Portál pro kritickou diskuzi o migraci v České republice
a v zemích střední a východní Evropy

MigraceOnline.czE-knihovna › Ať je práce nebo ne, Maďarsko mám stále rád

Ať je práce nebo ne, Maďarsko mám stále rád

3. 7. 13
Zdroj: migraceonline.cz
Jedna z mnoha věcí, jejichž získání není pro migranty v Maďarsku vůbec lehké, je trvalý pracovní poměr. Na jídlo si ale nějak vydělat musí. Okolnosti je tak inspirují k tvořivosti a nezávislosti. Mnoho migrantů, především ze třetích zemí, se rozhodlo stát se strůjci svého štěstí.

Migranti v Maďarsku, stejně jako v dalších evropských zemích, čelí mnoha výzvám. Najít práci na trvalý poměr a zajistit si živobytí mimo zemi původu je jedna z nich.

Ze všeho nejdřív musí ovšem bojovat s jazykem, protože maďarština je celkem unikátní. Aby se dostali k hmotním věcem, musí se naučit maďarštinu, o které spousta z nich říká, že je složitá.

Archie Bonka si vzpomíná, jak mu neznalost jazyka byla překážkou při získání práce v maďarské firmě. „Před lety jsem se ucházel o práci, ale nezískal jsem ji kvůli jazykové bariéře,“ říká Bonka.

Migranti očividně pracovat chtějí, ale kombinace jazykové bariéry a faktu, že práce není, dělá z jejich pobytu v Podunají tvrdou zkušenost. „Práce není, tak jak by ji mohli dostat migranti?“

V důsledku toho, a protože něco jíst musí, jsou migranti nepřímo inspirováni ke kreativitě a k nezávislosti. To se týká především migrantů, kteří nejsou z Evropské unie, tedy migrantů z takzvaných třetích zemí. Mnozí se tedy rozhodli vzít osud do vlastních rukou. Buďto prodávají na trhu, nebo - pokud mohou získat patřičný kapitál - si otevírají vlastní restaurace, kde poskytují občerstvení jak svým krajanům, tak Maďarům.

Takový typ práce jim ovšem nezajistí okamžité společenské uznání. Kromě toho si stěžují na „obrovské daně“. „Ty takzvané daně mě snad zabijí,“ prohlašuje Rose Mary, majitelka africké restaurace v centru Budapešti, a svěřuje se, že má v plánu přestěhovat se do jiné evropské země.

Když se Itopa Tersoo přistěhoval do Maďarska, měl podle svých slov motivaci najít si při studiu zaměstnání, ale nemohl žádné sehnat. Byla to pro něj těžká zkušenost plná zklamání. „Ukázalo se, že snad vůbec nebude nemožné, abych tu žil tak, jak jsem si to před příchodem do Evropy vysnil,“ vysvětluje Tersoo, „byl jsem zklamaný a frustrovaný.“

Ne pro všechny migranty je ale jazyk bariérou. Blal Abdul Manm, který přišel do Maďarska jako turista, říká: „Pro mě maďarština není problém, já se učím rychle.“ Dodává, že pro něj bylo nejtěžší vypořádat se po příjezdu s byrokracií okolo povolení k pobytu.

Při hledání zaměstnání má každý člověk jiné možnosti. Zoran Podrumac říká po šesti letech v Maďarsku: „Najít si brigádu je docela snadné, i když zase peníze, které tou prací vyděláte, nebudou nic světoborného.“

Nabídka pracovních příležitostí v Maďarsku se bohužel podstatně smrskne, když člověk vytáhne paty z hlavního města. Artir Lenart, který žije v Maďarsku jedenáctým rokem, říká, že hledání práce „není ani lehké, ani těžké,“ ale stěžuje si, že „najít dobrou práci pokaždé trvá několik měsíců“.

Maria Kozlovská mluví plynně maďarsky a rusky, ale najít zaměstnání je pro ni obtížné i poté, co získala bakalářský titul z maďarské univerzity.

Kasai Jnofinn je hudebník, producent a obchodník. Pro něj je být migrantem výhodou, kterou by nevyměnil za nic na světě. Pragmaticky poznamenává: „Učím se teď jazyk. Umožní mi to žít v Maďarsku. Ono bez jazyka toho moc nemůžete.“

Skoro všichni migranti v Maďarsku si stěžují, jak těžké je sehnat práci. Jeden muž se na to ale dívá jinak. Charles, kterému platí 25 000 forintů na hodinu, říká, že si užívá života. Jako první člověk černé pleti v Maďarsku je šoférem limuzíny k pronájmu a nedaří se mu skrýt nadšení z toho, že vozí turisty po městě v takovém exotickém automobilu: „Když se vidím za volantem tohohle auta, mám z toho dobrý pocit. Je to super.“

Ano, stěžují si. Ano, mají to těžké – sehnat práci, obstarat si pracovní povolení… I přesto ale migranti Maďarsko milují a popisují ho jako zemi krásnou a mírumilovnou. Zvlášť když najdou něco, co by mohli dělat, nějaký způsob, jak sehnat peníze na jídlo a na zaplacení stále rostoucích výdajů na běžný život.

„Mám Maďarsko rád a strašně rád bych tu žil,“ svěřuje se Kenneth (nepřeje si zveřejnění svého příjmení) a dodává: „V duchu sice zůstávám tady, ale realita mi tohle přání může jednoduše překazit, protože mám problémy zajistit si živobytí.“

Hakeem Babalola je spisovatel a novinář na volné noze, publikuje v místních, maďarských i mezinárodních médiích. Je nigerijské národnosti, ale žije v Maďarsku, kde vydává African News Hungary. Mezi tématy, o kterých píše, jsou lidská práva a migrace.

Překlad: Pavel Sláma


Článek vznikl v spolupráci s maďarskou organizací Independent Journalism Foundation.

    journalism_foundation_1.jpg

Článek byl napsán jako součást projektů Migration to the Centre, který finančně podpořila Evropská komise - program Evropa pro občany a Mezinárodní visegrádský fond. Za obsah článku odpovídá výlučně autor. Článek nereprezentuje názory Evropské komise a Evropská komise neodpovídá za použití informací, jež jsou jeho obsahem.

eu_visegrad_migcent_1.jpg



...nahoru▲   

Kontakt

Multikulturní centrum Praha
Náplavní 1
120 00 Praha 2

Tel: (+420) 296 325 345
E-mail: migraceonline@mkc.cz

Doporučujeme



Sponzoři

Partneři

Webdesign & publikační systém Toolkit - Econnect