Portál pro kritickou diskuzi o migraci v České republice
a v zemích střední a východní Evropy

MigraceOnline.czE-knihovna › Cizinci v regionech ČR

Cizinci v regionech ČR

18. 12. 06
Zdroj: migraceonline.cz
Téma: Integrace
Datově analytická publikace Cizinci v regionech, vytvořená s cílem podpořit tvorbu integrační politiky v jednotlivých krajích, se zaměřuje na základní informace o cizincích v ČR především na úrovni jednotlivých krajů, bývalých okresů a správních obvodů obcí. Tato data jsou porovnávána v souhrnných tabulkách a s důrazem na podobnosti či rozdílnosti jednotlivých krajů analyzována.

Procentuální podíl cizinců v ČR, který již přesáhl hranici 2,5 %, stále roste. Ze 196 evidovaných státních občanství je 167 z nich zastoupeno v ČR. Společně s nárůstem počtu cizinců v ČR proto vzniká větší potřeba tento dynamický trend sledovat a reagovat na něj vytvářením účinnější a zacílené imigrační i integrační politiky. Nová publikace Cizinci v regionech se jako první svého druhu věnuje datovému přehledu vybraných sledovaných charakteristik cizinců v jednotlivých českých krajích, bývalých okresech a správních obvodů obcí. Nezůstává však jen u čistě datově popisné části; některá data totiž analyzuje a poukazuje na zajímavé korelace jak uvnitř sledovaných údajů v jednotlivých krajích tak i mezi kraji samotnými. Celá publikace vychází výhradně z administrativních zdrojů dat a sleduje pouze legální migranty.

Cizinci v regionech jsou součástí strategie vlády na poli integrace cizinců. Podnět pro vytvoření této publikace vznikl na setkání úředníků, kteří mají na starosti integrační politiku v jednotlivých krajích, organizovaném Ministerstvem práce a sociálních věcí (MPSV). Podle Heleny Dluhošové z Oddělení integrace cizinců MPSV má podpořit regionální zájem o cizince a nepřímo tak napomoci jejich lepší integraci. Publikace přichází s přehlednými daty, ze kterých lze do určité míry vyvodit, jaké regiony řeší jednotlivé otázky spjaté s usídlením různých skupin migrantů a dává také možnost regionům s podobnými charakteristikami spolupracovat při vyváření integrační politiky.

Publikace nabízí jak zasazení celkového popisu obecného profilu cizinců v ČR, tak i konkrétní rozbor statistických dat o cizincích v jednotlivých krajích a regionech. Po mapové části knihy následují (1) souhrnné tabulky, které umožňují srovnání údajů za kraje, a (2) výstupy z provedené korelační a shlukové analýzy. Publikace nezveřejňuje pouze data za jednotlivé kraje, ale i jednotlivá dostupná data na úrovni okresů správních obcí.

 Podle dat, se kterými publikace Cizinci v regionech přichází, dochází ke značně nestejnoměrnému nárůstu počtu cizinců ve všech čtrnácti krajích ČR (např. ke konci 2004 bylo v ČR 254 294 cizinců, o rok později jejich celkový počet stoupl na 273 312 cizinců). V obou analytických částech bylo potvrzeno výjimečné postavení hlavního města Prahy, která se díky své specifičnosti nedá srovnávat se zbytkem republiky. Toto postavení například charakterizuje fakt, že cizinci v Praze tvoří až 7,6 % obyvatel, což je více než trojnásobek celorepublikového průměru. V Praze také žije víc než 50 % občanů Ruska žijících v ČR.

Na úrovni krajů upoutává pozornost regionální distribuce podle státního občanství. Například drtivá většina občanů Číny žijících v ČR žije v Praze a Poláci dominují kraji Moravskoslezskému. Obecně lze říct, že jednotlivé charakteristiky krajů o cizincích odráží především ne to, jaké jsou regionální odlišnosti, ale to, jaké národnosti jsou v kraji nejpočetněji zastoupeny. To je mnohdy ovlivněno samotnou geografickou polohou regionu. Například v Karlovarském kraji, který se vyznačuje vysokým zastoupením občanů Vietnamu (až 54 % ze všech cizinců v kraji), je i typické vyšší zastoupení cizinců s trvalým pobytem, ekonomicky aktivních cizinců s živnostenským oprávněním a podíl cizinců ve věku 0-14 let. Jedná se tedy o charakteristiky příznačné pro vietnamské komunity. Dalším příkladem může být Zlínský kraj, kraj s nejmenším zastoupením cizinců (jen 1, 0 %), ve kterém je nejvyšší zastoupením občanů Slovenska (41 % všech cizinců v kraji). Porovnání regionů někdy přináší překvapivé odlišnosti, které jsou, jak již bylo zmíněn výše, odrazem skladby státních občanství. Například podíl žen mezi bydlícími cizinci v Moravskoslezském kraji byl 34, 3 % oproti kraji Karlovarském, kde podíl žen mezi cizinci dosahoval 46, 8 %.

Nejvyšší blízkost byla nalezena v rámci sledovaných ukazatelů mezi krajem Libereckým a Královéhradeckým. Pro oba kraje je typické vysoké zastoupení polských občanů, po kterých následují občané z Ukrajiny, Slovenska a Vietnamu, stejně tak byly podobné podíly cizinců s trvalým pobytem a rozložení věkové skladby cizinců. Rozložení ukazatelů v těchto dvou krajích do větší míry korespondovalo s ukazateli o kraji Jihočeském, Pardubickém, Olomouckém a kraji Vysočina.

Druhou skupinu krajů, které vykázaly blízkost, byly Jihočeský, Jihomoravský, Plzeňský a Ústecký, u kterých se procentuální počet cizinců pohyboval v mírném rozmezí mezi 1,7 – 2,7 % a kde byly nejpočetněji zastoupeni obyvatelé Ukrajiny. Pro Ústecky kraj je také specifický nejnižší podíl občanů zemí EU ze všech bydlících cizinců v kraji (kolem 22 %).

 Korelační analýza prokázala, že existuje statisticky významná souvislost mezi výší průměrné mzdy a podílem cizinců na obyvatelstvu. Ukázalo se, že čím vyšší je průměrná mzda v regionu, tím vyšší je podíl cizinců. Také existuje korelace mezi počtem cizinců a podílem obyvatel žijících v obcích nad deset tisíc obyvatel, která odráží fakt, že se cizinci převážně usazují ve větších městech. Rovněž „existuje poměrně silná vazba charakteristik krajů a okresů z hlediska pobytu cizinců (1) na ekonomické aktivity a (2) na obecné socio-ekonomické charakteristiky (např. nezaměstnanost) příslušného kraje/okresu“ uvádí Bohdana Holá, zodpovědná řešitelka publikace.

 Jádro přínosu publikace Cizinci v regionech spočívá zcela jistě v přehledu, který přináší, a také v provedených analýzách. O tom, zda na krajských úřadech přibyla jen nová publikace do sbírky nebo zda splní záměr napomoci lepší integraci cizinců v ČR, se kterým ho MPSV (ve spolupráci s Českým statistickým úřadem) vydává, nelze předvídat, protože záleží pouze a jenom na rozhodnutí jednotlivých regionů. Souhrnná data také jednotlivé kraje upozorňují na aktuálnost a závažnost daného tématu. Vedlejším přínosem publikace Cizinci v regionech je upozornění na nutnosti užší spolupráce se statistickými úřady v domovských zemí migrantů, která povede ke zpřesnění údajů a k lepší možnosti data porovnávat. Prvním krokem tímto směrem je, jak uvedl ředitel Českého statistického úřadu Stanislav Drápal, navázání spolupráce se Státním výborem pro statistiku na Ukrajině, se kterým se v současnosti slaďuje metodika statistických šetření.


Ke stažení
Marie Jelínková
Marie Jelínková, Ph.D. vystudovala sociologii na FSV UK. Ve své diplomové práci se zabývala porovnáním české a australské integrační politiky. V současnosti pokračuje v doktorandském studiu veřejné a sociální politiky, ve kterém se zaměřuje na zkoumání kvality života přistěhovalců v ČR. Také se zabývá problematikou sociální exkluze a inkluze, o které vede kurz.


...nahoru▲   

Kontakt

Multikulturní centrum Praha
Náplavní 1
120 00 Praha 2

Tel: (+420) 296 325 345
E-mail: migraceonline@mkc.cz

Doporučujeme



Sponzoři

Partneři

Webdesign & publikační systém Toolkit - Econnect