Portál pro kritickou diskuzi o migraci v České republice
a v zemích střední a východní Evropy

MigraceOnline.czE-knihovna › Komentáře 2006

Komentáře 2006

27. 3. 07
Zdroj: migraceonline.cz
Jedenáct komentářů ze sedmi různých zemí se zaměřuje na důležité události a změny, které se na poli migrace odehrály v minulém roce.

V roce 2006 jsme byli na poli migrace svědky zajímavého vývoje, a to jak v celém regionu, tak na úrovni jednotlivých států. Experti na migraci, zaměstnanci nevládních organizací a výzkumníci nám svými rozdílnými úhly pohledu v následujících komentářích umožňují zběžně nahlédnout na některé nejpodstatnější jevy, které migraci ve střední a východní Evropě v minulém roce ovlivnily.


STŘEDOVÝCHODNÍ EVROPA A VELKÁ BRITÁNIE

"Co vidíte jako podstatné události a změny, které se udály na poli migrace ve Střední a Východní Evropě v roce 2006?"

Pro migraci ve střední a východní Evropě jsou příznačné neustálé změny a transformace. Z nečlenských zemí EU se staly země členské, hranice i jejich význam se mění, a země emigrace musí čelit přistěhovalectví. V důsledku toho lze pozorovat rostoucí rozmanitost v pohybu osob,  migraci směřující do mnoha stran a vysoce rozmanitou strukturu společností. Státní politika je často pod vlivem pohodlných a zastaralých názorů, a tudíž zaostává za událostmi a někdy je místo toho, aby nové výzvy řešila  spíše součástí problému, což dokládají i následující příklady. 

Po nedávném vstupu Rumunska a Bulharska se rodí nejnovější podoba Evropské unie. EU  s novými sousedy na východě: Běloruskem, Ukrajinou a Moldavskem. Bohužel, význam hranic mezi novými členskými státy EU a sousedními státy se změnil a v důsledku toho byla imigrace z těchto nečlenských zemí ještě více omezena. Plánuje se například zrušení Programu pro sezónní zemědělské pracovníky (SAWS) z Ukrajiny přicházející do Spojeného království, protože rumunští a bulharští pracovníci mají nyní před migranty ze třetích zemí přednost. Masová emigrace v některých případech dokonce vede k nedostatku pracovníků v určitých odvětvích v obou nových členských zemích zemích, což paradoxně vyvolává migraci z Moldavska a Ukrajiny. Dochází tedy k vytváření nových migračních proudů. EU zároveň stále více tlačí na sousední země, aby plnily vlastní standardy i schengenské požadavky. To má celou řadu důsledků. Zaprvé lze ve většině nových členských zemí EU zaznamenat významný počet ilegálních pracovních migrantů. Zadruhé byl v roce 2006 zaznamenán výrazný nárůst v počtu navrácených nelegálních přistěhovalců z hranic Polska, Slovenska, Maďarska a Rumunska zpět na Ukrajinu. V roce 2006 byla podepsána readmisní dohoda mezi EU a Ukrajinou. Evropský trend externalizace kontroly migrace směrem na Východ však nejhůře dopadá právě na Ukrajinu a migranty, protože Ukrajina zatím není připravena (a) řešit mezinárodní migraci z netradičních zemí, (b) plnit své mezinárodní závazky vyplývající z uprchlické úmluvy OSN, (c) přijmout rostoucí počet navrátilců ze Západu, či (d) nabídnout ekonomické příležitosti nedobrovolným novým imigrantům. Zatřetí se musíme obávat, že ukrajinští migranti, kterým je odpírán přístup k legálním kanálům migrace směrem na Západ, se ještě intenzivněji zapojí do neregulérní migrace a šedé ekonomiky. Podle některých náznaků nahrazují neregulérní migranti z Ukrajiny a Moldavska polské a litevské migranty. Protože se však zostřuje konkurence ve spodních vrstvách přistěhovaleckých pracovních trhů, mohou se podmínky existence neregulérních pracovníků z řad migrantů ještě zhoršit. 

Jelikož Spojené království muselo po roce 2004 čelit nebývalé vlně masové imigrace z Polska (a Litvy), rozhodla se vláda dočasně omezit svobodu pohybu pracovníků z Rumunska a Bulharska a nahradit svůj doposud liberální přístup mnohem restriktivnější politikou. Pro obavy ze stejně mohutné vlny masové migrace z Rumunska a Bulharska do Spojeného království však zdá se chybějí důkazy. V každém případě platí, že z britského hlediska by bylo výhodnější, kdyby se všechny členské státy EU otevřely migraci z nových členských států zároveň. Migranti by totiž měli mnohem větší výběr a migrace by se rovnoměrněji rozložila napříč Společenstvím. Vedle toho je migrace do Spojeného království z Rumunska a Bulharska méně pravděpodobná než migrace například z Polska, a to kvůli jazykovým problémům, chybějící tradici migrace do Spojeného království a neexistenci migračních systémů a sítí. Je jasné, že jakmile začne polská ekonomika nabízet nové příležitosti, které povedou k poklesu pracovní migrace ze strany Poláků, mohou nastat problémy s nedostatkem pracovní síly. Omezení týkající se zaměstnávání cizinců ze dvou nových členských států dále pravděpodobně povedou k nárůstu počtu „návštěvníků“, kteří spadnou do pasti ilegální práce. Konečně platí, že pokud jsou občanům některých členských států EU dána migrační a pracovní práva, která jsou zároveň odpírána občanům jiných členských států, jedná se o jasnou diskriminaci. To dokládají i některá nepěkná srovnání vítaného přílivu polských instalatérů (2004) a vlny nežádoucích chudých lidí z Rumunska (2006).

Posun kontroly migrace východním směrem na Ukrajinu a do Moldavska a současné omezování legální migrace ze sousedních nečlenských zemí EU ve prospěch pracovní migrace v rámci EU stejně jako nerovné zacházení s migranty z různých zemí EU tak vyvolává obavy s ohledem na potenciální negativní dopady na migranty, ekonomiku i společnost jako celek. Jako alternativní a lepší přístup k řešení či dokonce prevenci některých existujících problémů, dilemat a paradoxů se tak nabízí svoboda pohybu v rámci EU, společná politika týkající se migrace z nových členských států a liberálnější přístup k migraci ze sousedních regionů.

Franck Duvell
Centrum pro migraci, politiku a společnost (COMPAS),
Oxfordská univerzita


ČESKÁ REPUBLIKA

"Co vidíte jako podstatné události a změny, které se udály na poli migrace ve Střední a Východní Evropě v roce 2006?"
Z globálního hlediska vnímám na poli migrace za loňský rok dva zásadní trendy: na jedné straně dramatický nárůst počtu cizinců, žijících v České republice ve srovnání s loňským rokem (nárůst za rok 2006 o více než 43 tisíc cizinců, což je zdaleka nejvíce za posledních několik let), na straně druhé další snižování počtu uprchlíků (žadatelů o mezinárodní ochranu). První trend svědčí o tom, že ČR se definitivně etablovala jako vysoce přitažlivá imigrační destinace a existuje reálný předpoklad, že tento trend bude pokračovat i nadále. O to negativněji vnímám fakt, že se ani přes horečnatou aktivitu státní správy (zejména MPSV) nepodařilo v loňském roce přijmout a uvést do života komplexní a strukturovaný systém prointegračních opatření zaměřených minimálně na cizince s trvalým pobytem (ve formě balíčku kurzů českého jazyka, zvyšování socio-kulturní kompetence, podpory přístupu na trh práce atd.). Při dramatickém růstu zastoupení cizineckého prvku v ČR může podcenění integračních mechanismů v budoucnu vést k závažným celospolečenským problémům, jakými jsme svědky v některých západoevropských zemích. Ve snižování počtu uprchlíků v ČR nevidím důsledek celosvětového zvyšování standardu ochrany lidských práv, ale spíše zefektivnění kontrolních a odrazujících mechanizmů, které uprchlíkům fakticky znemožňují dostat se do Evropy. Přes zvyšující se počty udělených azylů v ČR s tím paradoxně souvisí pokračující relativizace mezinárodně- právních závazků ČR na poli mezinárodní ochrany uprchlíků (odrazem tohoto trendu je navrhovaná novela azylového zákona).

Z pohledu působnosti veřejného ochránce práv došlo od 1. ledna 2006 přijetím Opčního protokolu k Úmluvě proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání a následnou novelizací zákona o veřejném ochránci práv (zákon č. 381/2005 S.) k vytvoření tzv. národního preventivního mechanismu. V rámci této nové působnosti ochránce systematicky navštěvuje zařízení, v nichž se nacházejí osoby omezené na svobodě, kam spadají i tzv. zařízení pro zajištění cizinců (ZZC). Ve druhém čtvrtletí ochránce navštívil všechna 4 existující ZZC (Poštorná, Frýdek-Místek, Velké Přílepy a Bělá-Jezová) a mohl na základě provedeného šetření přispět svými doporučením ke zvýšení standardu ochrany lidských práv zadržovaných osob. Doporučil například: zavedení jednotné praxe poučení zajištěného cizince o právech, která se vztahují k jeho právnímu postavení; zajištění všech jazykových mutací vnitřního řádu ZZC; dodržování povinnosti informovat o zajištění příbuzného cizince či orgán sociálně-právní ochrany dětí; seznamování s důvody umístění do přísného režimu zajištění; ochranu soukromí při návštěvě zajištěného cizince; odinstalování kamerového systému na celách atd. 

Otakar Motejl
veřejný ochránce práv


"Co vidíte jako podstatné události a změny, které se udály na poli migrace ve Střední a Východní Evropě v roce 2006?"
Rok 2006 přinesl pozitivní změnu ve formě zkrácení obvyklé doby pro získání trvalého pobytu z dříve požadovaných 10 na aktuálních 5 let pobytu na území. Vnímám to jako jednu z mála příležitostí, kterou mají cizinci pro vyvázání se ze závislosti na svých „pomocnících“ – zprostředkovatelích, klientech, jednoduše všech, kterým desetiletá lhůta nahrávala v jejich „podnikání“.

Jako šílený naopak  hodnotím  vzniklý pojmový zmatek v souvislosti  s přijatou novelou zákona o azylu. V pojmech se již dříve často neorientovali ani lidé, kterým byly připsány (žadatelé o azyl, azylanti, ještě dříve uprchlíci) a současná změna pojmový zmatek ještě více vyhrotila. Novela zákona o azylu přinesla azylantům nové povinnosti - musí hlásit veškeré změny (adresa, stav, zapsání dítěte do dokladu) na dvou místech: na cizinecké policii a pracovišti Odboru azylové a migrační politiky, které jako jediné může činit záznamy do průkazu azylanta. Vzhledem k tomu, že pracoviště Odboru azylové a migrační politiky je v Praze a pak v některých poměrně odlehlých lokalitách, jistě tato změna přispěje azylantům k lepšímu poznání krás Česka a  zákonitostí a cen veřejné dopravy. Tyto praktické zkušenosti tak vhodně doplňují informace z Příručky pro cizince, kterou připravilo MPSV. Konečně se projevila spolupráce resortů MVČR a MPSV!

Lucie Ditrychová
vedoucí sociálních pracovníků v Centru pro integraci cizinců, www.cicpraha.org


"Co vidíte jako podstatné události a změny, které se udály na poli migrace ve Střední a Východní Evropě v roce 2006?"
V roce 2006 došlo k významnému posunu v kauze vykořisťování severokorejských šiček pracujících v několika českých továrnách. Česká republika byla právě kvůli důvodnému podezření, že odevzdávají část svého platu ve prospěch severokorejského režimu, kritizována několika zahraničními vládními (např. zpráva Trafficking in Persons Report 2006) i nevládními organizacemi. V létě 2006 se české ministerstvo vnitra rozhodlo celou kauzu podrobně prozkoumat a vydalo dočasné embargo na vydávání víz pro Severokorejce přijíždějící do ČR pracovat, které se v průběhu podzimu změnilo na trvalé. Nepodařilo se však prokázat, že dochází k trestnému činu. Nicméně kvůli sankcím OSN na Severní Koreu nebude jejich pracovní povolení v průběhu roku 2007 prodlouženo, protože se také nepodařilo vyvrátit, že tyto šičky svým výdělkem podporují severokorejský režim. Zarážející zůstává, že přestože důvodné podezření, že tyto dělnice jsou vykořisťovány a zároveň podporují režim KLDR, existuje od počátku jejich pobytu tj. od roku 1998, trvalo dlouhých devět let než došlo k zákazu a znemožnění jejich práce. Tato praxe ilustruje, že otázkám vykořisťování pracovníků, obchodu s lidmi a nevyhovujícím pracovním podmínkám, je v Česku věnována pořád nedostačující pozornost. Zdá se však, že Ministerstvo vnitra, Ministerstvo a práce a sociálních věcí a další instituce se snaží v poslední době hrát aktivnější roli v tom, jaké jsou pracovní a životní podmínky pracovních migrantů. Především se soustředí na způsob organizace a zprostředkování práce z Ukrajiny do České republiky. Budou tak za spolupráce s nevládními organizacemi podporovat vytvoření alternativy k tzv. klientskému systému.

Marie Jelínková
(migrace(AT)mkc.cz) je editorkou migraceonline.cz a doktorandkou oboru veřejná a sociální politika na FSV UK. Ve své doktorandské práci se zaměřuje na zkoumání kvality života přistěhovalců v ČR.


POLSKO

Co vidíte jako podstatné události a změny, které se udály na tomto poli ve Střední a Východní Evropě v roce 2006?
Značná emigrace z Polska pokračuje a Poláci se objevují jako významní ‘nově vstupující‘ v několika západoevropských zemích. Otevření několika trhů práce ve státech EU pozměnilo směr polské pracovní migrace. Zatímco do roku 2004 Poláci migrovali převážně do Německa, od vstupu do EU polští migranti se zamířili do UK, Irska, Islandu a zemí Beneluxu. 

Je těžké odhadnout míru této emigrační vlny. Převaha analytiků se shoduje v tom, že počet emigrantů činí kolem 800,000. Emigrace způsobila nedostatek pracovních sil, který se promítl především v zemědělství a stavebnictví. Vládní návrhy otevřít tyto sektory cizím pracovníkům mají za cíl přilákat sezónní zaměstnance z Ukrajiny, země původu největší skupiny imigrantů v Polsku (jsou to nové regule umožňující Ukrajincům pracovat až tři měsíce v zemědělském sektoru a předpokládá se, že podobná opatření se zavedou i v stavebním sektoru). Jednodušší přístup k legální práci může být také podnětem pro ukrajinské pracovníky, kteří už v Polsku pobývají, a tím by vystoupili ze stínové ekonomiky.

Další záležitostí je vzrůstající počet uprchlíků v Polsku. Předpokládá se, že po vstupu Polska do Schengenské zóny počet vzroste. Polská úřad pro navrátilce a uprchlíky vyřizuje okolo 7-8,000 azylových aplikací z této země každým rokem. Tato situace poukazuje na potřebu komplexních integračních programů. 

Celkově se Polsko ještě nestalo cílovou zemí pro výraznější skupinu imigrantů. Toto se může změnit, až Polsko vstoupí do Schengenu, přestože náhlý vzestup počtu imigrantů se neočekává. Na druhé straně, Polsko určitě zažije pokračující proces emigrace na západ (to jest po zrušení omezení Poláků v přístupu na německý trh práce). Dalším objevujícím se trendem bude vzrůst pracovní migrace mezi novými členskými státy, obzvláště v příhraničních regionech: Poláci pracující v Litvě, Češi v Polsku, Poláci na Slovensku atd…

Justyna Frelak
Mgr. mezinárodní politika a ekonomické styky z Varšavské školy ekonomie a v středoevropských studií z Varšavské univerzity. Koordinátorka programu migrace a východní politiky v Institutu veřejných záležitostí, Varšava.

Piotr Kaźmierkiewicz
BA Politologie Univerzite jižního Oregonu a Mgr. v politické vědě na Středoevropské univerzitě, Budapešť. Odborník a výzkumník na Institutu veřejných záležitostí.

Mirosław Bieniecki
BA Filozofie a sociologie univerzita Lewis a Mgr. Ekonomie a společnost v Středoevropské univerzitě, Varšava. Ph.D. kandidát na Institutu filosofie a sociologie, Polská Akademie věd. Odborník a výzkumník na Institutu veřejných záležitostí.

mbieniec@acn.waw.pl


"Co považujete za nejdůležitější události a změny, které se udály na poli migrace během roku 2006?"
Nejdůležitější záležitostí pro polskou neziskovou organizaci, zabývající se uznanými uprchlíky a žadateli o azyl, je jejich integrace do polské společnosti. V roce 2006, v rámci projektů naší neziskové organizace, se toho hodně v této oblasti událo, převážně akcí týkajících se zaměstnanecké činnosti- cizinců. Je důležité poznamenat, že pozitivní změny se zatím neodehrály na poli právních předpisů, které jsou zapotřebí k povolení neziskovým organizacím jednat efektivněji a toto je důvod, proč je integrace nadále hlavní záležitostí. Lidé, kterým byl udělen status uprchlíka, mají právo se zúčastnit jednoletého integračního programu, nicméně tento program se skládá pouze z jazykových kurzů a finančního příspěvku. Cizinci, kteří získali uznávaný pobyt nejsou oprávněni účastnit se tohoto programu. Tato kategorie se týká většiny cizinců hledajících ochranu v Polsku. Výsledkem velice těžkých sociálních podmínek- nedostatek integračních programů, obtíže na trhu práce, problémy s ubytováním a nesnáze s dostupností lékařské péče – cizinci se často rozhodují neoprávněně překročit polské západní hranice. Pro výše zmíněné důvody, přistup Polska do Schengenské zóny byl pravděpodobně nejočekávanější událostí pro cizince. I přesto, že Dublin II měl veliký dopad od roku 2004 věci se změní po vstupu Polska do Schengenské zóny, jelikož potencionální žadatelé nebudou aplikovat o azyl, ale raději zůstanou a budou pracovat i ilegálně v západní Evropě. V případě, že osoba nezažádá o udělení azylu v jiné evropské zemi, vylučuje se právní možnost (pokud není uplatněn zákon znovupřijetí mezi zeměmi) ho vyhostit na základě Dublinu II.

Zdá se, že dalším důležitým problémem s praktickými následky je přísnější výklad “humanitární klauzule” na poli sjednocení rodin (nařízení rady (EC) číslo 343/2003). V roce 2006 byly tyto regule příliš přísně dodrženy západoevropskými zeměmi, a proto počet záporných rozhodnutí (zamítnutí sjednocení i velmi blízkých rodinných členů, jako sourozenci, anebo rodiče a dospělé děti) se navýšil. Důsledkem této politiky je vysoký počet podniknutých neoprávněných přechodů přes hranice cizinců a nelegálním pobytem v západní Evropě. Toto také znamená, že se často nechtějí integrovat, protože nechtějí zůstat v Polsku. Toto je a bude v budoucnu velmi podstatný problém pro EU, protože výsledkem této politiky budeme mít velikou skupinu cizinců, kteří nejsou nikde integrovaní, nemluví ani jedním z evropských jazyků, jejichž děti nemohou vystudovat žádnou školu v jakékoliv zemi. Pro Polsko je tento problém obzvláště závažný, jelikož Polsko je první bezpečnou zemí pro Čečence- dle Dublinu II, téměř každý by mohl být zaslán zpět do Polska, což znamená, že bude existovat obrovská skupina cizinců, čekajících na území na příští příležitost překročit hranice a přidat se k rodině na západě. V takových situacích opravdová integrace těchto cizinců v západoevropských zemích a ještě víc v Polsku, zůstává fikcí.

Agnieszka Jasiakiewicz

LLM (Právnická fakulta Varšavské university), Ph.D. stadium (Institut Trestního práva, Právnická Fakulta, Varšavská univerzita), studie ve středo evropském centru, Varšavská univerzita. Koordinátorka sekce pro uprchlíky a cizince ve sdružení s právní intervencí.


SLOVENSKO

"Co považujete za nejdůležitější události a změny, které se udály na poli migrace během roku 2006?"
Pojem migrácia vnímam predovšetkým v súvislosti so žiadateľmi o azyl a nelegálnymi migrantmi, preto sa aj moje pozorovanie sústreďuje na dianie v uvedenej oblasti.

V roku 2006 ma nepríjemne prekvapil dlhodobo najnižší počet udelených azylov v Slovenskej republike (konkrétne v počte osem udelených azylov) a pokračujúce odmietanie uznania žiadateľov z Čečenska ako osôb potrebujúcich medzinárodnú ochranu Migračným úradom. V porovnaní s predchádzajúcimi rokmi klesol aj počet evidovaných žiadateľov o azyl, čo je zrejme výsledkom pretrvávajúceho vnímania Slovenska ako tranzitnej krajiny na ceste do EÚ a predovšetkým ako krajiny, v ktorej nie je možné získať azyl. Cieľovými krajinami naďalej pre migrantov ostávajú Rakúsko, Nemecko a Veľká Británia.

Z legislatívneho hľadiska sa SR nepodarilo v stanovenom termíne (10.10.2006) splniť podmienku transpozície kvalifikačnej smernice a teda ani zaviesť novú formu potenciálnej ochrany pre žiadateľov o azyl – doplnkovú ochranu. Uvedená smernica bola transponovaná až koncom decembra s dátumom účinnosti k 1.1.2007, avšak pochybením zákonodarcu, bez akýchkoľvek prechodných alebo záverečných ustanovení týkajúcich sa pôsobnosti zákona. V súčasnosti teda nie je možné povedať, aké práva vyplývajú z novelizovaného znenia zákona o azyle pre žiadateľov, ktorých konanie o udelenie azylu ešte nebolo právoplatne skončené, prípadne bolo ukončené konštatovaním zákazu vyhostenia do krajiny pôvodu a neudelením azylu. Bude úplne v rozhodovacej právomoci Migračného úradu a súdov, či umožnia žiadať o doplnkovú ochranu a tým aj o prehodnotenie pôvodného rozhodnutia uvedeným osobám, alebo bude takéto konanie zastavené z dôvodu prekážky res iudicata

Pozitívnou udalosťou v druhom polroku 2006 bola úspešná realizácia projektu monitorovania ukrajinskej hranice a bratislavského medzinárodného letiska v spolupráci s Úradom hraničnej a cudzineckej polície, čím sa nezávislým mimovládnym organizáciám vytvorila možnosť priamo sa zúčastňovať na úkonoch ÚPZ vo vzťahu k migrantom na dvoch strategicky významných miestach a tým aj dohliadať na zachovanie zákonnosti v uvedených miestach.

Mgr. Zuzana Števulová
Liga za ľudské práva


MOLDÁVIE


"Co považujete za nejdůležitější události a změny, které se udály na poli migrace během roku 2006?"

Rok 2006 Moldavanům nepřinesl mnoho pozitivního, což platí dvojnásobně pro ty, kteří pracují v zahraničí. 40% domácností stále závisí na penězích posílaných ze zahraničí (tvoří asi 1/3 HDP). 35 000 dětí má alespoň jednoho z rodičů v zahraničí. Počet kandidátů migrace je vysoký, zatímco příležitosti mizivé. To má za následek vysoké náklady (4 000 euro) a neregulérní migraci. Pokud má vyřešit tento problém, potřebuje Moldavsko strategii bezpečné pracovní migrace (poskytující ochranu, výhody a bezpečí migrantům a omezující neregulérní migraci). Pouze tak mohou migranti těžit z pozitivních aspektů migrace.

Nejdůležitější změny a výzvy v oblasti migrace souvisely se vstupem Rumunska do EU. V říjnu 2006 uzavřely Moldavsko a Rumunsko dohodu o nového režimu cestování, která zavedla vízový režim pro občany Moldavska. Výhody, které přinesl vstup Rumunska do EU, vyvolaly mezi občany Moldavska snahu o znovuzískání rumunského občanství. V roce 2006 zaregistrovaly rumunské úřady celkem 530 000 žádostí a očekává se, že toto číslo vzroste až na 1,5 milionu.

I když je evropská politika sousedství vnímána většinou obyvatel Moldavska jako věc izolace (především kvůli vízovému režimu), očekávají se i přínosy. Rumunsko hodlá zvýšit svou rozvojovou pomoc na 10 milionů eur a Moldavsko získá prostředky i z podpůrných programů EU. V Kišiněvu  bude otevřeno společné centrum pro vydávání víz EU, protože v současné době schengenská víza vydávají pouze dvě velvyslanectví (německé a francouzské). Bylo zahájeno vyjednávání mezi Moldavskem a EU ohledně uvolnění vízového režimu a uzavření readmisních dohod. Evropská politika sousedství se jeví jako výborná příležitost k posílení spolupráce a hledání společných řešení v oblasti migrace, avšak to předpokládá otevřenost a snahu ze strany Moldavska i EU.

Daniela Gutu
Autorka studuje magisterský obor „Svobodný pohyb osob v Evropě“ na Univerzitě v Oradei v Rumunsku. Kontakt: danielagutu@gmail.com.


UKRAJINA

"Co považujete za nejdůležitější události a změny, které se udály na poli migrace během roku 2006?"
Pro oblast migrace na Ukrajině byly v roce 2006 příznačné zásadní politické spory a institucionální změny. Na Ukrajině probíhala diskuse o vytvoření jednotného úřadu pro migraci, který by odpovídal za celou problematiku migrace na Ukrajině namísto dosavadních pěti státních úřadů odpovídajících za jednotlivé aspekty migrace. Zatím nebylo v této věci dosaženo shody. Došlo však k významnému přesunu pravomocí v oblasti kontroly migrace mezi stávajícími úřady. O všechny kompetence v oblasti neregulérní migrace se nyní dělí Služba pro ochranu státních hranic s Ministerstvem vnitra, přičemž Výbor pro národnosti a migraci již do této oblasti nezasahuje. Dvě lokality určené k výstavbě detenčních center pro migranty výbor převedl na Ministerstvo vnitra. S pomocí mezinárodních organizací (EU, IOM) již byla zahájena projektová fáze výstavby jednoho z center. Prozatím existuje pouze jediné zařízení umožňující dočasný pobyt zadržených neregulérních migrantů, a to v obci Pavšino v Zakarpatském regionu. Toto zařízení, spravované Službou pro ochranu státních hranic, je přeplněné lidmi, kteří se pokusili o nezákonný přechod hranic, byli zadrženi a čekají na identifikaci. Ukrajina leží na hlavní tranzitní cestě migrantů z Indie, Pákistánu, Číny, Srí Lanky, Bangladéše a zemí SNS.

Pozornost se zaměřila také na spolupráci na ukrajinsko-moldavské hranici kvůli podpisu protokolu o zjednodušení hraničních formalit pro obyvatele příhraničních regionů v obou zemích.

V roce 2006 bylo přijato rozhodnutí o společných hraničních kontrolách na hraničních přechodech mezi Ukrajinou a Polskem. Realizace rozhodnutí se však očekává až v roce 2007.

Protože většina neregulérních migrantů se na Ukrajinu dostává z Ruska, bylo jednou z nejdůležitějších událostí v oblasti migrace uzavření readmisní dohody mezi Ukrajinou a Ruskem v prosinci 2006. Dohodu ještě musí oba státy ratifikovat. Probíhá jednání mezi Ukrajinou a Evropskou unií ve věci vízových a readmisních dohod. Podle informací Ministerstva spravedlnosti by k jejich podpisu mohlo dojít v červnu 2007.

Nataliya Oliynyk
LLM, doktorandka v oboru mezinárodního práva, Ústav mezinárodních vztahů v Kyjevě, z práce pro Mezinárodní organizaci pro migraci (IOM) na Ukrajině

Názory prezentované v této zprávě nemusí nutně odrážet stanoviska Mezinárodní organizace pro migraci.


MAĎARSKO

"Co považujete za nejdůležitější události a změny, které se udály na poli migrace během roku 2006?"
Kvůli reorganizaci maďarské veřejné správy došlo k vytvoření samostatného Odboru migrace na Ministerstvu spravedlnosti a vymáhání zákona. Od 1. srpna 2006 tento odbor řeší všechny otázky související s migrací, které byly v minulosti v působnosti Ministerstva vnitra a v některých případech též bývalého Ministerstva spravedlnosti.

K zásadnímu posunu došlo i v oblasti legislativy. Stávající zákon, který upravoval vstup a pobyt cizích státních příslušníků se vztahoval jak na občany třetích zemí, tak na občany členských zemí Evropského hospodářského prostoru, i když na druhou skupinu se vztahovala i některá specifická ustanovení. Situace, kdy existoval pouze jeden legislativní nástroj pro dvě zcela odlišné skupiny osob byla považována za poměrně problematickou, takže bylo přijato rozhodnutí vypracovat dva samostatné zákony. 

Díky aktivitě Odboru migrace schválil maďarský parlament oba nové zákony dne 18. prosince 2006. Jeden ze zákonů (č. I/2007) upravuje vstup a pobyt osob, které mají právo volného pohybu a pobytu v rámci Společenství, a to včetně rodinných příslušníků. Pravidla se vztahují i na občany Islandu, Lichtenštejnska, Norska a Švýcarska. Druhý zákon upravuje podmínky vstupu a pobytu občanů třetích států (zákon č. II/2007). Oba zákony vstoupí v platnost dne 1. července 2007 a pomohou Maďarsku naplnit požadavky vyplývající ze členství země ve Společenství a zároveň přenést příslušné směrnice do vnitrostátního práva.

Zoltán Lékó
Ředitel Odboru migrace


"Co považujete za nejdůležitější události a změny, které se udály na poli migrace během roku 2006?"
Všeobecné a místní volby v roce 2006, společně s interními politickými konflikty a ostrými demonstracemi v září- říjnu, silně redukovaly pozornost legislativní a exekutivní moci pro mezinárodní migraci. Hlavní fakta, výsledky a nedostatky v migračním řízení jsou vloženy do následujícího shrnutí.

Fakta (viz tabulky v příloze):

  1. Počet žadatelů o azyl je současné chvíli stabilní i přesto, že trendem od roku 2002 bylo snížení. Zatímco počet nezákonně vstupujících osob roste, počet mimoevropských žadatelů je limitovaný.
  2. Souběžně se snížením žadatelů o azyl, nově uznaní uprchlíci téměř vymizeli.
  3. Počet žadatelů o maďarské občanství roste v důsledku určitého nedávného zjednodušení zákona o maďarském statním občanství- Zákon maďarské národnosti (1993). Jinak síla přitažlivosti maďarského státního občanství zůstala stabilní pro sousedící země, zatímco míra žadatelů ze vzdálenějších zemí a mimo-evropských regionů se mírně navýšila.

Prezident státu a je oprávněn vydat rozhodnutí týkající se případů občanství. Nový president byl zvolen v červnu 2005. Na rozdíl od svých předchůdců deklaroval, že (všechny) podané žádosti budou zhodnoceny. Možná tato “hyperaktivita” a měnící se pozice prezidenta vysvětluje pokles usnesení.  

Stanovení:

  1. Nový centrální organ, ministerstvo spravedlnosti a vymáhání práva, zdědilo všechny úkoly přípravy legislativy, právní harmonizace, kontrolu nápravních zařízení, právní pomoc a notářských a jistých oprávněních ministerstva vnitra. Regulace a řízení mezinárodní migrace, policie, pohraničních hlídek, bezpečnostních opatření a mezinárodní spolupráce v trestních záležitostech náleží tomuto novému útvaru. Toto nové “hybridní” ministerstvo nese zodpovědnost za imigraci a národnost, implementaci procesu naturalizace a spolupráci s národními a evropskými agenturami/institucemi. Rychlý růst zodpovědnosti je příliš pro úředníky čelícími rozpočtovým škrtům v době státních reforem. Současné administrativní reformy a finanční krize by mohly vysvětlit vážný vývoj a i další nedostatky. Například nikdo nezhodnotil příčinu pro prudký pokles žádostí o azyl od roku 2002, nebo jak nepřítomnost integračních služeb bude přispívat další migraci uznaných uprchlíků, usazených migrantů.
  2. Uzpůsobení pravidel vztahujících se k migrantům byla ve velké míře nepřímo převzata. Například oběti zločinu mají právo na finanční vyrovnání, což uprchlíci mohou také obdržet.[1] Politické zrovnoprávnění se vyskytlo v předání jmen uznaných uprchlíků do seznamu voličů v místních volbách, [2] i když si toho nebyli vždy vědomi. Studentské úvěry se v roce 2006 zpřístupnily jak pro tuzemce EEA, tak pro uprchlíky a usazené migranty [3] . Pro usazené migranty se vedoucí inženýrské pozice také zpřístupnily [4] . Výsledkem může být určitá představa o zvýhodnění určitých skupin migrantů.
  3. Obecně současná práva a výhody uprchlíků se uchovaly v roce 2006. Na příklad společně mohou i oni s občany EEA využívat zvýhodněné jízdné ve veřejných dopravních prostředcích. [5] Musíme dodat, že převaha těchto výhod není přenesena do praxe, kvůli bezvýznamnosti. Například žadateli o azyl bylo původně dovoleno se přepravit (od hranic) zdarma do azylového centra ve veřejné dopravě s obdržením jednoduchého průkazu vydaného pohraničním strážcem. Tato příležitost byla před lety změněna zavedením 90 procentního snížení jízdného v souladu se sníženým tarifním systémem, nicméně chudý žadatel vstupující do Maďarska nemá finanční pokrytí 10 procent jízdného. Z tohoto důvodu jsou žadatele nejčastěji přepravováni nákladními auty do azylových center, místo veřejnou dopravou.
  4. Maďarsko zůstalo zastáncem:
  • Jak uzavřít po dekádách novou bilaterální dohodu o sociálním zabezpečení migrantů, když dohoda bude platná půl roku. Vstoupila v platnost v červenci 2006 s Rumunskem [6] , které vstoupilo do EU 1.ledna 2007. Přirozeně druhá strana byla výhercem jednostranného migračního pohybu. Maďarsko musí zaplatit celkové sociální přemístění usazených migrantů přijíždějících z Rumunska, včetně celkové sumy penze. Nová dohoda poskytuje rovný přístup pro legální migrační pracovníky, občany EU, uprchlíky, osoby bez občanství, společně s jejich rodinnými příslušníky. Exekutivní pravidla nebyla ještě přijata.
  • Oficiální absence usazených dětí migrantů v registru obyvatelstva.
  • Nepřenesení směrnic o migraci a volném pohybu občanů EU. I přesto, že příslušníci těchto stanov si nebyli vědomi těchto nedostatků, Evropská komise podala nahlášení poškození procesu proti Maďarsku u Evropského soudu pro spravedlnost (31 . ledna 2007) jen pro vynechání část stanov o dlouhodobém statutu trvalého bydliště migrantů. Zákon, včetně částečné realizace, byl přijat minulý prosinec. Avšak pravidla výkonné moci se teprve připravují.Řízení nadále pokračuje u Evropského soudu pro spravedlnost.
  • Omezující přístup migračního řízení, v souladu s evropskou kulturou právního zabezpečení (viz program Haagu) pokračuje též v Maďarsku. Například znovupřijetí dohody s Bosnou-Hercegovinou [7] bylo uzavřeno a publikováno a to samé s Francií. Respektují tato opatření stejně lidská práva občanů třetího světa, jako původně slibovaly? Kromě toho konvence OSN v boji proti mezinárodnímu organizovanému zločinu [8] byla vyhlášena, ale k její realizaci byla poskytnuta jen částečná infrastruktura. Měnící se a více sofistikovaný postoj pro oběti pašeráctví se v sociálních službách a příručkách nikdy neukázaly. Co mohou autority činit s citátem dodatkového protokolu (článek 5): “Migranti nemohou být zodpovědni za žaloby podle tohoto protokolu, jelikož byli předmětem řízení pašeráctví. (článek 6 tohoto protokolu)”?
  • Migrantní pracovníci byli také považováni za marginální skupinu, když jejich výskyt na trhu práce a migrační potenciál rumunských dělníků hluboce ovlivnil stínovou ekonomiku, oboustranná pravidla a pojednání. V roce 2006 právoplatně zaměstnaní občané EEA a pracovníci třetích zemí činili přes 70,000, protiprávně zaměstnaní dělníci možná dvojnásobek (3-5% zaměstnaného obyvatelstva). Udržení zásad reciprocity [9] směrem k A8 a pracovních povolení, s výjimkou 250 nikdy-neuplatněných povolání, týkající se rumunských a bulharských dělníků může vyjádřit tuto kontroverzní politiku východní expanze.

Na závěr přechodné regule na trhu práce, zaniklá uzávěrka pro přemístění migračních směrnic, nedostatku pracovních sil, 5. vlna zvětšení a únik mozků imigrantů, kteří tu musejí strávit depresivní období, nebyly dostatečným impulsem pro maďarské migrační manažery a správce začít reformu v této doméně. Možná v nadcházejících letech…

Judit Tóth
Maďarská asociace migrantů

Příloha (pouze ve verzi v pdf)


[1] Ministerský dekret 1 roku 2006, 6 ledna o implementaci pravidel o asistenci a poskytnuté kompenzaci pro oběti zločinu – v souladu se zákonem CXXV z roku 2005

[2] Ministerský dekret 29 roku 2006, 30. května o implementaci pravidel o Zákonu C z roku 1997 o místních volbách a volbách primátorů

[3] Státní dekret 86 roku 2006, 12. května o studentských úvěrech

[4] Státní dekret 244 z roku 2006, 5. prosince o implementaci pravidel o požadavcích a oprávněnosti inženýrství v stavařství a průmyslu

[5] Státní dekret 139 z roku  2006, 29. června o sníženém jízdném ve veřejných dopravních prostředcích a vozidlech

[6] Zákon II z roku 2006 publikování Dohody o sociálním zabezpečení vyjednáno mezi Maďarskem a Rumunskem v Bukurešti, 20. října 2005

[7] Zákon XVIII z roku 2006 o publikování mezivládní dohody mezi Maďarskem a Bosnou.Hercegovinou o znovupřijetí osob vyjednáno v Budapešti, 21. května 1996.

[8] Zákon CII a CIII z roku 2006 o publikování konvencí OSN Proti nadnárodně organizovanému zločinu a jeho doplňujícím usnesení proti únosu migrantů po souši, moři, či vzduchem

[9] Státní dekret 93 z roku 2004, 27. května o vzájemnosti pracovních sil a ochranné doložce platné po vstupu do EU- byl nedávno v roce 2006 modifikován liberalizací trhu práce v určitých 15 EU zemích

 





Ke stažení


...nahoru▲   

Kontakt

Multikulturní centrum Praha
Náplavní 1
120 00 Praha 2

Tel: (+420) 296 325 345
E-mail: migraceonline@mkc.cz

Doporučujeme



Sponzoři

Partneři

Webdesign & publikační systém Toolkit - Econnect