Portál pro kritickou diskuzi o migraci v České republice
a v zemích střední a východní Evropy

MigraceOnline.czE-knihovna › Ještě neprostupnější hranice

Ještě neprostupnější hranice

23. 6. 15
Zdroj: migraceonline.cz
Evropská unie pracuje na nové agendě pro migraci. Podle všeho ale k záchraně uprchlíků nepřispěje.
Převzato z webu A2larm.cz
Autor: Jan Blažek, doktorand Ústavu mezinárodních vztahů 

Refugees_on_a_boat-833x540.jpg

Zprávy o utonutí stovek migrantů se v posledních letech stávají neblahou tradicí. V noci na neděli 19. dubna se odehrála asi největší migrační tragédie posledních let. V libyjských vodách, zhruba dvě stě kilometrů od italského ostrova Lampedusa, zahynulo až sedm set uprchlíků. O necelý týden dříve ztroskotala ve Středozemním moři další plavidla s utečenci. Letošní počet obětí uzavřenosti Evropy se tak vyšplhal na tisíc šest set. To je radikální vzestup oproti prvnímu čtvrtletí loňského roku, kdy si Středozemní moře vyžádalo čtyřicet šest obětí. Tyto tragédie bohužel navazují na události, jako bylo ztroskotání lodi u Lampedusy v roce 2013, kde utonulo na tři sta šedesát migrantů, či nehoda z loňského září, při níž zahynulo pět set uprchlíků poté, co do jejich lodi narazili pašeráci se záměrem přinutit je přestoupit na menší plavidlo.

Naše moře

Vysoký počet obětí je do značné míry důsledkem ukončení italské operace Mare Nostrum (Naše Moře), která za jeden rok vedla k záchraně více než sta tisíc životů, avšak byla pro Itálii dlouhodobě neudržitelná kvůli vysokým finančním nákladům (devět milionů euro měsíčně). Mise Frontex Triton, která nyní ve Středomoří působí, nebyla nikdy zamýšlena jako náhrada Mare Nostrum; je zaměřena spíše na ochranu hranic. Současně má asi třetinový rozpočet a limitovaný územní dosah – jde především o oblasti okolo Itálie a Malty.

Zdá se, že nová agenda má spočívat spíše v tom, že budeme systematicky využívat výhod migrace, aniž bychom přijali svůj díl odpovědnosti za ty, kteří utíkají před válkami, dominancí, násilím a extrémní chudobou.

Jedním z argumentů proti obnově rozsáhlé záchranné mise, která by byla schopná nahradit Mare Nostrum, je přesvědčení, že tyto operace fungují jako „pull factor“ pro migranty. Jak ovšem dokazují rekordní počty uprchlíků, kteří se pokoušejí dostat přes Středozemní moře i po ukončení této mise, důvody migrace do Evropy nestojí a nepadají s existencí záchranných operací.

Evropská agenda pro migraci

Neustále stoupající počet obětí a fakt, že pro uprchlíky neexistuje nebezpečnější cesty než přes Středozemní moře, jsou pádné argumenty pro to, aby evropská migrační politika upustila od tendence se před uprchlíky uzavírat. V tomto napjatém kontextu Evropská komise začala pracovat na nové Evropské agendě pro migraci. Práce na ní započaly 4. března tohoto roku a výsledná podoba má být prezentována v polovině května. Ačkoliv je cílem Junckerovy Komise nabídnout opravdu všeobjímající agendu, z dosavadních zpráv se zdá, že je paradoxně dosti kusá. V každé z navrhovaných oblastí chybí alespoň jedno důležité téma. Ovšem právě ona opomenutá témata stojí v jádru dnešních debat a jejich adresování nabízí možnost posunu k humánnější a rovnostářštější podobě evropské migrační politiky.

Podle dosavadních informací se práce Komise zaměřuje na čtyři klíčové okruhy. Prvním z nich je snaha dosáhnout silného a koherentně implementovaného společného evropského azylového systému. Komise konstatuje, že cílem je především eliminovat odlišnosti mezi jednotlivými zeměmi. Tato snaha zdá se být v situaci, kdy se přijímací podmínky a možnost získání azylu rapidně liší, vhodnou cestou a je třeba ji podporovat. Avšak největší slabinou současného azylového systému, kterou Komise v práci na nové agendě zcela opomíjí, je dublinský systém. Na jeho základě je žádost o azyl řešena pouze jednou zemí – zpravidla tou, jíž uprchlík vstoupil na území EU. Migrantům je tak bráněno zvolit si zemi dle jejich preferencí, což často vede k narušování rodinných vazeb. Tento systém také neúměrně zatěžuje jižní státy, které slouží jako jakési ochranné nárazníkové pásmo pro ostatní země. Agenda rovněž ignoruje volání po větší solidaritě a sdílení azylové zátěže. Česko je jednou ze zemí, které z tohoto systému neuvěřitelně těží, a přesto není schopné solidarity s uprchlíky ani s dalšími zeměmi EU, jak ukázala například kauza patnácti syrských rodin, o jejichž přijetí se rozhodlo až po silném společenském tlaku.

Nedostatek legálních cest

Druhým bodem, který hodlá Komise rozpracovat, je nové uchopení evropské politiky vůči legální migraci. Komise zde legální migraci chápe jako cestu, jak přitáhnout vysoce kvalifikované pracovníky ze zahraničí s cílem učinit Evropu kompetitivnější v globálním kontextu. Tato absurdní redukce zcela opomíjí hlavní body kritiky, které se na Evropu snáší v kontextu současné migrační krize. V jádru debat o legální migraci by měla být diskuse o otevření legálních kanálů, kterými by mohli uprchlíci bezpečně docestovat do Evropy, a vyhnout se tak nebezpečí Středozemního moře a bezskrupulózním kriminálním sítím pašeráků. Aby se Evropa zbavila odpovědnosti za úmrtí na moři, měla by uprchlíkům nabídnout více míst v přesidlovacích programech pro uprchlíky a humanitární a studentská víza či víza umožňující sjednocení rodin, aby mohli zvolit bezpečnou a legální cestu.

Třetím bodem Agendy je posílení boje proti neregulérní migraci – proti pašeráckým sítím a obchodníkům s lidmi. Ačkoliv je pravda, že pašeráci zneužívají utrpení druhých k vlastnímu obohacení, v drtivé většině případů představují jedinou možnost, kterou uprchlíci toužící dosáhnout břehů Evropy mají. Snaha potlačit pašeráctví se může tvářit jako humanitární úsilí namířené proti hyenismu, dokud ovšem Evropa nenabídne legální alternativy, jde jen o nástroj, jak zabránit dalším vlnám uprchlíků. Tato úvaha je také podpořena tím, že v tomto bodě hodlá Evropa posilovat spolupráci s tranzitními zeměmi, například prostřednictvím readmisních dohod, které umožňují neregulérní uprchlíky vracet do zemí, jako je Egypt či Maroko, v nichž je situace pro utečence značně nejistá.

Posledním bodem, na kterém Komise pracuje, je další posílení bezpečnosti vnější hranice. Klíčovou úlohu v tomto úsilí hraje agentura Frontex. Komise se táže, zda by nebylo namístě ji více finančně podpořit a zajistit větší množství lidských zdrojů a lepší materiální vybavení, aby mohla adekvátně reagovat na nové výzvy. Snahou lépe vybavit Frontex tedy Komise jasně naznačuje, že jedním z klíčových cílů je hranice ještě neprostupnější než doposud.

Omezené cíle nové agendy

Celkově se zdá, že nová agenda má spočívat spíše v tom, že budeme systematicky využívat výhod migrace, aniž bychom přijali svůj díl odpovědnosti za ty, kteří utíkají před válkami, dominancí, násilím a extrémní chudobou. Cílem není komplexní a systematická politika, která bude reagovat na největší nedostatky, jež vedou k úmrtí tisíců uprchlíků, ale spíše sofistikovanější strategie omezování migrace do Evropy a důraznější kontrola a ochrana hranic. Politika strachu tak opět vítězí nad snahou pomoci lidem v nouzi, přestože Evropa nese velký podíl na problémech, které tuto nouzi způsobují.

Evropa se považuje za rodiště moderního uprchlického režimu, přitom už léta popírá jeho základní pilíře a obrací se uprchlíkům zády. Bohužel nová Evropská agenda pro migraci pravděpodobně nepřinese změnu. Je třeba zvýšit společenský tlak, aby si evropské i národní instituce uvědomily, že obrana valů Pevnosti Evropa, zaštiťovaná xenofobní rétorikou, je neudržitelnou cestou, která podkopává samotné základy toho, kým jsme – a kým chceme být.  


 

Tento článek vznikl v rámci projektu Na práci v ČR, financovaném z Evropského sociálního fondu prostřednictvím OP LZZ a státního rozpočtu ČR.


...nahoru▲   

Kontakt

Multikulturní centrum Praha
Náplavní 1
120 00 Praha 2

Tel: (+420) 296 325 345
E-mail: migraceonline@mkc.cz

Doporučujeme



Sponzoři

Partneři

Webdesign & publikační systém Toolkit - Econnect