačová
Vystudovala sociologii na Fakultě sociálních věd UK, kde se věnovala genderovým koncepcím, sociálním hnutím, sociologické teorii a výzkumu. Odborně se zaměřuje na rodinnou politiku, diskriminaci ve společnosti a rovné příležitosti. V letech 2000 – 2011 pracovala v neziskové organizaci Gender Studies (od roku 2007 jako ředitelka). Zabývá se zpracováním výzkumů a analýz. V poslední době pracovala např. na výzkumu přístupu Romů a migrantů z postsovětských zemí ke zdravotní péči v ČR pro European Agency for Fundamentals Rights nebo na výzkumu migračních trendů v regionu Šluknovska pro Agenturu pro sociální začleňování v romských lokalitách. V organizaci Alternativa 50+, o.p.s. má na starosti strategické směřování organizace a odborné úkoly spojené s age managementem.


...nahoru▲   

Kontakt

Multikulturní centrum Praha
Náplavní 1
120 00 Praha 2

Tel: (+420) 296 325 345
E-mail: migraceonline@mkc.cz

Doporučujeme



Sponzoři

Partneři

Webdesign & publikační systém Toolkit - Econnect