Portál pro kritickou diskuzi o migraci v České republice
a v zemích střední a východní Evropy

MigraceOnline.czE-knihovna › Integrace po Švýcarsku aneb škola základ života

Integrace po Švýcarsku aneb škola základ života

29. 7. 14
Zdroj: migraceonline.cz
Téma: Integrace
Článek se zabývá aktuálním tématem integrace migrantů, přičemž bližší pozornost je věnována integraci dětí a jejich rodičů, za podpory vzdělávacích zařízení. Autorka reaguje na právě probíhající integrační projekty dětí migrantů ve školách v ČR a poukazuje tak na obdobné projekty ve Švýcarsku, jež má s integrací kulturní a jazykové různorodosti mnohaleté zkušenosti. Následující text se věnuje školní integrační politice kantonu Curych.

Integrace není nikdy zcela u konce

Švýcarsko je zemí, která je založena na jazykové a kulturní různorodosti a na uvědomění si z tohoto pramenící názorové mnohosti svého obyvatelstva. Tato faktická variabilita se dále odráží v politickém systému země, zohledňující suverenitu všech svých kantonů, vytvářejících federaci. Právě schopnost Švýcarska vypořádat se s touto kulturní a národnostní mnohostí, stála vždy ve středu jeho pozitivního ohlasu mezi dalšími evropskými státy a představuje tudíž oblast fungování státu, na kterou by bylo vhodné se blíže zaměřit také v rámci integračních snah České republiky.

Proces integrace je orgány švýcarské federální správy popsán jako plynulé vytváření společenského prostoru, zaručujícího všem jeho účastníkům svobodný pohyb, rovnost příležitostí a šancí. Je proto zdůrazňována také osobní rovina tohoto procesu, který do značné míry prokazuje schopnost jedince aktivně a plnohodnotně se do nové společnosti zapojit a samostatně se v ní pohybovat. Integrace je tudíž celospolečenským jevem, který není nikdy zcela u konce, a jež v sobě zahrnuje také možnost konfliktu jako prostředku umožňujícího její kvalitativní posun. Integrace je jedním z hlavních úkolů státu, který podněcuje participaci obyvatelstva na její realizaci a společném vytváření prostoru, respektujícího různorodost všech jeho účastníků. V migračním diskursu je pak získání občanství cílové země považováno za dosažení nejvyššího stupně integrace jedince v nové společnosti, anebo způsob jak podpořit další stadium tohoto procesu [1].

Města a kantony jako klíčoví aktéři integrace

Integrační politika je ve Švýcarsku zřizována na několika úrovních. Na federální úrovni zodpovídá za vedení migrační agendy Ministerstvo spravedlnosti a policie. K těmto orgánům se dále vztahuje spolkový úřad pro migraci, který se zabývá správou pravidel vstupu, životními podmínkami migrantů a problematikou uprchlíků. Úřad pro migraci je dále zodpovědný za integraci migrantů a jejich pojištění v nezaměstnanosti, odborné vzdělávání a výměnu informací a zkušeností, týkajících se migrační tématiky mezi kantony. Za účelem výměny informací na federální úrovni a posílení koordinace mezi kantony, městy a obcemi byla zřízena takzvaná tripartitní aglomerační konference. Výsledky konference jsou dále zpracovány Federální komisí pro migraci, jež dále spolupracuje se Spolkovou radou a vydává zprávy, stanoviska a doporučení, týkající se problematiky migrace. Veškeré směřování integrace je ukotveno na úrovni měst a kantonů, které spolu v této věci blízce spolupracují a výsledky spolupráce směřují na orgány federální správy. Iniciativa tak putuje „zdola“ přímo z míst a od osob, které jsou s migranty v každodenním kontaktu. I přes jasné výhody tohoto systému, je nutno uvést, že federální úroveň státní správy je v celoevropských hodnoceních často kritizována právě za „nízkou“ úroveň vlastní iniciativy v přímém ovlivňování a evaluaci záležitostí, týkajících se problematiky migrace a integrace ve Švýcarsku.

Finanční participace i motivace

Financování integračního procesu je založeno na oblasti třech pilířů. V první řadě je záležitostí federální vlády, která od roku 2001 poskytuje finanční podporu přímo jednotlivým kantonům a obcím [2]. Výše federální podpory se dále odvíjí od schopnosti kantonů prokázat investici alespoň poloviny dotované federální částky z domácích prostředků. Jednotlivé kantony jsou tak motivovány k maximalizaci pracovního uplatnění migrantů na svém území, kteří svou prací představují nejenom finanční zisk, ale skrze pracovní integraci je také přímo ovlivněna jejich sociální integrace. Tímto se minimalizují rizika spojená s procesem začlenění do majoritní společnosti. Federální agenda představuje v otázkách integrace klíčovou roli, jelikož vytváří povědomí o důležitosti opatření souvisejících s procesem integrace a aktivně tak podporuje integrační iniciativu přímo na její lokální úrovni.

Vzdělání a jazyk – hlavní bod švýcarské integrační politiky

Základním kamenem švýcarské integrační politiky je umožnění zprostředkování dalšího vzdělávání, a to především v oblasti jazyka. Švýcarsko v sobě zahrnuje čtyři rozdílné jazykové skupiny obyvatel, tvořící čtyři národní jazykové kultury, skrze které jsou migranti integrováni. Výuka oficiálního jazyka kantonu, ve kterém migrant/tka žijí je navíc často vedena v mateřském jazyce studentů, čímž se podstatně urychluje jejich integrační proces.

Jedním z nejdůležitějších odvětví integrační politiky je integrace migrantů a jejich dětí na úrovni školství. Programy vzniklé za účelem vzájemného porozumění mezi migranty a oficiální strukturou státu, kantonu a města na úrovni vzdělávání, patří vůbec mezi ty nejpropracovanější. Další část tohoto článku se bude věnovat multikulturnímu integračnímu vzdělávání na úrovni kantonu Curych.

Hlavní zastřešující program s názvem „Integrace a vzdělávání“ klade důraz na vytvoření rovných příležitostí pro děti a mladistvé z rozdílných sociálních, jazykových a kulturních skupin. Program je rozdělen na několik částí, z nichž se každá zaměřuje na jiný aspekt integrace v rámci školního vzdělávání [3].

Prvá z těchto částí se zabývá jazykovou kompetencí žáků, k čemuž byl vytvořen také projekt „Němčina jako druhý jazyk “, v jehož rámci dochází k systematickému procvičování všech oblastí jazyka. Vyučující jsou pozitivně motivováni k mnohojazyčnosti a spolupráci s rodným jazykem jednotlivých žáků, což se projevuje například na učebnicích, jež jsou často vedeny dvoujazyčně. Hlavním argumentem pro tento typ výuky je snaha o souběžnost rozvoje německého jazyka, ale také rodné řeči a to především u mladších žáků, což vede k lepšímu pochopení a výsledkům ve studiu. Přestože je program zaměřen především na žáky, počítá se také s plným nasazením jejich rodičů, kteří jsou touto cestou motivováni ke spolupráci se školou a vyučujícími a v některých případech také sami dále vzděláváni [4].

Další z částí programu se zabývá rovností šancí žáků v procesu integrace. V této části programu je zajištěna kvalita vzdělávání dětí, včetně dětí migrantů. K tomuto účelu byl vytvořen program s názvem „Kvalitní vzdělávání v multikulturních školách“, zabývající se vzděláváním dětí již od předškolního věku. V rámci tohoto vzdělávání žáci mimo jiné zjišťují své sociální dovednosti, které jsou potřebné v celém procesu integrace. Absolventi tohoto programu se na trhu práce obyčejně uplatňují v učňovských, anebo středoškolských oborech.

Další částí programu je kategorie s názvem „Respekt a sociální soudružnost“. V této kategorii jsou vyjmenovány základní sociální kompetence všech absolventů multikulturního vzdělávání. Tyto kompetence zahrnují především schopnost jednotlivce vypořádat se s kulturní různorodostí a konstruktivního řešení konfliktních situací v sociálním prostoru.

Poslední část programu je pojmenována „Partnerství a dialog“. Zde je kladen důraz na vzájemnou spolupráci a podporu mezi učiteli a rodiči, ale také mezi vzdělávacími institucemi a prospektivními zaměstnavateli jejich absolventů. Následný dialog pak umožňuje další prohlubování a směřování na úrovni sociální, kulturní a ekonomické integrace. Program se skrze své dílčí projekty snaží o dynamickou spolupráci se širší společností a profesními institucemi a pro svá teoretická stanoviska a osnovy tak čerpá z aktuální sociální praxe.

Myšlenky programu s názvem „Respekt a sociální soudružnost“, stejně jako „Partnerství a dialog“, jsou taktéž součástí programu „Kvalitního vzdělávání v multikulturních školách“. Na mnoha školách jsou programy „Němčina jako druhý jazyk“ a „Kvalitní vzdělávání v multikulturních školách“ propojeny.

Kvalitní vzdělávání v multikulturních školách

Také pro prostředí českého školství je zajímavý především program s názvem „Kvalitní vzdělávání v multikulturních školách“, který má v ČR svou obdobu pod názvem „Multikulturní škola,“ anebo „Inkluzivní vzdělávání“. Tento projekt je určen především, ale ne výhradně pro školy sdružující děti sociálně a ekonomicky znevýhodněné a děti migrantů, jejichž počet z celkového počtu dětí na škole dosahuje 40 % a více. Výuka zastřešena tímto programem je zaměřena především na zdokonalení němčiny jako druhého jazyka, ale také na multikulturní vzdělávání a výchovu.

Takto vysoký počet dětí, jejichž prvním jazykem není němčina a jejichž rodiče se do Švýcarska přistěhovali z jiného státu, má v mnohých případech přímý vliv na kvalitu výuky. Stejně jako děti z rodin se sociálně znevýhodněným zázemím, mají často problém vyrovnat se s tempem výuky vedené v německém jazyce, což se negativně odráží na jejich studijních výsledcích. Program je směřován na pomoc právě těmto dětem, jejich rodičům a učitelům, kterým nabízí kvalitní alternativu vzdělávání, založenou právě na specifičnosti jejich situace. Přestože je program koncipován především pro školy s velkým počtem dětí, jejichž prvním jazykem není němčina, do budoucnosti se počítá se stále vyšším nárůstem participace škol s většinovým počtem německy hovořících žáků a dětí vysoce kvalifikovaných migrantů. Program je finančně podporován kantonální radou, která na jeho provoz ročně paušálně vymezí až 40 tisíc franků na jednu školu [5].

Program staví na myšlence rovného přístupu ke kvalitnímu vzdělávání, přičemž zdůrazňuje důležitost zároveň probíhajícího integračního procesu. Hlavním cílem programu je systematicky vzdělávat děti především v oblasti jazykové výchovy, a to často skrze dvoujazyčné jazykové vedení, kdy se využívá také mateřského jazyka. Děti, stejně jako jejich rodiče, jsou skrze specificky vedenou výuku dále vzdělávány k pochopení kulturní mnohosti, respektu a vzájemné toleranci. Vzdělávací osnovy jsou vytvořeny tak, aby flexibilně reagovaly na potřeby každé školy a jejich vzájemné spolupráce. Tvůrci osnov dále nepřepokládají, že k vyrovnání úrovně vzdělávání dojde v krátkodobém časovém horizontu, nýbrž jsou si vědomi toho, že jde o dlouhodobý cíl, ke kterému je zapotřebí spolupráce nejenom škol navzájem, ale také rodičů.

Čtení je nejlepší učení (A.S.Puškin)

Jazykové vzdělávání ve školách s výše zmiňovaným programem se zaměřuje kromě výuky němčiny jako druhého jazyka, také na procvičování dalších odvětví jazyka. V první řadě je to literárnost, pod kterou spadá čtení, psaní, slovní přednes a rozšiřování slovní zásoby. Program vychází ze studie PISA z roku 2000, která uvedla, že až polovina žáků, a to nejenom těch, jejichž prvním jazykem není němčina, čte nedostatečně, což se dále negativně projevuje také na jejich kvalitě mluvené řeči. Školy jsou podporovány v organizaci čtecích soutěží, nocí literatury a investicích do knih, psaných v rodném jazyce žáků. Pro účely čtení a pochopení textu byla zřízena internetová stránka, kde jsou děti motivovány jak ke čtení, tak skrze doplňující otázky také ke zpětné odezvě o tom, jak dobře pochopily čtený text. Škola dále motivuje také rodiče k tomu, aby oni sami navštěvovali knihovnu a byli tak svým dětem příkladem. Podstatou této části projektu je především prohloubit schopnost dětí porozumět textu, a tím vytvořit pozitivní vztah ke čtení jako takovému. Dalším způsobem jak prohloubit zájem žáků o literaturu a zvýšit tak jejich literární úroveň, je systematický sběr textů různé obtížnosti pro žáky s rozlišnou schopností číst. Pedagog tak má k dispozici množství materiálu, jež může průběžně přidělovat dětem podle jejich dosažené úrovně čtení a tím postupně zvyšovat jejich dovednosti v této oblasti. V případě spolupráce s dalšími třídami v rámci jedné školy tak dochází ke kvalitně organizovanému jazykovému vzdělávání.

Integrace cizinců do školského systému

Program se dále zabývá také aktivní podporou všeobecného vzdělávání žáků. Školy motivují své žáky k úspěšnému absolvování studia za účelem jejich dalšího vzdělávání v učňovských oborech a středních školách. Reagují tak na výsledky šetření, které ukazují, že mnoho dětí ze sociálně a kulturně znevýhodněných rodin, má nedostatečnou kvalifikaci, založenou na špatně nastaveném vzdělávacím systému. Tito žáci pak zažívají problémy v procesu hledání zaměstnání. Hlavním cílem je proto zajistit vedení výše uvedeným skupinám žáků prakticky od příchodu do mateřské školy, až po jejich nástup na učňovský, anebo středoškolský stupeň vzdělávání. Žáci jsou vedeni ve dvou oblastech, přičemž v první, jež se zabývá prospěchem, se klade důraz na jejich správnou kazuistiku vytvořenou učitelem, který s ní v průběhu vzdělávání dále pracuje, přetváří ji a doplňuje. Poznatky o jednotlivých žácích jsou dále sdíleny s ostatními vyučujícími a žáky samotnými, přičemž se dbá o optimalizaci výkonu jednotlivce a prohloubení spolupráce s jeho rodiči. Program dále dohlíží na to, aby přechody mezi jednotlivými vzdělávacími institucemi proběhly plynule a bez větších obtíži jak pro žáka, tak pro jeho rodiče. To se děje pomocí kurzů, které jsou organizovány pro rodiče dětí jako příprava na vstup do mateřské, anebo základní školy a na její druhý stupeň. Kurzy jsou vedeny v několika jazycích a jejich hlavním cílem je integrace žáka a jeho rodičů do školského systému.

Multikulturní porozumění a rovnost dětí i rodičů – cizinců i „místních“

Poslední část programu se zaměřuje na oblast podpory integrace dětí ve smyslu celospolečenských integračních snah. Škola je pokládána za prostředí, ve kterém se děti učí jak spolu navzájem vycházet, komunikovat a spolupracovat. To se děje za pomocí vedení učitelů, kteří se ve svých vzdělávacích činnostech soustředí na oblast kulturní výchovy, ve které zdůrazňují důležitost vzájemného kulturního porozumění a rovnosti. Další snahy pak směřují do prohloubení spolupráce mezi dětmi a mezi rodiči navzájem. Děti se učí o kulturních tradicích svých spolužáků, přičemž dochází k pochopení odlišností mezi nimi a tímto také k prohloubení vzájemných vztahů. Učitelé pořádají sezení mezi dětmi a mladistvými různého věku, přičemž dochází k diskusím na různorodá témata. Při těchto sezeních se děti učí naslouchat, klást otázky, vytvářet kompromisy a vidět probíraná témata z mnoha různých úhlů. Podobná sezení jsou organizována také mezi rodiči navzájem, především za účelem výuky jazyka, anebo komunikace s učiteli. Často je pak tato komunikace zprostředkována za přítomnosti multikulturního pracovníka, jež disponuje jak jazykovou vybaveností, tak také faktickými vědomostmi o kulturních odlišnostech, které mohou ovlivnit vzájemné porozumění mezi rodiči a učiteli.

Osnovy programu „Kvalitní vzdělávání v multikulturních školách“ jsou stanoveny dvěma různými způsoby. Školy jsou seznámeny s třemi hlavními výše uvedenými myšlenkami programu, které pak dále skrze vlastní projekty zpracovávají do školních osnov. Školy mohou také zvolit způsob organizace práce a vytvářet tak projekty společně. Cílem programu je pak tyto projekty podporovat a zajistit, aby byly po několika letech vývoje zařazeny do stálé nabídky programu „Kvalitní vzdělávání v multikulturních školách“ a sloužit tak jako odrazový můstek pro jeho nové účastníky. Pro školy, které se rozhodnou programu zúčastnit, byl vytvořen postupový plán, který popisuje přesný rozvrh jeho integrace do školských osnov. Časové období, potřebné pro úplné zapojení do programu je určeno přibližně na pět let, přičemž zahrnuje také období příprav přístupu k programu a vlastní iniciativu ve vývoji projektů. Program je finančně podporován kantonem Curych, který každoročně uvolní až přes 10 tisíc franků pro potřeby jednoho školského zařízení, účastnícího se programu „Kvalitní vzdělávání v multikulturních školách“.

Výsledky programu jsou pravidelně hodnoceny úřadem pro vzdělávání. Program prochází pravidelnou aktualizací, která mimo jiné reflektuje nové poznatky z výukové praxe a celospolečenských vzdělávacích a integračních snah. „Kvalitní vzdělávání v multikulturních školách“ tak představuje podstatnou část důkladně a pragmaticky organizovaného integračního systému Švýcarska.


esf_eu_oplzz_podporujeme_horizontal_cmyk_2.jpg

Tento článek vznikl v rámci projektu Na práci v ČR, financovaném z Evropského sociálního fondu prostřednictvím OP LZZ a státního rozpočtu ČR.



[1] Získání občanství ve Švýcarsku není jednoduché. Žadatelé musí splnit čekací dobu 12 let a dále splňovat lhůtu nepřetržitého pobytu v rámci jednoho kantonu, která se liší. Děti migrantů narozené ve Švýcarsku nepodléhají automaticky místnímu státnímu občanství, ale jsou vedeny jako příslušníci mateřského státu. Švýcarsko dále z důvodu své vlastní národní podstaty nerozeznává mezi národností a občanstvím a za občana se proto považuje kdokoliv s platným švýcarským pasem. Dvojí občanství je ve Švýcarsku povoleno. V případě, že je o něj žádáno svobodnou osobou, ztrácí ta tak své původní občanství. Dojde-li ke sňatku cizince/cizinky s osobou vlastnící švýcarský pas, získává tento/tato ke svému občanství také občanství Švýcarské.

[2] V letech 2001-2013 se jednalo o dotaci ve výši 16 milionů švýcarských franků. Od roku 2014 se dotace zvýšily na 36 milionů franků. Výše dotací tak reagují na stále zvyšující se počty migrantů ve Švýcarsku, viz Schweizerische Eidgenossenschaft, Spezifische Integrationsförderung: https://www.bfm.admin.ch//content/bfm/de/home/themen/integration/foerderung/spezifisch.html

[3] Kanton Zürich Bildungsdirektion, Volkschulamt, Leitlinien Bildung und Integration, PDF 2008, [31.5. 2014], http://www.vsa.zh.ch/internet/bildungsdirektion/vsa/de/schulbetrieb_und_unterricht/schule_migration0.html

[4] Například v programu věnovanému jazykovému vzdělávání matek předškolních dětí.

[5] Kanton Zürich Bildungsdirektion, Volkschulamt, Handreichung Qualität in multikuturellen Schulen, PDF 2008 [31.5. 2014], http://www.vsa.zh.ch/internet/bildungsdirektion/vsa/de/schulbetrieb_und_unterricht/qualitaet_multikulturelle_schulen_quims.html


Použitá literatura:

Kanton Zürich Bildungsdirektion, Volkschulamt, Leitlinien Bildung und Integration, PDF 2008, [31.5. 2014],
http://www.vsa.zh.ch/internet/bildungsdirektion/vsa/de/schulbetrieb_und_unterricht/schule_migration0.html
Kanton Zürich Bildungsdirektion, Volkschulamt, Handreichung Qualität in multikuturellen Schulen,PDF 2008 [31.5.2014],
http://www.vsa.zh.ch/internet/bildungsdirektion/vsa/de/schulbetrieb_und_unterricht/qualitaet_multikulturelle_schulen_quims.html

Michaela Mohylová
Michaela Mohylová je čerstvou absolventkou oboru Obecná Antropologie Univerzity Karlovy. V průběhu svého studia se zaměřovala na problematiku genderu a migrace, na což dále navazuje také ve svém zájmu o problematiku školní a celospolečenské integrace dětí migrantů a rodin. V současné době žije ve švýcarském Curychu, kde teoretické koncepty nabyté v rámci svého studia dále doplňuje o cenné informace z terénu.


...nahoru▲   

Kontakt

Multikulturní centrum Praha
Náplavní 1
120 00 Praha 2

Tel: (+420) 296 325 345
E-mail: migraceonline@mkc.cz

Doporučujeme



Sponzoři

Partneři

Webdesign & publikační systém Toolkit - Econnect