Portál pro kritickou diskuzi o migraci v České republice
a v zemích střední a východní Evropy

MigraceOnline.czE-knihovna › Evropský parlament schválil zřízení Azylového, migračního a integračního fondu (AMIF)

Evropský parlament schválil zřízení Azylového, migračního a integračního fondu (AMIF)

13. března bylo Evropským parlamentem odsouhlaseno zřízení Azylového, migračního a integračního fondu (AMIF) pro období 2014—2020, který nahradí Evropský uprchlický fond, Evropský integrační fond a Evropský návratový fond. Následující komentář přináší přehled hlavních změn v alokaci zdrojů a diskutuje problematiku principu 'partnerství'.

AMIF ustanovuje pro následujících 7 let minimální částky určené pro azylové a integrační politiky. Spolu s tímto fondem vznikne rovněž nový Fond pro vnitřní bezpečnost (Internal Security Fund), jehož smyslem je podpora policejní spolupráce, předcházení trestné činnosti, boje proti trestné činnosti a řešení krizí[1] Končí tak dlouhá fáze vyjednávání, která začala v listopadu 2011, kdy Evropská komise zveřejnila soubor legislativních návrhů pro financování oblasti vnitřních záležitostí EU pro období 2014-2020.

Oproti návrhu Evropské komise došlo ke snížení disponibilní částky. [2]

Podobu fondu se pokoušely ovlivnit nevládní neziskové organizace, což se jim v určitých ohledech zdařilo. [3] Jednu z největších bitev svedl občanský sektor o otázky související s principem partnerství, který má zajistit, že na národní úrovni budou vlády povinné konzultovat priority pro následujících sedm let ještě před jejich přijetím s neziskovými organizacemi. V některých zemích EU se již tak děje a je to zcela logické. Aktéři z řad nevládního sektoru poskytují nejnutnější asistenční služby azylantům, uprchlíkům a dalším kategoriím migrantů, díky čemuž disponují detailním vhledem do jejich situace a potřeb.

Návrhy předložené Evropskou komisí sice pro rozvoj a implementaci národních programů počítaly se založením “partnerství” klíčových aktérů, členské státy však neměly za povinnost je s nimi (tedy ani s občanským sektorem) konzultovat. Nevládní neziskové organizace vydaly několik prohlášení a účastnily se advokačních setkání s aktéry vyjednávacího procesu, především s Evropským parlamentem.

V důsledku toho obsahuje finální znění textu Směrnice formulaci, že partnerství “bude zahrnovat relevantní mezinárodní organizace, nevládní organizace a sociální partnery.”

Praktickou implementaci principu partnerství ve členských zemích však bude nutné bedlivě sledovat, neboť řada zemí na tento typ spolupráce s nevládním sektorem není zvyklých.

Zpočátku nebylo rovněž zcela jasné, jakým způsobem budou prostředky z AMIF rozděleny, a existovaly obavy, že členské země budou moci alokovat většinu z nich spíše například do návratových programů než do azylových či integračních politik. Přestože neexistuje harmonizované vymezení alokace prostředků, minimálně 20% ze 2,7 miliard Eur, které členské země budou čerpat z AMIF, půjde na podporu legální migrace a prosazování efektivní integrace příslušníků třetích zemí. Členské státy budou rovněž povinny přidělit nejméně dalších 20% prostředků fondu na azylová opatření[4]

Standardní kofinancování zůstává ve výši 25%, avšak je možné jej snížit na 10%, ve zvláštních případech dokonce až na 0%. Členské země, které v rámci unijního přesídlovacího programu přijmou uchazeče o azyl, obdrží za každou přesídlenou osobu paušální částku ve výši 6 000 Eur; tuto částku je možné navýšit až na 10 000 Eur v případě, že půjde zranitelné osoby či osoby pocházející z prioritních oblastí. Kromě přesídlení bude z AMIF financováno rovněž přijetí osoby z humanitárních důvodů. [5]

Občanský sektor rovněž uvítal zahrnutí několika odkazů na respektování základních práv, zahrnutí výslovné možnosti financovat alternativy k detenci a skutečnost, že všechny členské země (tedy nikoliv pouze členské země se strukturálnímy problémy) mohou využívat prostředky z AMIF na vzdělávání personálu či azylové procedury atd.

Prostředky bude stále možné čerpat na běžné integrační aktivity, jejichž cílovou skupinou budou nově rovněž žadatelé o azyl. Toto byla zároveň jedna z hlavních připomínek nevládních organizací, které v minulosti doplácely na příliš úzce vymezené cílové skupiny projektových výzev.

Evidentní je silné “návratové” zaměření nového fondu; financování by nicméně mělo jednoznačně upřednostňovat dobrovolné návraty, asistované dobrovolné návraty a reintegrační aktivity. [6] Nový fond rovněž počítá s financováním detenčních center.

Fond by měl rovněž doplňovat a “posilovat” aktivity FRONTEXu včetně společných návratových operací. Má rovněž pomáhat členským státům s operační podporou na vnějších hranicích, která SNAD bude zahrnovat i humanitární krizové situace a záchranné akce na moři. [7]

Každá členská země bude povinna předložit národní roční plán pro tuto oblast. U všech členských zemí nicméně dochází k prodlevám – plány tedy nebudou pravděpodobně hotové dříve než v letos v létě, v důsledku čehož budou národní projektové výzvy vyhlášeny nejdříve letos na podzim


České Ministerstvo vnitra plánuje počátek realizace projektů na leden 2015, přičemž projektové výzvy budou vyhlášeny ve druhé polovině letošního roku. Český národní program počítá s tím, že zhruba 50% prostředků věnuje na integraci, 30% na návraty a zhruba 20% na azyl a uprchlíky.

Nyní je klíčové monitorovat implementaci nové Směrnice v národních legislativách.


Fond pro vnitřní bezpečnost

Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci rovněž schválil úmluvu Rady Evropského parlamentu o Fondu pro vnitřní bezpečnost (ISF), který bude určen na podporu vnější hranice a vízového managementu, a jenž bude do roku 2020 disponovat prostředky ve výši až 2,8 miliardy Eur. [8] Tyto peníze budou využity mimo jiné pro vybudování nutné infrastruktury hraničních přechodů a systému ostrahy hranic, počítačové systémy vyžadované Evropským systémem ostrahy hranic (EUROSUR) a také na opatření zaměřená na efektivní řízení migračních toků, zpracování žádostí o víza a konzulární spolupráci.

Uvědomíme-li si, že se zdaleka nejedná o všechny prostředky, které Evropany správa hranic stojí, jde o ohromnou sumu peněz. Do těchto systémů směřují také další prostředky z národních rozpočtů.

O to znepokojivější se mi jeví aktuální návrh souboru opatření EU nazvaný Inteligentní hranice (Smart Borders) který zahrnuje systém vstupu a výstup (Entry/Exit System) a program registrovaných cestujících (Registered Traveller). Prvotní odhad nákladů je zhruba 1 miliarda Eur, nicméně podle několika studií, které byly na toto téma zveřejněné, by náklady mohly být i několikrát vyšší. [9]


esf_eu_oplzz_podporujeme_horizontal_cmyk_2.jpg

Tento článek vznikl v rámci projektu Na práci v ČR, financovaném z Evropského sociálního fondu prostřednictvím OP LZZ a státního rozpočtu ČR.


[1] Celkový rozpočet Azylového, migračního a integračního fondu (AMIF) pro období 2014-2020 je 3,1 miliardy Eur. Vyjednavači Parlamentu a Rady se dohodli na tom, že 2,7 miliardy Eur bude určeno pro národní programy (360 milionů Eur na přesídlování) a 385 milionů Eur bude vyhrazeno pro společné působení Unie (Union actions), mimořádné události, technickou pomoc a Evropskou migrační síť.

[2] Pokles ze 3,2 miliard na 2,7 miliard Eur. Financování členských zemí zůstává stejné. Škrty se týkají přesídlování, společného působení Unie, vyjmuté bylo financování zamýšlené střednědobé revize.

[3] Nejdůležitější požadavky nevládních organizací viz náš text z roku 2012 zde.

[4] Článek 15, odstavec 1 písmeno a) Směrnice o Azylovém, migračním a integračním fondu (AMIF); (Směrnice Evropského parlamentu a Rady o založení Azylového, migračního a integračního fondu, doplňující Rozhodnutí Rady Evropy 2008/381/EC a rušící Rozhodnutí č. 573/2007/EC a 575/2007/EC Evropského parlamentu a Rady a Rozhodnutí Rady 2007/435/EC, viz zde)

[5] Čl. 7 AMIF

[6] Čl. 19 odst. 1 písm. c) AMIF

[7] Odůvodnění 46 AMIF

[8] 1,5 miliardy Eur bude vyčleněno pro národní programy, 971 milionů Eur na řízení migračních toků přes vnější hranice EU, 154 milionů Eur pro zvláštní tranzitní režim (Special Transit Scheme, tj. pohyb ruských občanů mezi Kaliningradskou oblastí a Ruskem na území Litvy; pozn. red.) a 264 milionů Eur pro společné působení Unie, mimořádné události a technickou pomoc.

[9] Studie Evropského parlamentu, studie Evropské komise zveřejněná v březnu 2014.

Karolína Babická
Karolína Babická absolvovala doktorské studium na Právnické fakultě University Karlovy v Praze a je držitelkou Odysseus Network Certificate in EU Migration and Asylum Law. Věnuje se politické a advokační činnosti v oblasti migrace a azylu jako zaměstnanec jedné z celoevropských NNO sídlících v Bruselu.


...nahoru▲   

Kontakt

Multikulturní centrum Praha
Náplavní 1
120 00 Praha 2

Tel: (+420) 296 325 345
E-mail: migraceonline@mkc.cz

Doporučujeme



Sponzoři

Partneři

Webdesign & publikační systém Toolkit - Econnect