Portál pro kritickou diskuzi o migraci v České republice
a v zemích střední a východní Evropy

MigraceOnline.czE-knihovna › Migrace, morální panika a média

Migrace, morální panika a média

Jak vypadá mediální obraz migrace v době rychlého přenosu informací a nárůstu vlivu nových médií? V období, které poslední dobou dostává přízvisko tzv. „postpravdy“? Jak s morální panikou kolem migračních pohybů v posledních letech může souviset ekonomická krize a jakou roli v ní hraje polarizace společnosti? Tato a další témata byla diskutována během večera věnovaného tématu Média, migrace a Trumpova éra, který v klubovně Městské knihovny v Praze uspořádalo Multikulturní centrum Praha ve spolupráci s Friedrich-Ebert-Stiftung Praha v rámci cyklu Lidové školy migrace 2017.

„Každý má názor na sex, politiku a migraci,“ uvedla Redaktorka pořadu Českého rozhlasu Zaostřeno Daniela Vrbová. Právě migrace se stala tématem, o kterém si každý myslí, že všechno ví a nikdo si ho nechce nechat komentovat. Přitom po dlouhou dobu nebyla reflektována ani politickými stranami, ani většinou novinářů, patrně také proto, že nevystupovaly do popředí žádné důležité spory a rozepře, po otevření hranic v devadesátých letech nijak významně nenarostl počet cizinců a dokonce ani balkánská vlna nevyvolala znatelný nárůst xenofobních reakcí. S příchodem tzv. migrační krize v roce 2014 se situace obrátila, ne tedy co se týče nárůstu počtu žadatelů o azyl, ale narostl zájem o samotné téma a spolu s ním se také objevil strach z migrantů, jak ukazují průzkumy z Centra pro výzkum veřejného mínění. Mediální reakce se přitom vezla na zájmu diváka a neorientovala se na názor odborníků.

Trumpova éra a migrace

Jaká je situace dnes? Dle všech hostů se do jisté míry uklidnila, také díky tomu, že silných témat je spousta a otevřel se prostor pro širší debatu. Téma migrace se paradoxně díky vyhrocené debatě zřejmě bude řešit už standardně. Jak ale dodal Jakub Múčka, redaktor projektu Encyklopedie migrace, která má za cíl popularizovat evropskou migraci pro laickou veřejnost, zásadně se neproměnila znalost tématu jak u laické veřejnosti, tak u velké části mediální scény, a rovněž nevzrostl zájem o kontinuální sledování zahraničních událostí. Další proměna spočívá však také v tom, že výroky, které by dříve nebyly možné, jako když premiér Dánska zpochybnil Ženevskou dohodu, nebo, že se v Rakousku hovoří o přijímání jen určitého počtu azylantů, což odráží všeobecný evropský postoj, je možné dnes bez problému říci. Jako příklad této proměny byly k mrazivému pousmání uvedeny výroky Tomáše Vandase, předsedy Dělnické strany sociální spravedlnosti, který si stěžuje na to, že mu populističtí politici ukradli téma, protože řeči o „migračním tsunami“, za které ho čekala podmínka, dnes říká každý, včetně českého prezidenta.

Tento jev potvrzuje také vývoj přístupu k tematice migrace i v dalších zemích. V současné době se zrcadlí v nástupu Donalda Trumpa, jenž dokázal proměnit obraz USA jako multikulturní země, daří se mu nabourávat pozici médií a posilovat rozdělení společnosti. Je děsivé, že oslabování přistěhovaleckého programu se děje v zemi, která svou identitu vedle amerického snu buduje právě na migračních příbězích. Jak upozornil Dragoljub Matić z bulletinu Slovo, který se mimo jiné orientuje na praktické rady v tematice integrace a vzájemného soužití cizinců s občany ČR, jsme svědky posunu evropské a americké politiky směrem doprava, ovšem Matić se přitom domnívá, že atraktivita Trumpa opadne, o čemž svědčí i množství vtipů na jeho osobu. Jak dodala Daniela Vrbová, protiimigrační názory v Evropě neposiluje jen Trumpova rétorika, ale také obraz, který je o něm vytvářen. Speciálně v českém mediálním prostředí například chybí zprávy o tom, jak se některá města postavila Trumpovi na odpor, což jen legitimizuje jeho pozici v očích odpůrců imigrace a integrace.


Záznam z debaty Média, migrace a Trumpova éra

Od příčin k řešení

Velmi zajímavou a možná i stěžejní částí celého večera se stala debata o příčinách současného stavu. Jeden z diváků upozornil na pojem morální panika, který odkazuje k tomu, že ve společnosti následkem fiktivní či přehnané hrozby narůstá obava z údajného rozvratu hodnot a norem, což se dá vztáhnout také k jednostrannému a nevyváženému zobrazení migrace v českých médiích, jak např. ukázala studie vědců z Masarykovy univerzity. Na pojem morální panika divák narazil u brněnského sociologa Volka, dle kterého je sice symptomem a příznakem nějakého jevu, ale příčinu je třeba hledat někde jinde. Otázka pak zněla, zda se dá jako jedno z možných vysvětlení v tázání se po příčinách použít téma ekonomické krize. Moderátor večera antropolog Tomáš Samek otázku doplnil poukazem na to, že: „…do České republiky žádné miliony nepřišly a přece tu ta morální panika je a pak je legitimní ta otázka po její příčině a nelze ji vysvětlit dodatečně tím přespřísunem velkého počtu migrantů“.

Panelisté se v prvé řadě shodli na tom, že důležitou roli v morální panice kolem tzv. migrační krize hraje strach z neznámého, který se dá ovšem u většinové populace přetavit do jasného označení viníků, na rozdíl od ekonomických problémů, které jsou pro lidi často příliš abstraktní, i když mají na druhou stranu reálný vliv na jejich každodenní životy. Sociální antropoložka Marie Heřmanová, která se již od roku 2007 mimo jiné věnuje tematice vztahu tradičních i nových médií k migraci, upozornila, že strach z neznámého je nedostatečným vysvětlením. O ten se ostatně snažil opřít i zmíněný Vandas nebo v minulosti Sládek, jak zaznělo z publika. Vedle něj můžeme hovořit o celospolečenské frustraci, vlivu ekonomické krize, vlivu neexistující sociální politiky v USA nebo neoliberální politiky škrtů v Evropě, ale to je podle ní také jen jeden ze směrů myšlení, který nás vede k točení se v kruhu, k postojům jako je „klišé naštvaných“ nebo k „liberálnímu sebemrskačství“. Příčinu současného stavu vidí v selhání elit a to především těch politických. Chtít morální prozření po obyčejných lidech podle ní není ani možné, ani správné.

Co tedy v nastalé situaci dělat? Podle Dragoljuba Matiće a Jakuba Múčky je potřeba zajistit více osobního setkávání s migranty a jejich konkrétními příběhy. Múčka navíc dodal, že je nutné „uchránit veřejnoprávní média“, která přes všechny nedostatky mají přece jen např. etické kodexy, kterými jsou v případě Českého rozhlasu konkrétně zavázána podporovat a rozvíjet kulturní, náboženskou a etnickou rozmanitost a podporovat praxi multietnického soužití. Na druhou stranu však zaznělo, že snaha o vyvažování názorů ve veřejnoprávních médiích může vést k rozmělnění, a bylo by vhodné rozlišovat mezi odbornými debatami a názorovými pořady, čemuž by mělo odpovídat také přizvání vhodných hostů.

Marie Heřmanová vedle příklonu k příběhové žurnalistice doplnila možnosti využívání tzv. velkých dat, jít vstříc aktuálním trendům a pracovat s multimediálním obsahem a videi, což do jisté míry vede k určité vulgarizaci, která se lidem z liberální či intelektuální střední vrstvy příčí, nicméně je potřebná k oslovení širších vrstev obyvatel. Podle amerických studií pro konzervativněji orientované voliče, zmíněného Donalda Trumpa, je politika životním stylem a podstatným je pro ně právě také vyjádření osobního názoru na sociálních sítích. Tím nejdůležitějším však je dle Heřmanové zaměřit se na to, co dělat s polarizací společnosti, která jen podporuje dobu tzv. „postpravdy“, spočívající mimo jiné ve ztrátě důvěry, že nějaká pravda vůbec existuje. Měli bychom hledat prostor, kde spolu můžeme mluvit, a měli bychom se potkávat i s těmi, kterým nerozumíme: „…v případě dejme tomu toho opačného tábora to mohou být uprchlíci a v našem případě to prostě mohou být voliči Tomia Okamury,“ dodala Heřmanová. Demokracie a občanská společnost ke svému fungování potřebují setkávání, bez něj není možné budovat solidaritu. Polarizace společnosti je jev, který má tendence přesně opačné, a ty mohou vyústit v krajním případě např. až v etnické konflikty, což je také téma, kterému se bude jistě věnovat další setkání v cyklu Lidové školy migrace 2017, které proběhne 21. března a nese název Nacionalismus ve střední Evropě.

Michal Trčka
Multikulturní centrum Praha
www.mkc.cz

Michal Trčka

pracuje jako metodik a výzkumník v Multikulturním centru Praha. Je interním doktorandem na Ústavu politologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy a odborným asistentem na Katedře filosofie Technické Univerzity v Liberci. Ve své práci se zaměřuje na interdisciplinární reflexi teritoriality a evropských hranic.



...nahoru▲   

Kontakt

Multikulturní centrum Praha
Náplavní 1
120 00 Praha 2

Tel: (+420) 296 325 345
E-mail: migraceonline@mkc.cz

Doporučujeme



Sponzoři

Partneři

Webdesign & publikační systém Toolkit - Econnect